Aktuality podle tagu
08. 09. 2025
Červené cyklostezky v Nizozemsku jsou jedním z nejvýraznějších prvků tamní dopravní infrastruktury, ale překvapivě nejde o povinný standard daný zákonem. Jejich rozšíření vychází spíše z historických okolností, praktických důvodů a estetických hledisek. Hlavní inspirací pro návrh cyklistické infrastruktury je příručka CROW Design Manual for Bicycle Traffic, která poprvé vyšla v roce 1993 a byla několikrát aktualizována. Tento manuál stanovuje základní zásady pro navrhování cyklistických tras: soudržnost, přímost, atraktivitu, bezpečnost a komfort. Barva se v něm používá jako důležitý nástroj, protože pomáhá cyklostezky zviditelnit, odlišit je od silnic pro auta a zvýšit jejich předvídatelnost a bezpečnost.
Historie červených cyklostezek sahá do roku 1977, kdy město Tilburg spustilo pilotní projekt souvislé sítě cyklostezek. Město chtělo propojit jednotlivé trasy do jednotného systému a zároveň získat publicitu, proto se rozhodlo pro jednu sjednocující barvu – červenou. Důvod výběru nebyl nijak složitý: červené dlaždice byly v té době nejlevnější a nejdostupnější. Tento výběr souvisí s tradicí červených cihel v Nizozemsku, kde jsou díky bohatým jílovým ložiskům a obsahu železa červené stavební materiály běžné už od dob římské kolonizace. Červená se tak přirozeně stala barvou, která k nizozemské architektuře i městskému prostředí ladí.
Zpočátku se cyklostezky stavěly převážně z dlaždic, které mají několik výhod – zpomalují provoz díky vibracím, jsou snadno vyměnitelné a umožňují jednoduchou údržbu, například při opravách podzemních sítí. Od 90. let však začal převládat asfalt, který nabízí vyšší komfort, lepší nosnost a menší riziko poškození vegetací. Červené zbarvení asfaltu se dosahuje přidáním železitých pigmentů. Takto vyrobený povrch je sice přibližně o 40 % dražší než klasický černý asfalt, ale pokud se barví jen vrchní vrstva (asi 2 cm), náklady se zvyšují jen o 10–20 %. Výhodou je dlouhá životnost – barevný asfalt vydrží 20 až 25 let, což je výrazně déle než nátěry, které se kvůli zátěži a počasí obvykle opotřebují během několika let.
Červená barva navíc pomáhá udržovat soudržnost cyklistické sítě a zlepšuje její rozpoznatelnost. Lidé si ji rychle spojují s cyklistickou dopravou, což podporuje bezpečnost i pozitivní vnímání cyklistické infrastruktury. Přesto není červená jedinou používanou barvou – v některých částech, například v historických centrech měst nebo v přírodních oblastech, se využívá i žlutá nebo jiné odstíny, aby se zachovala estetická jednota s okolní zástavbou.
Červené cyklostezky v Nizozemsku tak nejsou výsledkem právních nařízení, ale spíše historických tradic, praktických úvah a důrazu na bezpečnost a estetiku. Spojení dostupných materiálů, snahy o jednotnou síť a ochoty investovat do kvalitní a dlouhodobě udržitelné infrastruktury vedlo k tomu, že se červená stala symbolem nizozemských cyklostezek.
Foto: Městem na kole - Václav Kříž
