ZÁKLADNÍ INFORMACE

Amsterodamský pakt z května roku 2016 ustanovil Městskou agendu pro EU. Jedná se o novou pracovní metodu tematických partnerství, která se snaží optimalizovat využití růstového potenciálu měst a řešit sociální problémy. Toho chce dosáhnout zlepšením spolupráce mezi městy, regiony, členskými státy, Evropskou komisí a dalšími zainteresovanými stranami. Na základě dvanácti prioritních témat uvedených v Městské agendě pro EU bylo zřízeno dvanáct tematických partnerství, mezi něž patří i Partnerství pro městskou mobilitu (angl. Partnership for Urban Mobility, „PUM“).

Cílem tohoto Partnerství je otevřeným a transparentním způsobem rozvíjet přístup víceúrovňové správy, aby bylo možné naplnit širší cíl Městské agendy pro EU, kterým je plné využití potenciálu a příspěvku městských oblastí k plnění cílů Unie a souvisejících vnitrostátních priorit při plném respektování zásady subsidiarity a proporcionality a příslušnosti pravomocí.

Městská agenda, jejíž realizace je založena na dobrovolném zapojení zainteresovaných partnerů prostřednictvím činností vykonávaných v rámci partnerství, se snaží zapojit městské orgány do tvorby politik, mobilizovat městské orgány k provádění politik EU a posílit u těchto politik městský rozměr. Identifikací zbytečných překážek při provádění politiky EU a snahou o jejich překonání chce Městská agenda pro EU umožnit městským orgánům pracovat na dosažení zastřešujících cílů systematičtějším a provázanějším způsobem. Navíc přispěje k tomu, aby politika EU byla vstřícnější vůči městům, účinná a efektivní.

Městská agenda pro EU se zaměřuje konkrétně na tři pilíře tvorby a provádění politik EU: lepší regulaci, lepší financování a lepší znalosti.

 

Správa partnerství

Partnerství pro městskou mobilitu (dále též Partnerství) sestává z pěti členských států, dvou regionů, osmi měst, tří generálních ředitelství Evropské komise, Evropské investiční banky, dvou evropských zastřešujících organizací a čtyř zainteresovaných stran: 

  • Členské státy: Česká republika (spolukoordinátor), Kypr, Finsko, Rumunsko, Slovinsko
  • Regiony: Skåne, Valonsko
  • Města: Karlsruhe (spolukoordinátor), Bari, Bielefeld, Burgas, Gdyně, Malmö, Nijmegen, Torres Vedras,
  • Organizace: CEMR, EIB, EUROCITIES
  • Zainteresované strany: Evropská cyklistická federace, POLIS, UITP, Walk21
  • Evropská komise: GŘ REGIO, GŘ MOVE, GŘ ENVI

Vedle oficiálních partnerů jsou v Partnerství zapojeni ještě pozorovatelé: URBACT, německé Spolkové ministerstvo životního prostředí, ochrany přírody, stavebnictví a jaderné bezpečnosti (něm. BMUB) a nizozemské Ministerstvo vnitra a vztahů království. 

Strany Partnerství se často scházejí na setkáních Partnerství, kde se zabývají dalšími kroky a probírají dosažený pokrok. Za účelem stanovení a vypracování opatření tohoto akčního plánu bylo Partnerství rozděleno do pracovních skupin, které se všechny na přípravě opatření podílely.



Cíle a priority

Městská mobilita se v současnosti vyrovnává s řadou změn. Vývoj dopravy a mobility v Evropě tak určují mj. stále častější dopravní kongesce, související znečištění ovzduší a hluk, změna klimatu, hledání alternativ k fosilním palivům a jiným neobnovitelným zdrojům, postupující urbanizace a krize veřejných rozpočtů. Je tedy třeba vypořádat se s rostoucí poptávkou po mobilitě pomocí široké škály vzájemně propojených opatření a strategií a zároveň vytvořit odolný systém mobility, který je schopen zvládnout budoucí výzvy. Koncepce městské mobility musí zohlednit zejména propojení předměstských oblastí, metropolitních oblastí a přeshraniční dopravu. Zásadními aspekty, které je do ní třeba také zahrnout, jsou městská krajina a ekologická a společenská kompatibilita. Tento akční plán je v souladu se souvisejícími mezinárodními dohodami, které EU v nedávné době podepsala, zejména s Novou agendou pro města (Habitat III) a Cíli udržitelného rozvoje OSN.

Mobilita je oblast provázaná s řadou dalších témat. Důležité otázky integrovaného rozvoje měst, jako je udržitelný rozvoj měst, klimatické změny v městských oblastech, inovace v oblasti mobility a projektování společensky odpovědných zohledňující běžný život obyvatel, přesahují hranice sektorů a resortů a týkají se mnoha zainteresovaných stran v rámci propojených sítí. Kromě toho existují důležité vazby mezi mobilitou a zdravotními hledisky. Negativní dopad na zdraví místních obyvatel může mít zejména motorizovaná doprava, zatímco individuální chování v oblasti mobility, zvláště volba aktivních způsobů dopravy (chůze, jízda na kole), může přinést pro různé oblasti řadu vzájemných výhod.

Propojena jsou také témata Městské agendy pro EU, která v principu pokrývají všechny oblasti rozvoje měst. Zvláště Partnerství pro udržitelné využívání území a Partnerství pro kvalitu ovzduší mají obecně mnoho vzájemných přesahů a vazeb: 

  • Městské plánování a rozvoj mobility musí být chápány jako dvě strany stejné mince, jelikož doprava a mobilita jsou proměnné závislé na sídelní struktuře a využívání území.
  • Silné spojení mezi mobilitou a kvalitou životního prostředí musí být využito jako účinný příspěvek k dosažení dohodnutých mezních hodnot, mimo jiné v oblasti klimatu, kvality ovzduší a hluku.


O vazbách mezi partnerstvími se diskutovalo na dvoustranných schůzkách organizovaných v rámci setkání koordinátorů nebo dvoustranných výměn během práce v partnerstvích.

Jak je uvedeno v Amsterodamském paktu, cílem Partnerství pro městskou mobilitu 

... „je dosažení udržitelné a účinné městské mobility. Důraz bude kladen na veřejnou dopravu, tzv. soft mobilitu (chůzi, jízdu na kole, veřejný prostor) a dostupnost (pro osoby se zdravotním postižením, starší osoby, malé děti atd.) a účinnou dopravu s dobrou vnitřní (místní) a vnější (regionální) propojeností.“

V souladu s těmito cíli se Partnerství pro městskou mobilitu snaží podpořit společné úsilí o udržitelnější a účinnější městskou mobilitu, na níž se zaměřuje ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Aby bylo možné tuto ambici naplnit, identifikovalo Partnerství čtyři témata, kterými je třeba se zabývat, a na tomto základě stanovilo následující pracovní skupiny:

 

 

Zaměření na tyto tematické priority vyplynulo z diskusí v rámci počáteční fáze činnosti Partnerství, během které se vyhodnocoval současný stav a která je popsána v Orientačním dokumentu[1] z května 2017. Uvedený dokument také podrobně popisuje fungování Partnerství, pracovní postupy a přináší přehled pracovního plánu s očekávanými výstupy a časovým rozvrhem. Dokument projednala a vzala na vědomí Pracovní skupina pro rozvoj měst a zasedání generálních ředitelů odpovědných za městské záležitosti na jaře roku 2017 během estonského předsednictví EU.

Cílem tohoto akčního plánu je urychlit rozpracování opatření nezbytných k řešení existujících výzev, a to v souladu s výše uvedenými tématy. Dále akční plán naznačuje, co je pro realizaci těchto opatření nezbytné, a obsahuje přehled zúčastněných subjektů a časovou osu.

[1] https://ec.europa.eu/futurium/en/system/files/ged/urban-mobility-orientation-paper.pdf


 

Komunikační strategie a aktivní pomoc

Jelikož téma městské mobility je již dobře zpracováno jinými iniciativami, nemělo by Partnerství pro městskou mobilitu kopírovat práci jiných relevantních aktérů, ale jít dál a hledat otázky, které dosud nebyly řešeny. Navrhovaná opatření by se měla zabývat skutečnými a důležitými potřebami a měla by se týkat významného počtu měst nebo členských států. Opatření by měla být jasná, proveditelná a dostatečně podrobná, aby se dala dobře realizovat. Z tohoto pohledu je zásadní víceúrovňová správa Partnerství, stejně jako zapojení iniciativ, sítí a odborníků na mobilitu ze všech úrovní.

Pro úspěch Partnerství je také klíčové zapojit do jeho činností politické činitele na místní, regionální a celostátní úrovni. Političtí a přední představitelé Partnerství proto uspořádali schůzku přímo navazující na pravidelné setkání Partnerství v Karlsruhe v březnu 2018, na níž zdůraznili, že Městská agenda pro EU je jedním z nejdůležitějších a nejslibnějších nástrojů, které k podpoře urbánní dimenze v politikách na všech úrovních správy máme. Společné prohlášení z této schůzky je uvedeno v příloze akčního plánu.

V době od 15. února do 9. dubna 2018 uspořádalo Partnerství o navrhovaných opatřeních veřejnou konzultaci. Tato veřejná zpětná vazba byla součástí procesu vyhodnocování opatření a doporučení, která Partnerství vytvořilo. Pro Akční plán byly významným obohacením poznatky relevantních zainteresovaných stran a odborníků, kteří dostali příležitost ke zlepšení zamýšlených opatření a doporučení přispět. Díky využití veřejné zpětné vazby Partnerství obdrželo přibližně 100 odpovědí od 47 různých respondentů.

Zástupci Partnerství také organizovali a/nebo navštívili několik konferencí, jednání či pracovních seminářů, kde se prezentovali, informovali nebo diskutovali o navrhovaných opatřeních: 

  • Výroční konference POLIS, Rotterdam, prosinec 2016
  • Fórum mobility EUROCITIES, jarní a podzimní akce 2017 a 2018
  • Fóra CIVITAS 2017 a 2018, Torres Vedras, Umeå
  • Fórum měst, Rotterdam, listopad 2017
  • Expertní skupina členských států pro městskou mobilitu, Brusel, duben 2018
  • Německý osvětový pracovní seminář během konzultační fáze, Karlsruhe, květen 2018
  • Nizozemský osvětový pracovní seminář během konzultační fáze, Nijmegen, květen 2018
  • Expertní skupina CEMR pro mobilitu 2018
  • Pracovní snídaně meziskupiny Evropského parlamentu pro města (angl. Integroup URBAN), Brusel, říjen 2018
  • Několik regionálních a národních konferencí zabývajících se městskou mobilitou
  • Zpravodaje od zapojených sítí a zainteresovaných stran
  • Jednání poradního panelu (pořádané měsíčně až čtvrtletně)[1]

Při přípravě tohoto akčního plánu vzali členové Partnerství výsledky konzultační fáze v úvahu.

[1] Poradní panely byly zřízeny oběma spolukoordinátory (Česko a město Karlsruhe), aby sloužily jako interní podpora jakýchkoli návrhů kroků učiněných oběma koordinátory.


Akční plán

Partnerství pro městskou mobilitu má akční plán obsahující seznam devíti hlavních aktivit, které jsou rozděleny do skupin pod čtyři hlavní témata, uvedená výše. Aktivity jsou podrobně popsány ve 2. části dokumentu. Ve 3. části pak následuje soubor doporučení k tomu, jakou roli mají města a regiony v současném finančním rámci EU a ve zkvalitňování přeshraniční mobility. 4. část představuje analýzu akčního plánu ve světle hlavních priorit UAEU a UN SDGs.