Krok 1: Nastavte pracovní struktury
Krok 2: Definování procesu vývoje a rozsahu plánu
Krok 3: Analýza současné situace v oblasti městské nákladní dopravy
Krok 4: Sestavení a společné posouzení scénářů
Krok 5: Vypracování vize a cílů ve spolupráci se zainteresovanými stranami
Krok 6: Nastavte cíle a indikátory
Krok 7: Výběr balíčků opatření ve spolupráci se zainteresovanými stranami
Krok 8: Dohoda o opatřeních a odpovědnosti
4.1. Úvahy o přístupu k vypracování SULP
Orgány městské samosprávy mohou buď začlenit plánování udržitelné městské logistiky SULP) do procesu tvorby plánu udržitelné městské mobility (SUMP), nebo mohou tyto procesy odlišit a zvolit cestu samostatného plánu udržitelné městské logistiky, který však musí být v souladu s politickými zásadami a cíli již vypracovaného plánu udržitelné městské mobility. Oba přístupy jsou rovnocenné, pokud jsou realizovány v souladu s fázemi a kroky procesu vývoje SUMP, jak jsou znázorněny na obrázku 1. Toto rozhodnutí může být učiněno na začátku procesu SUMP, kdy se posuzuje, jaké jsou kapacity orgánu zabývat se různými tématy udržitelné mobility v osobní i nákladní dopravě v rámci jednoho procesu. Důrazně se však doporučuje mít dva samostatné dokumenty: jeden popisující SULP a příslušná strategická opatření, a druhý, který obsahuje dohody se zainteresovanými stranami. V některých případech se stává, že pokud se města potýkají s vážnými problémy v oblasti městské nákladní dopravy (UFT), nebo zde existuje silná politická vůle řešit udržitelnost městské logistiky pro město jako celek nebo pro konkrétní městskou oblast, proces přípravy specializovaného SULP získává vysokou prioritu, a to ještě před zahájením procesu přípravy SUMP.
Cyklus procesu tvorby SUMP, který je znázorněn na obrázku níže, představuje kompletní soubor kroků plánování SUMP, který lze použít i pro tvorbu SULP. Z případových analýz však vyplynulo, že některé kroky by bylo možné sloučit, aby výsledný proces mohly obce snadněji provádět a zainteresované strany by jej mohly snáze monitorovat. Pravdou je, že ze strany místních úřadů jsou znalosti o UFT omezené a přístup k informacím nedostatečný. Na druhé straně stojí zainteresované průmyslové subjekty, které sice mají hluboké znalosti o situaci a požadavcích v oblasti UFT, ale jsou schopny věnovat procesu plánování pouze omezené množství času a úsilí; navíc jim chybí ochota spolupracovat a vyměňovat si informace se svými konkurenty, kteří se účastní stejného procesu plánování. Pro zvládnutí takových situací by mohl být zaveden proces učení pro přípravu SULP. Projekt NOVELOG navrhuje jednoduchý proces učení, který je v souladu s kroky SUMP a je uveden v příloze I.
Obr. 1 Aktualizovaný cyklus SUMP.
V následujících odstavcích této kapitoly jsou uvedena doporučení pro jednotlivé kroky plánování udržitelné městské mobility, aby bylo v jejím rámci možné efektivně řešit plánování udržitelné městské logistiky. Na obrázku 1 níže je znázorněn cyklus SUMP a žluté hvězdičky označují kroky a aktivity SUMP, pro které tato příručka (ve své aktuální verzi) poskytuje doporučení a osvědčené postupy ve vztahu k přípravě SULP. Pokud jde o implementaci zbývajících kroků a aktivit, doporučuje se, aby místní orgány postupovaly podle obecných pokynů, které jsou uvedeny v obecné příručce SUMP. Tato doporučení obsahují metody, techniky a nástroje na podporu realizace jednotlivých kroků procesu.
Na základě výše uvedeného je zřejmé, že tento dokument představuje doplňkový návod k aktualizovanému průvodci SUMP. Cílem příručky SUMP je poskytnout městu praktickou pomoc při řešení aspektů městské logistiky v kontextu SUMP města a propojit čtenáře s nástroji, metodami a osvědčenými postupy, které lze využít pro úspěšnou realizaci prvních 7 kroků procesu SUMP. U aktivit a kroků, pro které tato příručka neobsahuje pokyny, se doporučuje, aby uživatel postupoval podle pokynů uvedených v SUMP.
Vzhledem k tomu, že průvodce SULP bude začleněn do aktualizovaných pokynů SUMP, důrazně se doporučuje zahájit implementaci SULP až po definování celkové vize udržitelné mobility města. Tímto způsobem bude přístup města k udržitelné distribuci a obslužným cestám, jež budou výsledkem procesu tvorby SULP, v souladu s vizí SUMP a přispěje k realizaci celkové vize udržitelnosti města.
Obr. 2 Proces SULP: Fáze 1
Ve většině evropských měst neexistují samosprávní struktury, které by byly přímo odpovědné za plánování a řízení UFT. Jak bylo zjištěno v některých obcích, interní oddělení odpovědné za UFT bylo obsazeno jednou, maximálně dvěma osobami.22 Zahájení procesu tvorby SULP vyžaduje vytvořit uvnitř obce minimálně malý tým, který má příslušné odborné znalosti v dané oblasti, je obeznámen s prioritami SUMP i s politickými a regulačními rámci UFT. V případě, že obec nedisponuje potřebnými kapacitami, je možným řešením smlouva s externími odborníky za účelem pokrytí odpovídajících požadavků na dovednosti.
Plánování udržitelné městské logistiky je participativní proces vyžadující systém řízení zainteresovanými stranami. Klíčovou roli při tvorbě SULP hraje platforma více zainteresovaných stran (MSP). MSP je považována za "mechanismus, který umožňuje průmyslu a místním samosprávám spolupracovat v partnerství s cílem dosáhnout hmatatelných výsledků při řešení místních problémů v oblasti nákladní dopravy "23 a definovat specializovanou vizi udržitelné městské logistiky a soubor opatření, infrastruktur a intervencí k dosažení této vize v kontextu integrovaného plánování městské logistiky. Posláním platformy je dosáhnout společného porozumění problémům a konsensu ohledně budoucí vize, možných scénářů intervencí a opatření. Vzhledem k velkému významu zapojení logistického průmyslu do této platformy se pro proces přípravy a realizace SULP a v kontextu procesu SUMP doporučuje organizovat a provozovat platformu pro více stran zainteresovaných do SULP odděleně od skupiny stran zainteresovaných do SUMP, nebo ji případně definovat jako specializovanou podskupinu.
Obr. 3 Skladba subjektů zainteresovaných v městské nákladní dopravě v Turíně
Složení a organizace: Klíčovým kritériem pro komplexní a úspěšné plánování udržitelné městské logistiky je určit, kdo jsou relevantní aktéři a jak je zapojit do procesu. Efektivita a platnost procesu plánování městské nákladní dopravy (UFT) jsou významně ovlivněny velikostí a složením skupiny zainteresovaných stran.
Na základě předchozích zkušeností s vytvářením platforem pro více zainteresovaných stran16 se doporučuje vytvořit platformu pro UFT kolem tří hlavních skupin zainteresovaných stran s jejich účastí, jak je uvedeno níže:
Zainteresované subjekty dodavatelského řetězce (např. speditéři, provozovatelé dopravy, přepravci, velké maloobchodní řetězce, majitelé obchodů) až 28 % z celkového počtu.
Orgány veřejné správy (např. místní samospráva, regionální nebo státní správa) až 28 %.
Ostatní zainteresované subjekty (např. průmyslová a obchodní sdružení, sdružení spotřebitelů, výzkumné a akademické instituce) až 36 %.
Odborníci až 8 % z celkového počtu účastníků platformy
Pro spolehlivost a efektivitu platformy je důležitá pozice, kterou každý účastník zastává v rámci organizace, kterou reprezentuje (např. vedoucí pracovník, generální ředitel, manažer distribuce/logistiky, řidič atd.).
Důležitým účastníkem je "neutrální partner", tj. osoba, která zřejmě neupřednostňuje ani "veřejného, ani soukromého partnera" (Lindholm a Browne, 2013) a která bude celému partnerství především předsedat a řídit ho. Předchozí zkušenosti ukazují, že v takové roli mohou účinně fungovat akademici/výzkumníci nebo konzultanti třetích stran. Je také důležité, aby byla zajištěna možnost, jak zmírnit nevyhnutelné disproporce ve složení platformy MSP, například tím, že v diskusích nebude vždy dominovat ani veřejný, ani soukromý sektor.
Základními zdroji, které místní samospráva potřebuje pro úspěšné vypracování SULP, jsou: a) lidé, kterým byla přidělena odpovědnost za vypracování SULP; b) posouzení právního rámce pro umožnění nové regulace UFT; c) data/informace a nástroje potřebné pro identifikaci charakteristik, kvantifikaci UFT ve městě, přiřazení příčin vzniku problémů a zdůvodnění alternativních opatření.
Vzhledem k tomu, že většina orgánů veřejné správy v Evropě nemá k dispozici dostatek osob odpovědných za městskou nákladní dopravu, byla činnost rozvoje příslušné pracovní struktury (Aktivita 1.1.) iniciována nejprve příslušným procesem SULP.
Velmi náročnou záležitostí v této fázi je identifikace a shromažďování údajů a informací potřebných pro plánování a zajištění dostupnosti nástrojů pro stejný účel.
Všechny orgány místní samosprávy jsou schopny určit a popsat problémy mobility cestujících jak kvantifikovatelným, tak kvalitativním způsobem. Pouze relativně malý počet z nich je však schopen učinit totéž pro městskou nákladní dopravu, tj. popsat rozsah a charakteristiky těchto dopravních aktivit. Většina stávajících údajů je soukromá a je třeba pravidelně provádět specializované průzkumy. Města navíc tápou v tom, jaká data a jakou metodou by měla být shromažďována a analyzována pro podporu procesu plánování udržitelné městské logistiky.
Většinu dat popisujících UFT v konkrétním městě vlastní především průmyslové subjekty. V této fázi je proto důležité ve spolupráci s členy platformy zainteresovaných stran připravit půdu a definovat rámec pro poskytování údajů, aby bylo zajištěno, že bude zpřístupněn alespoň minimální soubor údajů (viz Aktivita 3.1), které různé společnosti měří a počítají stejným způsobem.
Města a subjekty logistického odvětví, které adoptují technologie ITS, si zajistí možnost generovat údaje týkající se UFT prostřednictvím analýzy zaznamenaných informací systémů ITS. Pohyblivé údaje o nákladních vozidlech, údaje ze systémů monitorování a sledování dopravy mohou při správné analýze poskytnout denní informace o počtu nákladních vozidel ve městě, o jejich ujetých kilometrech, výchozích a cílových místech, používaných trasách, o počtu dodávek na vozidlo atd; veškeré tyto údaje jsou důležité pro popis situace UFT ve městě.
A konečně, pokud jde o nástroje potřebné pro plánování UFT, jedná se především o dopravní modely, které umožňují kvantifikovat poptávku po dopravě, nabídku a také prognózy. Ačkoli ve většině případů mají města modely pro mobilitu osob, modely pro městskou nákladní dopravu chybí. Města musí pro vývoj modelů požádat o externí odbornou pomoc, protože se jedná o náročný úkol z hlediska identifikace potřebných dovedností a zdrojů (bude prověřeno v rámci SULP Aktivity 1.1.).
Obr. 4 Příklad ITS a plánovacích nástrojů v Pise
Rámec pro sběr dat pro městskou nákladní dopravu:
Pomocí uceleného rámce pro sběr dat o UFT mohou místní orgány získat odpovědi na otázky, jak by měl být strukturován proces získávání cenných poznatků o současné situaci v oblasti UFT ve městě, jaké informace je třeba shromažďovat a jakým způsobem. V závislosti na plánovací činnosti, kterou města zahajují (tj. zdůvodnění jednotlivého opatření nebo rozvoje infrastruktury, integrovaného intervenčního schématu UFT v oblasti nebo horizontálního opatření pro konkrétní odvětví atd.) jsou uvedeny i podrobnosti o sběru a analýze dat. V příloze II je uveden jednak rozsáhlý seznam údajů, které lze shromáždit pro každý aspekt městské nákladní dopravy, a také shrnutí technik průzkumu městské nákladní dopravy.
Následující body je třeba přezkoumat ve spolupráci se zainteresovanými stranami UFT:
Obr. 5 Příklad rámce pro sběr dat (NOVELOG 2015, D2.1).
Obr. 6 Dohoda o partnerství při realizaci kodaňské sítě pro nákladní dopravu a MSP
Městská logistika tvoří poslední úsek širšího zásobovacího řetězce, přičemž příslušná infrastruktura se obvykle nachází na hranicích městských oblastí. Proto může být nutné, aby geografické pokrytí plánu mělo silný regionální rozměr. Na druhé straně se negativní dopady provozu městské logistiky mohou soustředit v určité městské oblasti a vyžadovat místní opatření k jejich zmírnění. Vymezení území SULP proto vyžaduje zohlednění obou aspektů a mělo by se řídit typologií logistických řetězců s místem začátku/cíle v dané oblasti.
Města lze rozlišovat na základě šesti hlavních kritérií:
Doporučení
Doporučuje se používat nástroje, jako je polyparametrická typologie měst ( Příloha II), protože tyto nástroje popisují a podporují vymezení městské oblasti, na kterou by se měl SULP zaměřit. Morfologie města umožňuje kromě vymezení referenční oblasti SULP také srovnání s jinými městy, aby bylo možné se inspirovat osvědčenými postupy relevantními pro dané město.
Vzhledem k tomu, že SULP tvoří součást procesu SUMP, je nezbytné propojení s dalšími plánovacími procesy a organizacemi. Měla by být provedena analýza toho, jak je proces plánování udržitelné městské logistiky vzájemně propojen a jak ovlivňuje ostatní politiky na místní a regionální úrovni.
Doporučení
Doporučuje se, aby realizace Aktivity 2.2. vycházela především z výsledků, které vyplynou z příslušného kroku procesu SUMP.
Zapojení různých relevantních zainteresovaných subjektů do celého procesu plánování zvyšuje legitimitu, kvalitu a nákladovou efektivitu tvorby SULP.
Kromě zapojení zainteresovaných stran do procesu plánování prostřednictvím jejich účasti v MSP by proces participace významně usnadnila internetová platforma pro správu zainteresovaných stran, která podporuje budování jejich vzájemného konsensu. Kromě toho lze pro usnadnění rozhodovacího procesu mezi několika zainteresovanými stranami využít stávající nástroje pro budování konsensu v oblasti městské logistiky, jako je například nástroj Understanding the Cities Tool (UCT). Proces obsažený v nástroji UCT je znázorněn na obrázku níže.24,25
Obr. 7 Příklad procesu budování konsensu
Vypracujte návrh pracovního plánu včetně cílů, typů veřejných zakázek a rolí jednotlivých zainteresovaných stran, činností a časových termínů konkrétních zainteresovaných stran během přípravy a realizace SULP.
Řídicí a prováděcí opatření mohou být formalizována v písemných memorandech o porozumění mezi zainteresovanými stranami UFT, které jsou součástí MSP. Odpovědnost za konkrétní aktivity může být přidělena podskupinám MSP.
Pro úspěšnou implementaci kooperativních obchodních modelů pro opatření v oblasti UFT se doporučuje identifikovat typy spolupráce mezi soukromými subjekty a mezi veřejnými a soukromými zainteresovanými stranami. Stimulace spolupráce by měla být zahájena již v této fázi v podobě komunikace o úspěšných a neúspěšných příkladech, jakož i příkladech obchodních modelů vhodných pro jednotlivá opatření UFT.
Krok 2: Kontrolní seznam
Řešení problémů v oblasti UFT je často naléhavou záležitostí a vyžaduje rychlou orientaci v základním popisu městské nákladní dopravy daného města a jejího vývoje v průběhu let. Základní znalost UFT ve městě vyžaduje znalost objemu denních toků městské nákladní dopravy (počet vozidel a vozokilometrů, tun a tunokilometrů) a jejich prostorového rozložení (objem nákladních vozidel na silniční síti) nebo průměrných denních cest podle kategorií, hlavních generátorů nákladní dopravy (tj. obchody v centru města, supermarkety, obchodní centra, doručování zboží do domácností atd.).
Doporučení
Obr. 8 Minimální soubor dat pro popis charakteristik UFT (projekt NOVELOG, 2015)
Doporučuje se, aby výše uvedený (nebo obohacený) soubor údajů byl pravidelně shromažďován místními orgány. To lze zajistit následujícími způsoby:
2) Využívání online databází a observatoří, jako je Observatoř strategického rozvoje, který má vliv na městskou logistiku26, jež byla vytvořena v rámci projektu CityLab financovaného EU. Observatoř CityLab poskytuje údaje a analýzy o některých nejdůležitějších, nebo naopak méně známých trendech, které budou formovat městskou mobilitu zboží v budoucnosti, včetně těchto: 1) logistické využití pozemků, logistické nemovitosti a logistické rozrůstání, 2) internetový obchod, internetové obchody s potravinami a okamžité dodávky (doručovací služba na vyžádání do dvou hodin), 3) oběhové hospodářství a 4) cesty za službami.
Analýza současného stavu UFT ve městě se obvykle provádí kvantifikací hlavních provozních parametrů, jakož i dopadů a externalit, které vyplývají z provozu UFT. Pro analýzu situace existují různé popisné metody.
Obr. 9 Seznam faktorů ovlivňujících UFT
Obr. 10 Seznam charakteristik UFT ve městě
Pro popis stavu UFT je navržen systém korelujících parametrů charakteristik města UFT a klíčových ovlivňujících faktorů, který je uveden na obrázcích 9 a 10 27,28. První sada parametrů odráží výsledek současného provozu, zatímco faktory ovlivňující UFT se vztahují k základním oblastem politiky a intervencí. V rámci kroku 3 procesu SULP by město mělo identifikovat hlavní charakteristiky a faktory, jež mají vliv na jeho UFT.
Závěrem lze uvést několik příkladů nástrojů, které by mohly významně usnadnit analýzu problémů a příležitostí UFT ve městě: 1) nástroje pro dosažení konsensu, jako jsou nástroje navržené v aktivitě 2.3. SULP, které mohou sloužit jako pomocníci pro pochopení současného stavu UFT ve městě s přihlédnutím k názorům několika aktérů; 2) simulační modely29 a modely pro generování nákladní dopravy / generování jízd nákladní dopravy30 pro popis současné a budoucí poptávky po městské nákladní dopravě a simulaci budoucí poptávky po městské nákladní dopravě na základě politických a ekonomických scénářů31. Nástroje pro simulaci mohou významně pomoci městům, která nemají dostatečný rozpočet na realizaci velkého množství průzkumů v oblasti UFT.
Krok 3: Kontrolní seznam
Soukromé subjekty, firmy a podniky zapojené do plánování udržitelné mobility definují své individuální plány na základě kvantifikovaných cílů. Proto se navrhuje, aby budoucí vize SULP byla formulována na základě kvantifikovaných cílů pro konkrétní parametry UFT ve třech časových horizontech.
Doporučení
Doporučuje se, aby zainteresované strany popsaly charakteristiky budoucí městské nákladní dopravy v případě, že nebudou přijata žádná opatření, a také pro jednotlivé scénáře týkající se rozvoje infrastruktury a trendů (v oblasti poptávky, nabídky, převratných technologií) i implementace politických opatření.
Současně je navržen třístupňový proces budování konsensu pro vývoj budoucích scénářů a společné vize města:
Příklad výsledků, které se dostaví po výše uvedeném procesu implementace, je uveden na obrázku 12.32.
Pro úspěšnou realizaci výše uvedeného procesu budování konsensu by městské orgány měly vzít v úvahu následující skutečnosti:
Dalším krokem následujícím po výstupech aktivity 4.1. je jejich kapitalizace směrem k osobám zapojeným do plánování udržitelné mobility ve městě. Podobně jako v případě obecného procesu plánování udržitelné městské mobility je hlavním cílem této aktivity dosáhnout společného porozumění v těchto oblastech: 1) možné varianty intervence; 2) obtíže a překážky, které je třeba překonat, aby bylo možné realizovat definované scénáře; 3) možné vzájemné závislosti a kompromisy mezi různými politikami a 4) možné protichůdné zájmy zúčastněných aktérů.
Podobně jako v případě obecného procesu plánování udržitelné městské mobility je hlavním cílem této aktivity dosáhnout společného porozumění v těchto oblastech: 1) možné varianty intervence; 2) obtíže a překážky, které je třeba překonat, aby bylo možné realizovat definované scénáře; 3) možné vzájemné závislosti a kompromisy mezi různými politikami a 4) možné protichůdné zájmy zúčastněných aktérů.
Krok 4: Kontrolní seznam
Po definování vize města v rámci procesu SUMP by měli urbanisté společně se zainteresovanými stranami přistoupit ke stanovení konkrétních cílů, které jsou považovány za realizovatelné v relativně krátkém časovém období. Výstupy, které vzejdou z tohoto kroku, budou využity jako vstup pro příslušnou aktivitu 5.2 procesu SUMP jako hlavní cíle týkající se městské nákladní dopravy a logistiky.
Důrazně se doporučuje, aby byl SULP realizován souběžně s procesem SUMP a po definování celkové vize udržitelné mobility ve městě. Tímto způsobem lze zajistit, aby přístup města k udržitelné městské logistice, který bude výsledkem procesu tvorby SULP, byl v souladu s vizí SUMP a sloužil cílům udržitelnosti stanovených městem. Proto je výstup aktivity 5.1. SULP zcela závislý na výstupu aktivity 5.1. SUMP.
Krok 5: Kontrolní seznam
Podobně jako v případě postupu navrženého v rámci konceptu SUMP by po stanovení konkrétních a proveditelných cílů měl být definován soubor dosažitelných cílů, doplněný jasně definovaným souborem hodnotících indikátorů.
Doporučení
Tento proces lze usnadnit díky použití komplexního evaluačního rámce33 , který by zahrnoval kompletní seznam primárních a sekundárních cílů a souvisejících indikátorů pro měření očekávaného dopadu celého SULP i jednotlivých implementací opatření UFT.
Navrhovaný evaluační rámec se skládá ze čtyř modulů, a to: posouzení dopadů, analýzy sociálních nákladů a přínosů, analýzy adaptability a přenositelnosti a analýzy rizik. Součástí rámce je také behaviorální modelování, které má podpořit moduly při sběru kvalitativních dat ("indikátory" a "váhy") a také umožnit měření potenciální změny chování související s provozem UFT.
"Diamant" na obrázku 13 odráží čtyři moduly a behaviorální modelování, z nichž vycházejí složky hodnocení udržitelnosti životního cyklu, a, navíc řeší vzájemné vztahy mezi těmito složkami34.
Obr. 13 Příklad postupu použitého v rámci příslušného hodnocení
Krok 6: Kontrolní seznam
Fáze 3: Plánování opatření
Obr. 14 Proces SULP: Fáze 3
Výběr opatření nebo balíčku opatření pro doplnění a integraci metody SULP je především ovlivněn schopností opatření, ať už jednotlivého, nebo v kombinaci s jinými opatřeními, dosáhnout požadovaného dopadu (efektivita, snížení emisí CO2 atd.). Úspěšnost jednotlivých opatření závisí na charakteristikách městského prostředí ve spojení s charakteristikami UFT. Míru toho, nakolik je opatření vhodné k realizaci, dále určuje připravenost oblasti intervence (infrastruktura, politiky a strategie, úroveň spolupráce atd.) pro přijetí příslušného opatření. Prvním krokem pro určení nejvhodnějšího opatření na základě jedinečné typologie a morfologie každého města je poučit se z minulých zkušeností a výsledků.
Doporučuje se následující metodický přístup:
Obr. 15 Příklad databází opatření UFT
V příloze IV je uveden seznam indikativních opatření UFT, jakož i balíčků opatření, které byly realizovány v rámci projektů financovaných EU.
Hodnocení a monitorování realizace opatření je pro úspěšný vývoj a realizaci SULP zásadní. Proto se tato aktivita týká výpočtu klíčových indikátorů výkonnosti, které byly identifikovány v aktivitě 6.1., před a po realizaci vybraného opatření. Proces hodnocení ex-ante a ex-post odhalí, zda přijaté opatření skutečně vedlo k dosažení požadovaného výsledku.
Důrazně se doporučuje používat webové nástroje, jako je například Evaluation Tool37 a nástroj PLAN38. Používání těchto nástrojů by mohlo osobám odpovědným za rozhodování na strategické, taktické a operativní úrovni pomoci dvěma způsoby: zaprvé tím, že pomáhá provádět integrované šetření a porovnávání nebo hodnocení všech možných alternativních řešení, posuzuje jejich efektivitu a podporuje a obhajuje jejich rozhodování prostřednictvím kvantifikace dopadu každého alternativního řešení na ekonomiku, životní prostředí, energetiku, dopravu a společenskou přijatelnost; a zadruhé tím, že analyzuje nadcházející rozhodnutí pomocí optimalizačních metod.
Krok 7 Kontrolní seznam
Při realizaci tohoto kroku může město nebo jakákoli zainteresovaná strana postupovat podle pokynů SUMP týkajících se příslušné SUMP Aktivity 8.1.
Realizace opatření/řešení udržitelné UFT zahrnuje specifická rizika a výzvy. Důvodem je především chybějící kritické množství a potřeba dodatečné změny dopravního režimu, kterou některá opatření obvykle vyžadují. V tomto kontextu je důležitá spolupráce soukromých subjektů při zvyšování faktorů vytížení a snižování počtu nákladních vozidel vjíždějících do centra města. Aby bylo možné realizovat inovativní opatření v oblasti UFT (mikrokonsolidace, úschovny, logistika jízdních kol, městská konsolidační centra atd.), je rovněž třeba prověřit oboustranně výhodná schémata spolupráce mezi veřejnými a soukromými zainteresovanými stranami, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost těchto opatření.
Tabulka 1: Příklad různých typů obchodních modelů UFT
Doporučení
Navrhovaný metodický postup pro identifikaci životaschopnosti navrhovaných opatření v rámci SULP/SUMP je následující:
Dalším krokem implementace je dohodnout se na prioritách, odpovědnosti a časovém harmonogramu opatření, které bude realizováno. To lze zajistit podpisem dohody o partnerství nebo memoranda o porozumění mezi zainteresovanými stranami. Město nebo jakákoli zainteresovaná strana může při realizaci tohoto kroku postupovat podle asistence SUMP ( SUMP Aktivita 8.3.), protože manažerský/administrativní postup při realizaci jakéhokoli typu opatření (v oblasti městské logistiky nebo mobility) je stejný.
Při realizaci tohoto kroku může město nebo jakákoli zainteresovaná strana postupovat podle pokynů SUMP týkajících se příslušné aktivity 8.4. SUMP.
Krok 8 Kontrolní seznam
22 Evropský projekt HORIZON 2020 NOVELOG (2015), Pokyny pro tvorbu SULP NOVELOG (http://novelog.eu/wp-content/uploads/2018/07/NOVELOG_ SULP-Guidelines.pdf ).
23 Collings, S., 2003. Příručka, jak vytvořit a provozovat partnerství pro kvalitu nákladní dopravy. PŘÍRUČKA OSVĚDČENÝCH POSTUPŮ 335.
24 Evropský projekt HORIZON 2020 NOVELOG (2015): NOVELOG Understanding the Cities Tool (UCT) (uct.imet.gr).
25 Cílem nástroje NOVELOG UCT je podpořit zainteresované strany ve městě dvěma možnými způsoby. Za prvé může vést zainteresované strany k tomu, aby definovaly nejdůležitější faktory ovlivňující stav UFT dnes a v budoucnu a dohodly se na jejich relativní důležitosti. Může jim také pomoci dosáhnout konsensu ohledně současného a budoucího (2020 a 2030) stavu místní UFT.
26 Evropský projekt HORIZON 2020 CityLab, Observatory of Strategic Development Impacting Urban Logistics(https://civitas.eu/tool-inventory/ observatory-strategic-developments-impacting-urbanlogistics).
27 Nástroj evropského projektu HORIZON 2020 NOVELOG pro porozumění městům (www.uct.imet.gr).
28 A. Stathacopoulos, G. Ayfantopoulou, E. Gagatsi, E. Xenou, M. Vassilantonakis,(2017), Porozumění UFT: posun od dnešní problematiky "autority města" k integrovanému zohlednění "zainteresovaných stran města", konference VREF.
29 Model byl sestaven LAET (http://tmv.laet.science/) z výsledků průzkumů pohybu zboží ve francouzských městech, které byly provedeny ve druhé polovině 90. let v Bordeaux, Dijonu a Marseille. http:// freturb.laet.science/
30 Holguín-Veras, J., Jaller, M., Sánchez-Díaz, I., Campbell, S. a Lawson, C.T., 2014. Modely pro generování nákladní dopravy a jízd nákladní dopravy. V Modelování nákladní dopravy (s. 43-63). Elsevier.
31 Projekt 7. RP TURBLOG (2011) Přenositelnost koncepcí a postupů městské logistiky z celosvětového hlediska - výstup 3.1. "Postupy městské logistiky - případová studie Paříž".
32 Evropský projekt HORIZON 2020 NOVELOG (2015), výstup 2.4. Scénáře pro městskou nákladní dopravu a služby (www.novelog.eu).
33 Evropský projekt HORIZON 2020 NOVELOG (2015), výstup 3.1. " Evaluační rámec"
34 Nathanail, E., Adamos, G., Gogas, M., (2016a). Nový rámec pro hodnocení udržitelné městské logistiky. 14. Světová konference o dopravním výzkumu, Šanghaj, Čína, 10.-15. července 2016.
35 Soubor nástrojů evropského projektu HORIZON 2020 NOVELOG (http://www.uct. imet.gr/Novelog-Tools/Toolkit)
36 Projekt Interreg IVB, Nisto (2013), Software pro vícefaktorovou vícekriteriální analýzu (MAMCA) (http://www.mamca.be/en/).
37 Evropský projekt HORIZON 2020 Novelog (2015), NOVELOG Evaluační nástroj (EVALOG) http://www.uct.imet.gr/Novelog-Tools/Evaluation-Tool.
38 HORIZON 2020 evropský projekt Optimum, PLAN: Efektivita a hospodárnost prostřednictvím vhodného matematického modelování (https://civitas.eu/toolinventory/plan-efficiency-and-economy-through-appropriate-mathematical-modelling)
