Poté, co byla přijata strategie a cíle, orgán pro plánování mobility musí vytvořit vlastní plán udržitelné městské mobility. Třetí kvadrant cyklu SUMP končí formálním přijetím SUMP.

Během této fáze SUMP je třeba sestavit seznam opatření a následně vybrat ta relevantní. Přestože elektrifikace dopravy může být hlavní osou plánu udržitelné městské mobility, souvisí s nebo zahrnuje širokou škálu opatření a balíčků opatření, včetně pořizování vozidel a infrastruktury, parkovací politiky, omezení vjezdu vozidel do měst, instalace infrastruktury atd. Plánování elektrifikace dopravy je proto třeba provádět pečlivě a uvést všechna relevantní opatření.

V této souvislosti je přínosná strategie rozvoje elektromobility. Tato strategie může pomoci detailně popsat opatření a vytvořit rámec, v němž se příslušné zainteresované subjekty mohou dohodnout na své odpovědnosti a časovém harmonogramu a v němž jsou vyjasněny otázky financování. Tato strategie samozřejmě pouze doplňuje plán udržitelné městské mobility a nenahrazuje jej. Všechny prvky elektromobility musí být zahrnuty do přijaté verze plánu udržitelné městské mobility a strategie elektromobility může být jeho příloha nebo doplňková strategie.

Pokud jde o plánování nabíjecí infrastruktury, základním a zásadním prvkem je její dostupnost. Součástí procesu definování integrovaných balíčků opatření musí být společné stanovení priorit se všemi příslušnými zainteresovanými subjekty, pokud jde o umístění a provoz nabíjecích stanic. Spolupráce s poskytovateli a správci infrastruktury je pro úspěšné využívání nabíjecích míst klíčová. Kromě toho je důležité zavést jasný rámec spolupráce mezi orgány odpovědnými za plánování a příslušnými zainteresovanými subjekty, aby bylo zajištěno hodnocení a monitorování opatření (viz další fáze) na základě výkonnosti nabíjecí infrastruktury.



Strategie elektromobility


Elektromobilita musí být vzhledem ke svému průřezovému charakteru začleněna do procesu plánování udržitelné městské mobility tak, aby elektrifikace dopravy probíhala důsledně napříč různými druhy dopravy.

Elektromobilita však vzhledem ke svému průřezovému charakteru nemůže být vždy samostatnou kapitolou plánu udržitelné městské mobility. Pokud je elektrifikace dopravy hlavní osou plánu udržitelné městské mobility, může se dotýkat několika cílů a být nějakým způsobem přítomna ve velkém počtu opatření. Proto v této situaci může vypracování samostatné strategie rozvoje elektromobility pomoci shromáždit všechna opatření SUMP přímo související s elektromobilitou.

Tato samostatná strategie musí být chápána jako doplněk (nebo příloha) k plánu udržitelné městské mobility a musí se řídit stejnými principy. Jejím cílem je jasně identifikovat opatření, která přispívají k podobným cílům, která budou vyžadovat zapojení stejných zainteresovaných subjektů a která mají potenciál synergie.

Například město Barcelona přijalo v roce 2018 strategii rozvoje elektromobility, která stanovuje hlavní priority rozvoje elektromobility ve městě v období 2018-2024. Hned první stránka tohoto dokumentu obsahuje jasný odkaz na místní SUMP a na to, jak může elektromobilita pomoci dosáhnout cílů SUMP.

Je doporučeno řešit hned několik problémů současně, včetně následujících:

  • Správa dat: Výměnou za povolení k provozování nabíjecí infrastruktury mohou být provozovatelé infrastruktury požádáni, aby údaje týkající se užívání nabíjecí infrastruktury poskytli místnímu orgánu pro plánování mobility. Díky těmto údajům lze pak lépe posoudit rozvoj elektromobility, případně přizpůsobit politiku a jednotlivá opatření.
  • Interoperabilita: Síť veřejně dostupných dobíjecích míst může společně spravovat několik provozovatelů. S cílem podpořit elektrifikaci dopravy a co nejvíce zjednodušit zkušenosti uživatelů elektrických vozidel může orgán plánování mobility ve spolupráci s provozovateli definovat soubor společných prvků, které budou uživatelům nabízeny, včetně stejných platebních metod, stejných standardů a zařízení pro nabíjení, společného označení atd.

Aby byl proces zavádění a provozování nabíjecí infrastruktury bezproblémový, je třeba v této části podrobně popsat činnosti potřebné pro fázi plánování opatření. Patří sem zejména odhad nákladů na potřebnou nabíjecí infrastrukturu, rozdělení odpovědnosti za realizaci a schválení časového harmonogramu. Časový plán by měl zohlednit předchozí zkušenosti, kdy mohlo docházet ke zpoždění kvůli regulačním překážkám. Některé z příkladů z Evropy ukazují, že zavedení infrastruktury pro nabíjení může trvat i několik měsíců.

Vzhledem k tomu, že zavedení infrastruktury pro nabíjení je nákladný projekt, pro dokončení každého dokumentu SUMP je zásadní odhad nákladů a politické podpory, identifikace zdrojů financování, jakož i vypracování jasného finančního plánu s dohodnutým rozdělením nákladů. Identifikace a zajištění zdrojů financování nutných pro zavádění nabíjecí infrastruktury je proto klíčovým prvkem pro zajištění široké politické a veřejné podpory. Pokud jde o zdroje financování na evropské úrovni, lze je nalézt na internetových stránkách EAFO. Kromě toho několik zemí EU spustilo národní a regionální podpůrné programy na podporu zavádění nabíjecí infrastruktury a zřízení kontaktních míst pro poskytování informací, které se zaváděním nabíjecí infrastruktury mohou pomoci. Příkladem celostátně koordinovaného informačního kontaktního místa - zřízeného napříč několika příslušnými ministerstvy, tj. ministerstvy dopravy, životního prostředí, energetiky a hospodářství - pro financování opatření v oblasti elektromobility včetně nabíjecí infrastruktury, je německý "Lotsenstelle Fonds Nachhaltige Mobilität"