Přehled prezentací a novinek za rok 2017

INFORMACE Z KONFERENCÍ, PUBLIKACE A PREZENTACE O MĚSTSKÉ MOBILITĚ (INFORMACE Z ROKU 2017)

      • Mobilita je paradoxně stále velmi nepopsaný jev . Setkáváme se s řadou vizí a předpovědí týkajících se globálních i regionálních změn, které budu mít dopad na současné pojetí mobility. Faktem je, že jsou často protichůdné a závisí na dnes neodhadnutelných faktorech. Co s pracovním trhem udělá robotizace a umělá inteligence? Budou lidé chtít pracovat z domu? Co budou dělat s volným časem?
      • Dnes (14. 11. 2017) proběhl mezinárodní seminář na téma městské mobility . V Michnově paláci dnes proběhl mezinárodní seminář (tzv. EUKN Policy Lab) na téma městská mobilita. Akci uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s mezinárodní sítí EUKN EGTC (European Urban Knowledge Network). Letošní téma EUKN Policy Lab má přímou vazbu na Partnerství městská mobilita (Partnership Urban Mobility, „PUM“).
      • NICE doporučuje: limit 30 km/h pomáhá zvyšovat kvalitu ovzduší . NICE, Národní institut pro zdraví a klinickou kvalitu, ve své nejnovější publikaci „Znečištění ovzduší: kvalita vnějšího ovzduší a zdraví obyvatel“ silně podporuje omezení rychlosti v městských oblastech, a to především z důvodu zvyšování kvality ovzduší. Omezení rychlosti na 30 km/h je stále častěji vyzdvihováno jako jeden z cenově dostupných nástrojů.
      • Zveřejnění prezentací z workshopu Traffic safety and the City” – How to enhance traffic safety and liveability in urban areas? . Stranou pozornosti odborné veřejnosti v Olomouci ve dnech 26. - 27. 10. 2017 proběhl 30. ročník workshopu International Co-operation on Theories and Concepts in Traffic Safety, tentokát na téma "Traffic safety and the City” – How to enhance traffic safety and liveability in urban areas? Všechny prezentace a abstrakty k přednáškám je možné si stáhnout na tomto odkaze: http://www.ictct.org/workshops/past-workshops/workshop-olomouc-republic/.
      • Jsou potřebné útvary dopravního inženýrství? Kam se bude ubírat dopravní inženýrství v České republice? Nevíme, ale rozhodně by si čeští dopravní inženýři měli přečíst výborný článek Sú nám potrebné ÚDI-útvary dopravného inžinierstva? od A. Kollárové a R. Surového z SZSI-Slovenského zväzu stavebných inžinierov.
      • Co je dobrá praxe? A jaký má význam pro tvoje město? . Co je dobré? Často se hovoří a píše o dobré praxi, ale otázkou zůstává, co vlastně taková dobrá praxe vlastně znamená. Za příklad si můžeme vzít nedávnou rekonstrukci olomoucké třídy 1. máje. Na i.DNES.cz pro Olomoucký kraj vyšel dne 24. 11. 2017 článek s názvem " Proměna olomoucké třídy 1. máje je hotová, opozice by ji předělala".
      • Diskuse ČT na téma současné dopravní problémy. Proč se ruší opatření pro bezmotorovou dopravu a kde hledat řešení ( 2017/10/26). Dopravní zácpy, životy lidí zmařené při dopravních nehodách, devastace životního prostředí – to vše ukazuje na to, že současný dopravní systém je z dlouhodobého hlediska neudržitelný. Existuje ale řešení? Ve středu 25. 10. 2017 se diskusní pořad České televize pod taktovkou Jana Pokorného věnoval tématu "Současné dopravní problémy".
      • Prezentace ke stažení ze semináře "Co všechno můžeme sdílet" (2017/09/25). Ve čtvrtek 21. září 2017 se v Praze diskutovalo na téma "Co všechno můžeme sdílet". Prezentace si můžete stáhnout na tomto odkaze. Sdílením vpřed! Přesně tak znělo heslo letošního Evropského týdne mobility, které je již za námi. Poukazovalo na skutečnost, že větší sdílení zdaleka nejen dopravních prostředků má před sebou skvělou budoucnost.
      • Organizátor konference Plán pro Brno: Chci změnit přemýšlení lidí o městě. Od babiček po politiky. (2017/08/28). Barcelona, Kodaň nebo americký New York. Pro Vojtěcha Kubáta města, jejichž sláva do velké míry stojí na perfektním územním plánování. Podle slov studenta politologie na Fakultě sociálních studií MU a novináře zajímajícího se o architekturu a urbanismus se u nás tento obor dělá laicky a zpátečnicky. Jeho snem je změnit přemýšlení Čechů o rozvoji měst.
      • Unikátní výzkum "Život bez auta" realizuje Univerzita Palackého v Olomouci . Univerzita Palackého realizuje v současnosti výzkum, který se zabývá volbou dopravního módu, dominantností automobilové dopravy v naši společnosti a možnostmi, jak pozitivně ovlivnit volbu alternativních dopravních módů – tj. chůze, jízdy na kole nebo využívání hromadné dopravy. Ve výzkumu se sleduje, jak se mění dopravní zvyky a život občanů Olomouce.
      • Interview Eltis: Podpora udržitelné mobility v okrajových částech měst . Připravili jsme pro vás překlad srpnové interview ELTIS, který představuje Paz Valienteovou, koordinátorku projektu CIVITAS ECCENTRIC(externí odkaz). Můžete prosím jednou větou shrnout náplň Vašeho projektu? Obávám se, že budu potřebovat alespoň dvě! ECCENTRIC usiluje o to, aby se pozornost v oblasti udržitelné mobility zaměřila na okrajové a příměstské části obcí.
      • Stává se z auta překonaný symbol statusu? Jak pro koho. Cyklista a řidič o známých debatních klišé. Ježdění autem bez omezení je právem každého občana, říkají automobilisté. Auta si však zabrala ulice pro sebe, jejich provoz omezuje život ve městě, namítají cyklisté. Když dojde na téma budoucnosti dopravy v českých městech, v diskuzích se opakují stále stejné otázky, stále stejné odpovědi a stále stejná klišé.
      • Summit ITF v Lipsku diskutoval na téma udržitelné aktivní mobility (informace z 06.05.2017). Dopravní experti budou na summitu ITF (International Transport Forum - Mezinárodní dopravní fórum) diskutovat také na téma "Jak na národní úrovni správně řídit a vést oblast udržitelné aktivní mobility." Akce proběhne dne 1.6.2017 Jaká je dobrá praxe a jaké jsou zásadní překážky pro kvalitní národní/federální řízení v oblasti pěší a cyklistické dopravy.
      • Vídeň bude hostit Urban Future Global conference 2018. Více jak polovina lidí na světě žije v současnosti ve městech, které chtě nechtě musí čelit výzvám urbanizace. Klimatické a demografické změny, nedostatek zdrojů a zhoršená kvalita ovzduší jsou hlavními problémy bránící městům v udržitelném rozvoji. Aby města i přes tyto výzvy mohla svým občanům nabízet kvalitní život, je nutné, aby města sama začala jednat ...více
      • Prezentace o městské mobilitě (Technická univerzita v Delftu) . Informací o městské mobilitě není v české kotlině nikdy dost. MMR od 1.1.2017 koordinuje projekt "Partnerství městská mobilita", ale ještě před začátkem projektu uspořádala dne 14. 12. 2016 Evropská síť znalostí městských záležitostí (dále jen EUKN, z ang. European Urban Knowledge Network) společně s českým ministerstvem pro místní rozvoj Policy Lab k tématu ... více
      • Prezentace o městské mobilitě a městské plánování (britská universita Manchester) . Informací o městské mobilitě není v české kotlině nikdy dost. MMR od 1.1.2017 koordinuje projekt "Partnerství městská mobilita", ale ještě před začátkem projektu uspořádala dne 14. 12. 2016 Evropská síť znalostí městských záležitostí (dále jen EUKN, z ang. European Urban Knowledge Network) společně s českým ministerstvem pro místní rozvoj Policy Lab k tématu městské mobility.
      • ČVUT v Praze Fakulta dopravní pomáhala městu Přerov s řešením dopravních problémů (2017/06/29). ČVUT v Praze Fakulta dopravní realizovala v Přerově ve dnech 4. – 9. 6. 2017 Středoevropský projektový seminář MEPS s účastí studentů zahraničních vysokých škol zaměřených na dopravu. Posláním semináře bylo řešení konkrétních dopravních problémů statutárního města Přerov. Výsledky MEPS včetně záznamu na YouTube jsou již online. Proto sledujte: http://prerov.dobramesta.cz/meps
      • Archív přednášek konference Doprava, zdraví a životní prostředí. Od roku 2004 již proběhlo sedm ročníků česko-slovenské konference Doprava, zdraví a životní prostředí. Na tomto odkaze - http://dzzp.cdv.cz/archiv/ - si můžete stáhnout všechny prezentace z těchto konferencí.
      • Prezentace Udržitelná multimodální mobilita. Prohlédněte si zajímavou prezentaci "Udržitelná multimodální mobilita", která zazněla dne 28.3.2017 na Radě Vlády pro udržitelnou dopravu.
      • MMR, Evropský Habitat a Habitat III = závazek k nové městské mobilitě . Možná se už zapomnělo, že v Praze ve dnech 16. -18. 3. 2016 proběhla mezinárodní regionální konferencí OSN Evropský Habitat, která se zaměřila na rozvoj měst v oblasti městské mobility. Na konferenci, kterou organizovalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, přijelo do Prahy tisíce odborníků z celého světa. Tématem celé konference bylo „Bydlení v životaschopných městech“.
      • Publikace Signály Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) na téma čistá mobilita. Zveřejňujeme informaci o publikaci Signály, kterou každoročně vydává Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) na aktuální téma. Na rozdíl od ostatních publikací EEA je určena pro širší veřejnost a navíc i překládána do češtiny. Poslední Signály z roku 2016 jsou zaměřeny na téma čistá mobilita, stručné informace k je možné stáhnout v elektronické podobě.
      • Diskuse na téma: Evropské finance, evropská regulace, výměna znalostí . Informací o městské mobilitě není v české kotlině nikdy dost. MMR od 1.1.2017 koordinuje projekt "Partnerství městská mobilita", ale ještě před začátkem projektu uspořádala dne 14. 12. 2016 Evropská síť znalostí městských záležitostí (dále jen EUKN, z ang. European Urban Knowledge Network) společně s českým ministerstvem pro místní rozvoj Policy Lab k tématu městské ... více
      • Prezentace, která vám změní pohled na mobilitu. Zveřejňujeme další překlad prezentace z letní školy o udržitelné mobilitě - Made in Leipzig. Tentokrát na téma "Jak zajistit mobilitu a naplnit environmentální standardy?" od profesora Udo Beckera z TU Dresden, která zazněla dne 16.8.2016. V městské radě máme problém. Diskuze. Hádky. Koalice.
      • 10 principů pro udržitelnou dopravu ve městě. Velkou inspirací pro vznik značky Města s dobrou adresou bylo město Lipsko. V průběhu srpna 2016 se zde dokonce konala letní škola „Made in Leipzig“, zaměřené na plánování městské mobility ve městech. Akci pořádalo město Lipsko ve spolupráci s Technickou univerzitou v Drážďanech, zúčastnilo se cca 100 lidí z výzkumu, měst, nevládních organizací, dopravního plánování a urbanismu a správců infrastruktury.
      • Než se pustíme do SUMP, měli bychom vědět ... Nesnažte se......vytvořit stoprocentní a dokonalý projekt, do kterého už nikdo nemůže přidat žádný nápad!...přesvědčit svůj úřad či parlament, že na financování projektu bezpodmínečně musí poskytnout 50 miliónů euro!...zaujmout lidi tím, že budete podrobně vysvětlovat, jak úžasný je váš projekt, místo toho raději poslouchejte, co oni sami chtějí! Snažte se......zjistit.
      • Každé koncipované inženýrské dílo musí být měřeno podle jeho cíle. Na téma dopravy a mobility zatím vyšlo málo odborných článků, které by stály za publikování. Za pozornost však rozhodně stojí článek "Odsun nádraží v Brně byl vždy krajně sporný" od profesora ext doc. Ing. Jana Pavlíčka a akad. arch. Jana Sapáka, který vyšel v časopise Stavebnictví dne 27.6.2016.
      • Kontrola naplnění akčního plánu v roce 2036. Dánský architekt Jan Gehl jednou řekl: "Nikdo nevěděl, že to jak stavíme města ovlivňuje životní styl a život lidí." Můžeme mít strategický dokument, koncepci Smart Cities, plán udržitelné městské mobility, které mohou ovlivnit podobu města v roce 2036. Odborné metodiky jsou k dispozici, ale širokou veřejnost moc nezajímají.
      • 4. evropská konference o plánech udržitelné městské mobility (SUMP). Informace z 5.5.2017. V Dubrovníku se 29. a 30. března 2017 sešlo 400 odborníků z oblasti dopravního plánování a výzkumu, rozvoje dopravy a dopravních strategií a politik, aby v rámci 4. evropské konference o plánech udržitelné městské mobility diskutovali o nových přístupech a strategiích plánování a vzájemně sdíleli úspěšná řešení a inovace. Pod názvem „Inteligentní plánování ... více

DISKUSNÍ SEMINÁŘ VE ZLÍNĚ (27. 6. 2017)

Otázku problému s PUMM řešil rovněž ve Zlíně dne 27. 6. 2017 diskusní pořad s městy na téma „Udržitelná městská doprava a mobilita – současnost a budoucnost nejen ve Zlíně“. V rámci panelové diskuse a souvisejících jednání byly definovány závěry, které byly napsány z pohledu politika, který přebírá zodpovědnost za tuto oblast. Závěry sloužily jako podnět k přípravě ostravské konference a sepsání Ostravské charty, k hledání city changers, kteří se ztotožňují s danými tezemi a jsou ochotni investovat svůj čas a energii ke změnám.

Přehled závěrů:

1: PLÁN MĚSTSKÉ MOBILITY – TEORIE JE DOBRÁ, ALE TA NESTAČÍ

  • Stále přetrvávají předsudky k řešení městské mobility a cyklistické dopravy, a tak je třeba hledat další cesty, jak danou problematiku přiblížit lidem, tedy i politikům, úředníkům, projektantům, firmám apod.
  • Úvodem je třeba zdůraznit, že se nezpochybňují stávající poznatky o realizaci Plánu udržitelné městské mobility, které byly nově zveřejněny zde: http://www.dobramesta.cz/dopravni-planovani

a http://www.dobramesta.cz/plan-mestske-mobility , ale přeci jen česká kotlina si zasluhuje originální přístup.

  • Také víme, že je potřeba velmi citlivě přenášet know-how z velkým měst jako jsou Londýn, Lipsko, Vídeň do měst typu Třinec, Otrokovice, Kroměříž, Přerov, Zlín atd. Za tím účelem také byla vytvořena databáze dobrých příkladů podle měst.

2: PLÁN MĚSTSKÉ MOBILITY JAKO PŘEDNOST

  • Začínáme používat termín „Plán města krátkých vzdáleností“.
  • Kraje vnímají spoluzodpovědnost a pracují na Plánu udržitelné krajské/regionální/aglomerační mobility.
  • Víme, jak chytře propojit Plán městské mobility a místní poplatky.
  • Inspirace Londýn – vazba na novinku, která byla zveřejněna dne 22.6.2017: Starostové rozhodují o podobě našich měst - budeme v nich chtít žít? Je pro člověka něco důležitějšího než zdraví a životní pohoda? Jak moc jsme spokojení a jak dlouho budeme žít? Jak zdravé jsou naše děti? Díky čemu jsme tedy zdraví a šťastní? Odpověď na tuto otázku je velmi osobní, není však pochyb o tom, že významnou roli hraje prostředí, v němž žijeme, a způsob, jakým se po světě pohybujeme. Být fyzicky aktivní při ...více
  • Znám svou cílovou skupinu. Jsou to obyvatelé města. Veškerá opatření jsou realizována pro ně, vždyť jsem jejich politik. Tímto způsobem například komunikuje starosta Londýna: město pro Londýňany – více: http://www.dobramesta.cz/aktuality/2017-06-22-starostove-rozhoduji-o-podobe-nasich-mest-budeme-v-nich-chtit-zit/
  • Nebojme se pracovat s čísly, které nám poskytne analýza. Například město Zlín ví, že se obyvatelé města Zlína podílí na celkové dopravě jen ze 30 %. Zkusme tedy více prezentovat Plán udržitelné městské mobility jako Plán Měst krátkých vzdáleností, kdy většina cest se odehrává například do 5 km. Z průzkumu dále totiž víme, že z těch 30 % jezdí do 5 km v průměru cca 75 % obyvatel. Pak má logiku, že takový Plán Měst krátkých vzdáleností se přirozeně zaměřuje na podporu chůze, cyklistiky a veřejné dopravy. Prostě zaměřuje se na místní obyvatele, kteří se chovají chytře a ekonomicky…
  • Co ale s těmi, kteří do města dojíždějí, nebo projíždějí? Vždyť to jsou možná oni, co způsobují problémy místním s parkováním. Zde právě nastupuje role kraje, případně krajského koordinátora dopravy, v případě Zlínského kraje je to KOVED. Co z toho tedy plyne, města jsou v Česku tlačeni zpracovávat Plánu udržitelné městské mobility, ale mnohá opatření by měl spíše realizovat kraj. Začněme tedy používat termín Plánu udržitelné krajské/regionální/aglomerační mobility. Mimochodem kraje mohou nově čerpat z MŽP na osvětové kampaně. Každopádně platí, že města a kraj spolu úzce spolupracují. Mimochodem, právě tento koncept partnerství „integrace“ je zakotven v IROP – v tzv. ITI aglomeracích…
  • Zkus problém mobility vysvětlit na místních poplatcích. Berte to tak. Lidé se stěhují za lepším ovzduším, přírodou, či bydlením na venkov, kde také platí nižší poplatky třeba za pronájem, odvoz odpadu apod. Nicméně služby a práci mají ve městě. Na svých cestách používají převážně auta, ale ve městě pak chtějí zaparkovat pokud možno zdarma a co nejblíže svého pracoviště, nebo centra. Neměli by tedy zaplatit za toto parkovací místo, když už tedy ušetřili v jiných oblastech?

3: HODNOTA VEŘEJNÉHO PROSTORU

  • Identifikovali jsme problém - na dopravu se díváme pomocí dopravních prostředků, nebo z pohledu komunikací …
  • Odstranili jsme problém - zdůrazňujeme práci s veřejným prostorem a vidíme potřeby lidí, žijících v našem městě
  • Byla připravena stránka o veřejném prostoru: http://www.dobramesta.cz/1-design-ulice-a-verejny-prostor131
  • Inspirace Lipsko: http://www.dobramesta.cz/lipsko
  • Pokud jde o realizaci opatření, pak se realizují s ohledem na veřejný prostor, který se realizuje/rekonstruuje s prioritním ohledem na obyvatele našeho města.
  1. Základním problémem je, že se na dopravu díváme pomocí dopravních prostředků, kdy každý dopravce a výrobce si hájí své ekonomické zájmy, nebo-li prodej nade vše. Další problémem je, se na dopravu díváme z pohledu komunikací, které jsou rozdělené na státní, krajské a místní, kdy každý správce hájí své zájmy (kdo to bude udržovat, kdo tudy bude jezdit). Pravdou ale je, že potřeby lidí, kteří se pohybují na krátké vzdálenosti, jsou jiné.
  2. Cílem je tedy začít maximálně zdůrazňovat práci s veřejným prostorem – dobře je problematika popsána zde: http://zlin.dobramesta.cz/mestsky-verejny-prostor-114. Nejlépe se to ukazuje na příkladu problému v Otrokovicích. Všichni chtějí zhumanizovat průtah, jen ŘSD je proti: http://otrokovice.dobramesta.cz/zakladni-komunikacni-sit. Inspirací řešení veřejného prostoru je pro nás Lipsko: http://www.dobramesta.cz/cms_soubory/aktuality/8.pdf. Celková rekonstrukce ulice je spojená s celkovou vizí města, která je opřená o data, strategické cíle, které se promítli do konkrétní rekonstrukce ulice. Nejedná se tedy o ad-hoc opatření.

 4. MĚSTO PATŘÍ MEZI TOP MĚSTA (INSPIRACE URBAN FUTURE GLOBAL CONFERENCE 2018)

Cokoliv je nové, je nebezpečné. Pokud jsme konzervativní národ, pak o to je situace vážnější. Na druhé straně, pokud se dokáže vize a konkrétní opatření vykomunikovat a stojíš za nimi, nelze být neúspěšný. Vyber si dvě, tři opaření, na kterých vysvětlíš nové principy. Neboj se začít používat termín „citychanger“. Kde se tento pojem vzal a jak s ním můžeme nakládat?

  1. Aby města mohla svým občanům nabízet kvalitní život, je nutné, aby města sama začala jednat a vzala odpovědnost sama do rukou. To si klade za cíl i konference Urban Future Global conference 2018, největší evropská konference pro udržitelný rozvoj měst, která se bude od 28. února do 2. března 2018 konat ve Vídni.
  2. V této chvíli pracujeme na možnosti používat termíny, principy a témata Urban Future Global konference. V Ostravě ve dnech 6. - 7. 12. 2017 chceme udělat konferenci, která by byla předskokanem této konference. Samozřejmě k tomu existuje podrobná metodika hodnocení, ale v našem případě jde o nalezení českých Citychangers, kteří se nejvíce zasloužili o změnu veřejného prostoru, případně zaujmou svými vizionářskými projekty.
  3. Urban Future Global konference je celosvětově největší platformou tzv. "citychangerů", lidí, kteří se s nasazením a odhodláním snaží změnit města, v kterých žijí, k lepšímu a snaží se o jejich udržitelný rozvoj. Konference řeší čtyři hlavní témata: mobilitu, plánování měst, komunikaci a šetrné nakládání se zdroji. Urban Future Global konference je zároveň neutrální platformou bez politické agendy, na kterou se sjíždějí špičky z oboru.
  4. V příštím roce se sejdou zástupci měst a další experti ve Vídni, která v letošním roce již po osmé vyhrála titul nejlepšího města k životu (Mercer studie). Vídeň ovšem není jen hostujícím městem, ale i partnerem konference. "Urban Future Global conference je platformou, na které se scházejí ti nejdůležitější aktéři z měst. Jsem velmi pyšná na to, že se konference bude konat příští rok zde ve Vídni. Slibuji si od konference, že nám dá impulsy pro rozvoj města, impulsy, které nás posunou směrem k ekologičtější sociální budoucnosti", okomentovala konferenci místostarostka Vídně Maria Vassilakou, která již vystupovala jako speaker na předešlém ročníku konference v roce 2016.
  5. Právě na sociální problematiku se Vídeň specializuje i ve své Rámcové strategii Smart City, která vznikla v roce 2014 a v které má sociální problematika vedle technických a ekologických aspektů své opodstatnění. Tento přístup je také důvodem, proč se Vídeň umisťuje v mezinárodních hodnoceních měst na předních pozicích.
  6. Celá tisková zpráva je zde: http://www.dobramesta.cz/aktuality/2017-06-20-viden-bude-hostit-urban-future-global-conference-2018/

5: MĚSTO MÁ STRATEGII BLÍZKÉ K RÁMCOVÉ STRATEGII SMART CITY VÍDEŇ (INSPIRACE VÍDEŇ)

Jak vlastně máme prezentovat město a náš plán udržitelné městské mobility? Je to lepší město, čisté město, chytré město (smart city), zdravé město, nebo město s dobrou adresou? Nebo spíše prezentovat je svou značku – Třinec plný energie, Zlín v pohybu, Spokojená Olomouc? Ve filmu Pelíšky zazněla jedna hláška, která je možná odpovědí: „a komu si tím chtěl prospět?“ Pravdou je, že často se značkami jsou spojeny spíše osobní zájmy, než samotný princip, změna. Co z toho plyne pro města?

  1. Co naučila prezentace města Třince? Město nemá jen jasně definován plán, ale jako jedno z prvních v republice má svého koordinátora městské mobility. Řekl jednu klíčovou věc: „Je jedno, jak se ten dokument, nebo ta značka jmenuje, jde o to, zda se realizuje „filosofie“ nového přístupu k řešení městské mobility.“ A my můžeme jen dodat – proč se realizují jakékoliv plány, ale nejsou vytvořeny koordinační nástroje?
  2. Co naučila prezentace města Otrokovice. Další z věcí, která příliš nefunguje, je vytvoření pracovní skupiny, která by společně měla připravit plán městské mobility, Takové pracovní skupiny se sice vytvářejí, ale jednoúčelově, jen za účelem vzniku dokumentu. Udržitelnost takové pracovní skupiny již není podchycena. V případě města by takový plán a pracovní skupina měla navázat na stávající strategický dokument města. Upozornila na problém, že se vše řeší ad-hoc, chybí vize. Doporučila, aby si každé město vybralo dvě, tři opaření, na kterých vysvětlí nové principy.
  3. Co naučila zmínka o Vídni – poprvé. Na konferenci se často zmiňovala Vídeň, že by mohla být naším vzorem. Jaká je její Rámcová strategie do roku 2050?
  • Snížení emisí CO2 z aktuálních 3,1 tuny na obyvatele na 1 tunu, tj. o 80 % (1990-2050)
  • Energie: 50 % energie bude v roce 2050 vyráběno z obnovitelných zdrojů. Spotřeba primární energie klesne z 3tis. na 2 tis. wattů na obyvatele.
  • Mobilita: Snížení motorizované osobní dopravy ze současných 28 % na 15 % do roku 2030. Do roku 2050 budou všechna auta v zóně města s alternativním pohonem.
  • Budovy: Snížení spotřeby energie na vytápění, chlazení a teplou vodu ročně o 1 % na obyvatele
  • Inovace: Inovační trojúhelník Vídeň-Brno-Bratislava je jedním z nejperspektivnějších regionů Evropy. Podíl technologických produktů na vývozu vzroste ze současných 60 % na 80 %. Vídeň je jedním z pěti nejlepších výzkumných center na světě.
  • Sociální a zdravotní oblast: Ve Vídni lidé žijí v míru a bezpečí bez ohledu na jejich původ, sexuální orientaci či pohlaví. Zdravotní péče je poskytována na nejvyšší úrovni.
  • Životní prostředí: Bude zachován podíl 50 % zelených ploch.
  • Poznámka – když už jsme u definic, pak je možné se i inspirovat definicí chytrého města z pohledu dánské výstavy - Kodaňská řešení: KONCEPCE CHYTRÉHO MĚSTA ZPOCHYBŇUJE SOUČASNÝ ZPŮSOB ŘÍZENÍ MĚST. VYŽADUJE POLITICKOU ODVAHU A HOLISTICKÝ PŘÍSTUP KE SPRÁVĚ VEŘEJNÝCH VĚCÍ. JEJÍM CÍLEM JE ZAJISTIT EFEKTIVNÍ A TRVALE UDRŽITELNÝ RŮST. TOHO LZE DOSÁHNOUT TAK, ŽE SE DO TVORBY CHYTRÝCH URBANISTICKÝCH ŘEŠENÍ ZAPOJÍ JAK VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE, TAK KOMERČNÍ SEKTOR I SAMOTNÍ OBČANÉ.
  • 4. Co naučila zmínka o Vídni - podruhé. Rámcová strategie - Mobilita: Snížení motorizované osobní dopravy ze současných 28 % na 15 % do roku 2030. Do roku 2050 budou všechna auta v zóně města s alternativním pohonem.
  • Vtip spočívá v tom, že sice česká města si dle metodiky PUMM stanovují cíle na snížení IAD, ale ty se mění buď o 1 %, nebo o 0 %, nebo jen obecným prohlášením „půjde to dolů“. Přitom Vídeň ještě v roce 2000 měla podíl 37 %.
  • V Česku jsme se smířili s faktem, že dle údajů ŘSD bude IAD stále růst a my tento trend můžeme pouze zmírnit, či zastavit.
  • Nebereme obecně v potaz zmínky a úvahy o tom, jak možná bude vypadat Česká republika v roce 2030 – viz Strategický rámec Česko 2030 -http://www.cr2030.cz/, případně málo pracujeme s Programy zlepšování kvality ovzduší - http://www.dobramesta.cz/aktuality/2017-03-16-co-bychom-meli-vedet-o-programech-zlepsovani-kvality-ovzdusi/. Prostě při dobré argumentaci se nemusíme brát o snížení IAD klidně o cca 5 %.

 

6: PROPAGACE, KAMPANĚ, PARTICIPACE VEŘEJNOSTI, VELKÁ VÝZVA

Nalejme si čistého výzva, participace veřejnosti naprosto selhává. Není to o tom, že by aktivity nebyly, ale lidi na akce nechodí. Není problém vykázat aktivity v rámci projektu, či v rámci jakékoliv jiné místní aktivity, že akce proběhla, ale zájem o dané téma mezi veřejnosti není a pokud je, tak zástupci města neumí s veřejností komunikovat. Jaká jsou tedy řešení? Zatím se jedná spíše o inspirace:

  1. Dohodnout se na základní princip marketingu – stanovit si brand, který by jednoduše prezentoval výše uvedené problémy. Zatím lehce chodíme kolem sebe a jednou řekneme, že jsme lepší město, podruhé čisté město, chytré město (smart city), zdravé město, město s dobrou adresou, nebo ještě jinak. Spojovací element chybí. Partnerství příliš nefunguje (až na výjimky) ani na bázi spolupráce organizací, které mají k problematice blízko, možná právě proto, že nikdo jasně nedefinoval směr, či vizi, kudy by se měla Česká republika ubírat, mimo obecných prohlášení. Možná také proto, že organizace se berou spíše za konkurenty, než partnery. Ve světě zakázek se tomu nelze nedivit. Chybí tedy citychangers jak na úrovni lidí, tak organizací.
  2. Využít zkušeností z prvního kola výzvy na podporu kampaní čisté mobility, kterou vyhlásil SFŽP v roce 2015 a akce byly realizovány v letech 2016 – 2017. Cílem je z projektů vytvořit databázi THE BEST příkladů nejlepších zkušeností, ale také upozornit na problémy s jejich realizací, tak jak to ukázal projekt Zlín v pohybu.
  3. Pokud byla vymyšlena značka Města s dobrou adresou, tak především z pohledu marketingu. Vzhledem k tomu, že se kolem dané problematiky točí především odborná „dopravní“ veřejnost, tak značce zatím příliš nerozumí, neboť ani nerozumí principům marketingu. Možná ale někomu také překáží. Takže je třeba znovu zopakovat její smysl, že se prezentuje pomocí tří úrovní:
    • Pro širokou veřejnost prezentace problematiky městské mobility – maximální využití prvků marketingu a propagace & zjednodušování informací – více: dobramesta.cz (Samotná definice značky je zde: http://www.dobramesta.cz/o-znacce/. Zatím velké rezervy v této oblasti, nikdo vlastně o značce neví, jen úzký okruh „zasvěcenců“.
    • Pro odbornou veřejnost bude dále rozvíjen informační portál problematiky městské mobility – více: mesto.dobramesta.cz (inspirace: http://www.dobramesta.cz/objevovat/).
    • Značka by byla zbytečná, kdyby se ji nepodařilo rozvést na místní úrovni. Hledáme tak "citychangery", kteří mění města v oblasti na úrovní městské mobility. Jedním z pomocných nástrojů i web – příkladem je zlin.dobramesta.cz. Více bod 3.

Klidně města mohou zapomenout na značku a na web Města s dobrou adresou, ale něco se města přeci jen mohou naučit z webu – zlin.dobramesta.cz . Pilotně byl vytvořen pro město Zlín. Jeho cílem bylo „převyprávět“ generel dopravy do rétoriky plánu městské mobility. Nejde tak tedy o web, ale o prezentaci nové filosofie, přístupu řešení městské mobility. Samotné texty se ještě budou upřesňovat, aby více „mluvili“ normální řečí a nedávali takový důraz na odbornou terminologii. Filosofie a tedy i web městské mobility je postaven na pěti pilířích:

CIVINET - 3. ČESKO – SLOVENSKÁ KONFERENCE ,,PLÁNY UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY - AKTUÁLNÍ TÉMATA'', Olomouc 23. - 24. 5. 2017