Aktuality podle tagu
03. 12. 2025
Plánování a monitorování udržitelné městské mobility jsou klíčové činnosti pro transevropskou dopravní síť V červenci 2024 vstoupilo v platnost revidované nařízení o TEN-T. Posiluje úlohu měst jakožto klíčových činitelů udržitelné, efektivní a multimodální dopravy. Nařízení označuje 431 evropských měst ( z toho 10 českých) za městské uzly a stanoví pro ně konkrétní požadavky s cílem podpořit plynulý dopravní tok z městských uzlů, do nich a mezi nimi v rámci sítě TEN-T. Mezi tyto požadavky patří, že městské uzly by měly přijmout plán udržitelné městské mobility a shromažďovat a pravidelně předkládat Komisi údaje o indikátorech městské mobility. Příloha 5 nařízení specifikuje požadavky na městské uzly, pokud jde o vypracování plánů udržitelné městské mobility, a uvádí ustanovení o tom, jak propojit politiky městské mobility a TEN-T v rámci městských uzlů, aby bylo zajištěno účinné fungování TEN-T jako celku.
Určitá doporučení pro zpracování plán udržitelné městské mobility přinesly dvě podzimní konference.
Ve dnech 30. 9. – 2. 10. 2025 se konala konference Evropské konference Urban Mobility Days 2025 ve Vilniusu. Na konferenci #UMD25 se sešlo 9 pracovních skupin zabývajících se evropskými koridory, lepšího propojení první a poslední míle mezi městskými uzly a dálkovými trasami a rozvoje multimodálních dopravních uzlů pro cestující.
Ve dnech 4.–6. listopadu 2025 se konal odborný mezinárodní veletrh Smart City Expo World Congress v Barceloně, který je nejvýznamnější událostí zaměřenou na transformaci měst a městské inovace – od digitalizace přes modrozelenou infrastrukturu až po mobilitu.
Doporučení z obou akcí jsou uvedena níže. Byla vypracována jednoduchou metodou, když každý workshop z každé konference byl přepracován do doporučení, která jsou doplněná principy Nové Lipské Charty z roku 2021.
Doporučení z Barcelony - https://www.tomorrowmobility.com/agenda/?track=mobility
Smart mobilita a chytré plánování mobility
Veřejný prostor a dopravní infrastruktura, která je součástí veřejného prostoru
Data
Smart řešení podporující bezpečnost dopravy
Veřejná doprava
Aktivní mobility, mikromobilita, cyklistická a pěší doprava
Městská logistika.
Autonomní mobilita
Sdílená mobilita
https://www.tomorrowmobility.com/agenda/?track=mobility
Doporučení z Vilnusu - https://transport.ec.europa.eu/news-events/main-events/urban-mobility-days-2025_en
Výzva pro členské státy. Národní programy mají připravit půdu pro další generaci těchto plánů
Revidované nařízení TEN-T vyzývá členské státy, aby určily národní kontaktní místa pro PUMM a vypracovaly národní programy podpory PUMM, které pomohou obcím připravit a realizovat jejich vlastní plány udržitelné městské mobility (PUMM), které se ale neuzavírají v hranicích měst, ale mají regionální dosah.
Nové plánování musí rozvíjet podmínky:
1. Politika pro obecné blaho
Veřejné orgány by měly jednat v zájmu veřejného blaha a zajišťovat služby a infrastrukturu ve prospěch všech. Tato infrastruktura a služby by měly být inkluzivní, cenově dostupné, bezpečné a přístupné pro všechny, včetně nejslabších a nejzranitelnějších skupin obyvatel, zejména těch, kteří žijí ve městech v odlehlých a smršťujících se oblastech. To by mělo zahrnovat i otázky dopravy a mobility.
Všechny oblasti městské politiky je nutné koordinovat v prostoru, čase a mezi sektory. Integrovaný přístup se opírá o spravedlivé a simultánní zvážení všech obav a zájmů souvisejících s rozvojem měst. Proto by měl sdružovat a vyvažovat různé, částečně protichůdné zájmy, ale i vzájemné účinky různých zásahů. Města musí zavést integrované a udržitelné strategie rozvoje měst a zajistit jejich implementaci ve městě jako celku, od funkčních oblastí až po jednotlivé čtvrti.
Každá úroveň veřejné správy – místní, regionální, metropolitní, národní, evropská i celosvětová – má na základě zásad subsidiarity a proporcionality specifickou odpovědnost za budoucnost našich měst. Složité výzvy by měly být řešeny společně na všech úrovních městské a územní politiky. To vyžaduje spolupráci všech aktérů ve společnosti, včetně občanské společnosti a soukromého sektoru. Jak doporučuje Amsterodamský pakt a Nová agenda pro města, je klíčem k řádné správě měst vertikální a horizontální víceúrovňová spolupráce a spolupráce mnoha zúčastněných stran, zdola nahoru i shora dolů.
Za referenční body pro integrovaný horizontální a vertikální přístup by měla být považována konkrétní místa či lokality. Městské strategie a nástroje městského financování by měly být založeny na důkladné analýze konkrétní místní situace, zejména potenciálních přínosů a rizik, zúčastněných stran a omezení, a zároveň by se měly zaměřit na místně podmíněný rozvoj. To umožní endogenní městskou transformaci a sníží místní socioekonomické nerovnosti. Vhodné formální a neformální nástroje by měly pokrývat všechny prostorové úrovně, od čtvrtí přes místní samosprávu a širší funkční oblasti, až po metropolitní úroveň.
Chceme podporovat aktivní a nízkouhlíkové formy mobility a logistiky, včetně přechodu na veřejnou dopravu, která by měla být pro všechny přístupná, cenově dostupná, čistá, bezpečná a atraktivní. Je třeba podporovat chůzi, kdy je kladen důraz na zajištění bezpečných a bezbariérových přístupů k důležitým zdrojům a cílům cest a také k infrastruktuře mobility (zastávky veřejné hromadné dopravy apod.). Je třeba podporovat jízdu na kole, kdy cílem je vytvořit podmínky, ve kterých si občané dobrovolně zvolí kolo jako běžný dopravní prostředek, kdy vznikne promyšlená, propojená, bezpečná infrastruktura. Je třeba: podporovat sdílenou mobilitu, řešit logistiku a dopravu lidí a zboží v obcích, městech a regionech, zejména tzv. „poslední míle“, s ohledem na zatížení životního prostředí, je třeba podporovat čistou mobilitu.
Aby se snížily potřeby v oblasti dopravy a mobility, měla by být polycentrická struktura osídlení co nejkompaktnější a nejhustší a podporovat polyfunkční zóny, které zahrnuji např. bydlení, maloobchod, výrobu a dopravu.
Oblast čisté mobility vytváří organizační, právní a technické podmínky pro zvýšení odolnosti a udržitelnosti dopravních a energetických systémů. Udržitelnost zahrnuje tři základní pilíře včetně jejich vzájemného vztahu:
Pro každý z výše uvedených pilířů existují specializované indikátory nebo mezinárodní standardy, podle kterých je možno posoudit, jak si daný dopravní či s ním související energetický systém stojí. Reakce na různá nebezpečí, například globální klimatické změny, přírodní katastrofy, sociální nepokoje, teroristické útoky, ale i kybernetické ataky či výpadky elektrické energie, jsou součástí odolnosti dopravních systémů, které lze i přes hrozbu mimořádných situací pozitivně přizpůsobovat a transformovat směrem k udržitelnému rozvoji.
Prioritní oblast 1. Veřejná doprava jako jádro systému městské mobility
Spolehlivá, efektivní a inkluzivní veřejná doprava je předpokladem pro udržitelnou městskou mobilitu. Upřednostnění veřejné dopravy v (větších) městských oblastech je klíčem k poskytování plynulých multimodálních řešení pro všechny, včetně dojíždějících. Jak mohou úřady zlepšit dostupnost, řešit nedostatek pracovních sil a urychlit dekarbonizaci? Aby se veřejná doprava stala jasnou volbou pro cesty do měst, v rámci měst a kolem měst, jsou zapotřebí investice, nové politiky, synergie s urbanistickým plánováním a inovativní řešení.
1.1. Lepší propojení mezi městskou oblastí a předměstím
Sítě veřejné dopravy v předměstských oblastech čelí řadě jedinečných výzev, pokud jde o uspokojování potřeb obyvatel a dojíždějících, kteří žijí v okrajových městských oblastech. Patří mezi ně omezené pokrytí sítě, nižší hustota obyvatelstva a potřeba flexibilních a nákladově efektivních řešení. K řešení těchto problémů je nezbytná účinná spolupráce regionálních a místních orgánů, veřejných a soukromých provozovatelů a poskytovatelů služeb mobility. Spoluprací mohou zajistit lepší propojení, lepší dostupnost pro všechny uživatele a optimální úroveň služeb. Tato oblast se zabývá strategiemi pro maximalizaci potenciálu systémů veřejné dopravy v předměstských oblastech a diskutuje integrovaná řešení, která výrazně zlepší služby veřejné dopravy pro lidi žijící nebo pracující na předměstí.
1.2. Městská mobilita a veřejná doprava v centru nové agendy EU pro města
Podle pověřovacího dopisu od předsedy Evropské komise se od Raffaele Fitta, výkonného viceprezidenta pro soudržnost a reformy, očekává, že předloží „ambiciózní politickou agendu pro města“, aby „využil potenciál měst jako hybné síly inovací, růstu a konkurenceschopnosti“. Tato politická agenda by měla „poskytnout jasnou vizi budoucnosti měst s ohledem na otázky jako bydlení, opatření v oblasti klimatu, digitalizace, mobilita, sociální začlenění a rovnost“. Je třeba diskutovat o postavení městské mobility a zejména veřejné dopravy v této ambiciózní politické agendě pro města.
1.3. Nové pojetí městské mobility: inovativní návrh a poskytování služeb městské hromadné dopravy
Uživatelé veřejné dopravy očekávají vynikající služby, které jsou bezpečné, dostupné, pohodlné, flexibilní, propojené a udržitelné. Provozovatelé dopravy musí tyto požadavky splňovat a přizpůsobovat se měnícím se potřebám a očekáváním. Tato oblast se zabývá nejnovějšími inovativními řešeními v oblasti designu vozidel, stanic a služeb, která mohou pomoci provozovatelům městské hromadné dopravy zlepšit jejich celkový provoz, efektivitu, bezpečnost a zabezpečení a podpořit atraktivní a konkurenceschopný sektor veřejné dopravy v Evropě.
1.4. Synergie mezi politikami veřejné dopravy, územního plánování a bydlení
Díky integrovanému přístupu k politikám veřejné dopravy, územního plánování a bydlení mohou města a regiony vytvářet udržitelnější, spravedlivější a efektivnější dopravní systémy, které podporují blahobyt obyvatel a životní prostředí. Lepší pochopení vzájemných souvislostí mezi těmito politikami může také pomoci omezit rozrůstání měst a vytvořit příjemnější městské oblasti, které upřednostňují pěší dopravu a veřejnou dopravu. V této oblasti je třeba diskutovat o osvědčených postupech při integraci strategií územního plánování, bytové politiky a dopravního plánování, se zvláštním zaměřením na rozvoj orientovaný na veřejnou dopravu.
1.5. Preferování efektivity a udržitelnosti: výběr správného druhu městské hromadné dopravy
Když se mluví o městské hromadné dopravě, máme tendenci si okamžitě vybavit autobusy. Veřejná doprava je však ze své podstaty multimodální: efektivní systém veřejné dopravy zahrnuje celou řadu dopravních možností, od městských železničních systémů a lanovek po říční lodní dopravu, trajekty a menší vozidla pro přípojné trasy. Města musí přizpůsobit své dopravní systémy tak, aby vyhovovaly poptávce a charakteristikám obyvatel a místní topografii, a zároveň plánovat krátkodobě, střednědobě i dlouhodobě. Je třeba si vyslechnout názory vedoucích představitelů veřejné správy, kteří maximálně využívají geografické zvláštnosti svých měst k rozvoji efektivní a udržitelné dopravy nebo kteří investují do budoucnosti své sítě veřejné dopravy prostřednictvím městských kolejnicových systémů, jako jsou metro a tramvaje.
1.6. Zajištění dopravní dostupnosti, cenové dostupnosti a dosažitelnosti veřejné dopravy pro všechny
Dopravní chudoba postihuje obyvatele venkovských oblastí a nedostatečně obsluhovaných městských oblastí a omezuje jejich přístup k pracovním příležitostem, vzdělání a základním službám. Doporučení Komise o dopravní chudobě zdůrazňuje význam dopravní dostupnosti, cenové dostupnosti a dosažitelnosti veřejné dopravy pro všechny, bez ohledu na jejich příjem, místo bydliště, pohlaví nebo schopnosti. Řešení tohoto problému vyžaduje širokou škálu dopravních služeb, využití digitálních nástrojů, veřejné dopravy s pevnými trasami, sdílených služeb mobility a možností na vyžádání, aby byla zajištěna spolehlivá a dostupná doprava, která vyhovuje místním podmínkám. Je třeba se zabývat úlohou veřejné dopravy při podpoře integrovaných multimodálních řešení a plynulého spojení mezi venkovskými oblastmi a městskými centry.
1.7. Zajištění veřejné dopravy s nízkými emisemi: nákup ekologických autobusů
V posledních letech došlo v EU k impozantnímu pokroku v oblasti bezemisní městské veřejné dopravy. V loňském roce byla třetina nových městských autobusů bezemisních a v mnoha městech vznikají továrny, které uspokojují poptávku. Tato změna podporuje konkurenceschopnost, tvorbu pracovních míst a hospodářský růst. Směrnice o čistých vozidlech a nové normy pro emise CO2 pro těžká nákladní vozidla poskytují pevný rámec pro investice do bezemisních technologií. Nicméně s celkovým počtem 700 000 autobusů zbývá ještě mnoho práce. Je třeba se zabývat tím, jak pomoci městům a dopravním orgánům při nákupu čistých autobusů a jak mohou pomoci fondy EU.
1.8. Inovace v městské logistice: konkurenceschopnost versus udržitelnost
Na základě doporučení podskupiny pro městskou logistiku expertní skupiny pro městskou mobilitu mohou města podpořit svou ekonomiku využitím inovací v městské logistice. Udržitelná řešení však mohou znamenat dodatečné náklady, takže jak můžeme podpořit provozovatele logistiky, aby mohli vytvářet situace výhodné pro všechny strany pomocí inovativních a konkurenceschopných řešení pro udržitelnější logistiku a čistší městské prostředí? Je třeba představit příklady inovací pro udržitelnou a konkurenceschopnou městskou logistiku a překážky, kterým je třeba se vyhnout při rozšiřování nových řešení a technologií, přičemž zohledňuje roli veřejného a soukromého sektoru při zajišťování úspěšné implementace.
1.9. Řešení městské hromadné dopravy zohledňující genderovou rovnost
Stát se atraktivním a spravedlivým zaměstnavatelem je klíčovou prioritou pro odvětví, které se snaží odrážet rozmanitost svých cestujících a lépe sloužit celé komunitě. V oblasti zaměstnávání žen přetrvává značná nerovnováha. V době, kdy je stále obtížnější přilákat a udržet si dostatečný počet zaměstnanců, je naléhavě nutné odstranit překážky, které brání ženám ve vstupu do odvětví veřejné dopravy. Ačkoli je dobře známo, že ke kompenzaci náročných pracovních podmínek a zajištění vhodné rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem jsou zapotřebí podpůrné politiky, počet zaměstnankyň stále zůstává nízký.
1.10. Cestovní ruch a městská hromadná doprava: výhodná situace pro všechny?
Díky své bohaté historii, kulturnímu dědictví, světově proslulým památkám a dobře zavedené infrastruktuře pro turisty je Evropa nejoblíbenější turistickou destinací na světě. Cestovní ruch je důležitým aspektem městské mobility, kde evropská města a jejich dopravci hrají zásadní roli při poskytování plynulého multimodálního cestování. Veřejná doprava by však ideálně měla být primárním dopravním prostředkem pro návštěvníky měst, protože podporuje ekonomiku a umožňuje existenci udržitelného a obyvatelného městského prostředí.
Tato sekce se zabývá inovativními řešeními veřejné dopravy, která mají turistům při návštěvě evropských měst poskytnout příjemný zážitek, obohatit jejich pobyt a přispět k pozitivnímu celkovému dojmu.
1.11. Přístup turistických autobusů do měst
Cestování autobusem je významným přínosem pro místní ekonomiky v oblasti cestovního ruchu, služebních cest a MICE (Meetings, Incentives, Conferences and Exhibitions - Setkání, pobídky, konference a výstavy) v Evropě. Je potřeba diskutovat o tom, co mohou města zlepšit, aby usnadnila tento tok návštěvníků, a to nejen snížením emisí na návštěvníka, ale také zmírněním potenciálních problémů s dopravním přetížením. Zejména představujeme závěry relevantní pro turistické autobusy, které vyplynuly z práce podskupiny Expertní skupiny pro městskou mobilitu zabývající se přístupem do měst pro podniky.
Prioritní oblast 2. Nové zájmy plánování
2.1. Společný veřejný prostor
Je třeba rozvíjet teze definující roli kvality veřejných prostranství včetně modrozelené infrastruktury, jakož i ochrana a revitalizace hmotného kulturního dědictví. Je podporována tvorba strategií, které posílí dovednosti a schopnosti všech stran zapojených do problematiky měst, a nástroje pro posílení jejich pozice. Podporujeme vyváženost veřejných a soukromých zájmů pomocí tržních mechanismů. Skutečná kvalitní proměna nebo vytvoření veřejného prostoru tkví v zapojení samotných uživatelů do plánování i vytváření. To jsou budoucí uživatelé tohoto prostoru, to jsou Ti, kteří tady budou bydlet a nebudou mít potřebu odtud odjíždět. Bude se jim tu líbit, uvidí tu vyrůstat svoje děti, vnoučata. Pokud chceme dobře a kvalitně bydlet, musíme myslet i na okolí, tam se odehrávají nákupy, setkávání, volný čas, zaměstnání, škola, doprava, kultura a jiné, které jsou také součástí života obyvatel. A to vše vytváří prostor a dobře vytvoření prostor k sobě lidi přitahuje, lidi přitahují další lidi a počet obyvatel rozhodně neklesá.
2.2. Veřejné zakázky na inovativní služby mobility ve městech
Navzdory značným finančním prostředkům EU vynaloženým na výzkum a vývoj je přijímání a rozšiřování inovativních služeb mobility stále pomalé a jen těžko se dostává za pilotní fázi. Tato sekce se zabývá hlavními překážkami a výzvami, kterým čelí veřejné zakázky na tyto služby. Je třeba se zabývat účinnými strategiemi, jako jsou předkomerční zadávání veřejných zakázek (PCP) a veřejné zadávání zakázek na inovace (PPI), spolu s programy EU, které mohou usnadnit zavádění a rozšiřování inovací. Prostřednictvím případových studií z měst, která tyto strategie úspěšně implementovala, je třeba získat praktický vhled do přijímání inovací v oblasti mobility. Tyto příklady mají za cíl inspirovat místní orgány v celé EU k překonávání výzev a zlepšování jejich služeb mobility.
2.3. Digitální peněženky EU a městská mobilita
Strategie pro inteligentní a udržitelnou mobilitu identifikovala bezpapírovou dopravu jako jeden z milníků pro rok 2030 a odkazuje na digitální certifikáty pro řidiče a vozidla, bezkontaktní platby za parkování a mýtné a lepší informace o předpisech pro přístup vozidel do měst. Je třeba zkoumat potenciál digitálních peněženek EU v oblasti městské mobility. To zahrnuje potenciální digitální peněženku pro zajištění souladu s předpisy pro přístup vozidel do měst.
2.4. Testovací platformy pro propojenou a automatizovanou mobilitu: výzvy a příležitosti pro města
Průmyslový akční plán pro evropský automobilový průmysl (březen 2025) nastiňuje opatření k posílení konkurenceschopnosti tohoto odvětví a urychlení přechodu k mobilitě s nulovými emisemi. Jeden z jeho pěti pilířů uvádí, že evropský automobilový průmysl musí naléhavě znovu získat vedoucí pozici v přechodu k softwarově podporovaným, umělou inteligencí řízeným propojeným a autonomním vozidlům a že středně velká města by mohla hrát průkopnickou roli při zřizování rozsáhlých přeshraničních testovacích prostředí a souvisejících regulačních sandboxů. Cílem je dále reflektovat nadcházející výzvy a příležitosti pro městské úřady při vytváření regulačních rámců a vhodných podmínek infrastruktury pro tato vozidla. Zároveň se budeme podrobně zabývat úlohou průmyslu během spolupráce s veřejným sektorem, která má zajistit, že zavádění inovací přinese přidanou hodnotu systémům městské mobility.
2.5. Umístění dobíjecích stanic v městských uzlech
Nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR) stanoví nové, právně závazné cíle pro umístění dobíjecích stanic pro elektromobily. Místní a regionální orgány musí tuto výzvu řešit a zároveň zajistit soulad se svými strategiemi v oblasti plánování, parkování a mobility. Evropská komise poskytuje pokyny a příklady osvědčených postupů prostřednictvím Evropské observatoře alternativních paliv (EAFO) a pokynů připravených podskupinou Fóra pro udržitelnou dopravu (STF) pro veřejné orgány. Je třeba poskytovat příležitost diskutovat o výzvách, kterým města čelí, a představit užitečné nástroje a pokyny, které mohou městům a regionům pomoci při úspěšném zavádění dobíjecích stanic pro elektromobily a při přechodu na elektromobilitu.
2.6. Sdílená mobilita
Myšlenka konceptu je jednoduchá - užívej, nevlastni! Veřejné systémy sdílených jízdních kol a koloběžek už si v mnoha českých městech našly své místo v prostoru i v právním systému.
Ve větších městech je snaha do MHD zařadit i tyto systémy bikesharingu. Carsharing neboli sdílení aut se stává také u nás běžným druhem dopravy, zejména ve velkých městech. Co je dražší? Vlastnit auto s nájezdem do 14 000 km za rok, nebo si ho v případě potřeby půjčovat?
2.7. Jaké důsledky mají pro centra měst obchvaty?
Je provedena před výstavbou obchvatu řádná analýza na základě současných pohledů a nejnovějších poznatků. Je potřeba stavět další a další parkoviště? Je obchvat města jediná “spása”? Jsou jediným řešením udržitelné dopravy ve městě jen tvrdé projekty za miliony (miliardy)? Jak přepravní steretotypy a dopravní návyky prodražují projekty?
Prioritní oblast 3 - Uvolnění potenciálu městské cyklistiky: od politiky k praxi
Cyklistika by neměla být považována za volbu životního stylu, neboť má potenciál stát se klíčovým pilířem udržitelné městské mobility. Co je však zapotřebí, aby se cyklistika stala plnohodnotným způsobem dopravy? Co může inovativní evropský cyklistický sektor udělat, aby pomohl zajistit hladkou integraci cyklistiky do městské infrastruktury a městské logistiky?
Vzhledem k tomu, že se do popředí dostává pokrok v oblasti Evropské deklarace o cyklistice, zkoumáme, jak plánování, investice a politika založené na datech mohou zlepšit podmínky pro cyklistiku, řešit dopravní chudobu, zlepšit zdraví lidí, zvýšit konkurenceschopnost cyklistického průmyslu a podpořit udržitelný cestovní ruch v městských destinacích.
3.1. Bezpečná infrastruktura pro cyklistiku a mikromobilitu
Evropská deklarace o cyklistice zdůrazňuje význam bezpečné a soudržné cyklistické infrastruktury s oddělenými cyklostezkami a bezpečnými parkovacími místy. S ohledem na tuto prioritu vznikají pokyny, které mají poskytovat rady pro budoucí modernizace a investice do infrastruktury s cílem pomoci zranitelným účastníkům silničního provozu, jako jsou cyklisté nebo uživatelé osobních mobilních zařízení. Bezpečnější a vylepšená infrastruktura může přispět k tomu, aby větší počty lidí otestovali jízdu na kole nebo elektrokoloběžce ve městech z důvodu pohodlí, dojíždění do práce a volného času.
3.2. Cyklistika & cestovní ruch a Iniciativy v oblasti udržitelné mobility pro odvětví cestovního ruchu
Jízda na kole je klíčovým faktorem udržitelného cestovního ruchu, a to jako samostatný způsob dopravy i jako oblíbená rekreační aktivita. V posledních letech se stále větší oblibě těší „pomalý cestovní ruch“ a některá města vyvíjejí zvláštní úsilí, aby turistům během jejich pobytu jízdu na kole umožnila. Oblast dále představuje více než 30 závazků přijatých za účelem rozvoje udržitelných možností mobility v odvětví cestovního ruchu v EU. Jedná se o některé ze závazků přijatých zúčastněnými stranami v rámci akcí uvedených v Plánu transformace cestovního ruchu, a to v souladu s Agendou EU pro cestovní ruch do roku 2030.
3.3. Zvýšení kvality městské mobility prostřednictvím datových prostorů
Probíhající práce na společných evropských datových prostorech v oblasti mobility, cestovního ruchu a inteligentních komunit má potenciál transformovat městskou mobilitu. Města a regiony mohou aktivovat digitalizaci a interoperabilitu s cílem optimalizovat dopravní systémy, snížit dopravní zácpy a zlepšit celkovou kvalitu života ve městech. Tato oblast představuje reálné příklady použití, představuje města a regiony, které se podílejí na zavádění datových prostor, a zdůrazňuje potenciální výhody, jako je zvýšená efektivita, lepší možnosti cestování a udržitelnost.
3.4. Jízda na kole a dopravní chudoba: umožnit jízdu na kole všem
Jízda na kole je pro mnoho lidí bezpečnou a logickou volbou mobility, ale je také relativně levnou možností pro lidi postižené dopravní chudobou. Lze však udělat více pro to, aby byla jízda na kole přístupná, cenově dostupná a bezpečná pro všechny. Jaké jsou možnosti zlepšení přístupu k cyklistice a službám sdílení jízdních kol, mimo jiné prostřednictvím Fondu pro sociální klima? Jakou roli mohou při zlepšování přístupu a vzdělávání hrát komunitně vedené iniciativy? Jak lze využít multimodalitu (včetně cyklistiky) k řešení dopravní chudoby?
3.5. Jízda na kole v popředí mise klimaticky neutrálních měst
Jízda na kole jako každodenní způsob dopravy má obrovský potenciál v boji proti emisím uhlíku. Preferováním jízdy na kole města řeší několik problémů najednou: redukují dopravní zácpy, otevírají veřejný prostor a zelené plochy a zlepšují zdraví obyvatel díky nižším hodnotám hluku a nečistot v ovzduší, k čemuž se přidává další výhoda v podobě aktivního životního stylu. Je třeba si vyslechnout několik do mise zapojených měst, která realizují plány na podporu cyklistiky v rámci svých snah o dosažení nulových emisí a zlepšení veřejného zdraví.
3.6. Cyklistický průmysl v Evropě: posílení konkurenceschopnosti prostřednictvím inovací
Představujeme některé klíčové statistiky o stavu evropského cyklistického průmyslu. Změna vzorců mobility vedla k nárůstu počtu cyklistů a k nárůstu prodeje jízdních kol v Evropě, který vzrostl z 19 milionů v roce 2000 na 22 milionů v roce 2020. Studie naznačují, že evropský cyklistický průmysl by mohl do roku 2030 pokračovat v stabilním meziročním růstu. V posledních letech však tento průmysl čelil významným výzvám. Cílem této oblasti je pochopit, jak mohou inovace pomoci cyklistickému průmyslu překonat tyto výzvy a stát se odolnějším a konkurenceschopnějším. Co znamená investovat do inovací v cyklistickém průmyslu? Může cyklistický průmysl změnit směr a zvýšit poptávku po jízdních kolech jako samostatném dopravním prostředku?
3.7. Zaměření na data o cyklistice v EU
Bez adekvátních dat může být obtížné rozhodnout, jak investovat zdroje. Data o cyklistice je třeba shromažďovat jednotným způsobem v celé EU, aby bylo možné účinně sledovat vývoj cyklistiky a infrastrukturu, která jej umožňuje. To znamená stanovit celoevropskou základnu pokrývající množství, kvalitu a dostupnost stávající cyklistické infrastruktury, kterou lze použít k porovnání evropského pokroku v oblasti cyklistiky v budoucnu. Jaké jsou předběžné výsledky studie „Cycling Counts“ a zkoumá, jak lze zlepšit sběr údajů o cyklistice v celé EU.
3.8. Cyklistická logistika jako základ doručení na poslední kilometr
Jak mohou města a podniky optimalizovat cyklistickou logistiku pro udržitelnější budoucnost měst? Vzhledem k tomu, že města usilují o čistší a efektivnější distribuci nákladu, cyklistická logistika se stává schůdným řešením pro poslední kilometr doručování. Je třeba se zabývat obchodními modely, typy vozidel a městskou infrastrukturou potřebnou k podpoře distribuce založené na cyklistice. Je třeba zkoumat také překážky, kterým čelí tradiční logističtí hráči, a strategie pro urychlení přechodu k cyklistické logistice, včetně role logistických center.
3.9. Objevování cyklistiky: z pohledu žen
Cyklistika, ať už na našich ulicích nebo v průmyslu a sportu, je často považována za doménu mužů. To může mít negativní dopad na snahy o lepší postavení cyklistiky ve městech, kde urbanisté musí brát v úvahu dopravní potřeby celkové populace. Tato oblast se zabývá tím, co motivuje ženy k jízdě na kole. Jaké jsou výhody pro všechny, pokud se na kole rozhodne jezdit více žen? Jaké jsou konkrétní potřeby a preference, pokud jde o bezpečnost, infrastrukturu a jízdní kola? Do této podnětné diskuse se zapojí významné ženy z cyklistického průmyslu a světa politiky.
