Národní dokumenty s přímou vazbou na SUMP 2.0.


Anotace k vybraným dokumentům


DOPRAVNÍ POLITIKA ČR 2014-2020 S VÝHLEDEM NA ROK 2050 (2013)


Dopravní politika ČR (2013) je ústředním dokumentem na národní úrovni v oblasti dopravy, schváleným v roce 2013. Jedná se o vrcholný strategický dokument Vlády ČR pro sektor doprava a institucí odpovědnou za její implementaci je Ministerstvo dopravy.

Dokument navazuje na důležité evropské (Bílá kniha o dopravě, Strategie Evropa 2020, Politika soudržnosti EU, Společný evropský referenční rámec) a národní strategické dokumenty (Strategický rámec udržitelného rozvoje, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Strategie regionálního rozvoje pro období 2014–2020, Politika územního rozvoje ČR, Státní politika životního prostředí, Státní energetická koncepce, Surovinová politika, Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020).

Dopravní politika představuje dlouhodobou a střednědobou vizi, deset základních priorit a dále své hlavní a specifické cíle (kap. 3). Dále se Politika věnuje nástrojům (finanční, legislativní) k naplnění dříve definovaných cílů. V závěru představuje strukturu navazujících strategických dokumentů, řešících dílčí oblasti dopravy:

  • Dopravní infrastruktury a jejího financování
  • Dopravní obslužnosti
  • Bezpečnosti silničního provozu
  • ITS a moderních technologií
  • Nákladní dopravy a logistiky
  • Zpoplatnění provozu a internalizaci externalit
  • Letecké dopravy
  • Vodní dopravy
  • Cyklistické dopravy
  • Přípravy výstavby tratí Rychlých spojení
  • Kosmické technologie v sektoru doprava
  • Čistá mobilita

AKČNÍ PLÁN ROZVOJE ITS V ČR DO ROKU 2020 (2015)


Dokument Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) v ČR do roku 2020 (s výhledem do roku 2050) (2015)23, zkráceně AP ITS, shrnuje současný stav ITS v ČR, definuje vize ideálního stavu ITS a stanovuje strategické cíle a návazná opatření v různých tematických oblastech.

Dokument podrobně nerozvádí problematiku ITS na krajské a obecní úrovni, jelikož tato problematika není v kompetenci MD. Pro PUMMO jsou v dokumentu relevantní následující témata a podněty:

  • systémy ITS na silniční síti ve městech – zvláště v případě napojení silniční infrastruktury na TEN-T v daných městech je třeba definovat úroveň základní vybavenosti ITS, tj. bezpečnostních prvků (měření rychlosti, detekce jízdy na červenou, železniční přejezdy, automatické rychlostní váhy, informace o nebezpečných nákladech apod.), monitorovacích prvků (meteorologické stanice, kamerové systémy, automatické sčítače dopravy, sledování zásilek) a řídících prvků (proměnné informační tabule, proměnné dopravní značky),
  • městská dopravní informační centra – zvláště v případě měst napojených silniční sítí na TEN-T by měla být zřízena dopravní informační centra, která by shromažďovala a vyhodnocovala informace ze senzorových sítí ITS a předávala dále do jiných informačních středisek a poskytovala účastníkům dopravního provozu v reálném čase,
  • integrace dat do NDIC – do NDIC by měla být integrována data z městských dopravních informačních center; dále by se měly vytvořit postupy pro sběr a předávání dat o nepravidelnostech železničního provozu do NDIC,
  • národní přístupový bod – mělo by být zřízeno datové distribuční rozhraní k poskytování dat o parkovací infrastruktuře a minimálních dopravních informací,
  • dynamické prognózy dopravy a systémy řízení dopravy – s využitím prvků ITS na silniční infrastruktuře by měly být vytvářeny krátkodobé predikce vývoje dopravního proudu a pomocí navigačních systémů usměrňovat tok dopravního proudu tak, aby došlo k optimalizacím z hlediska plynulosti a bezpečnosti dopravy; zvýšení plynulosti dopravy je jedním z opatření podpory čisté mobility,
  • CIS JŘ – měly by se podporovat služby a multimodální plánovače cest založené na centrálním informačním systému o jízdních řádech; do daných služeb by se měly ve větší míře integrovat i tarifní informace,
  • CISReal – data o aktuální poloze a charakteristiky vozidel veřejné dopravy (nízkopodlažnost, dopravce, typ apod.) by měla být shromažďována a poskytována do Celostátního informačního systému informací v reálném čase, který by měl rozšířit stávající CIS JŘ,
  • dispečinky veřejné osobní dopravy – podporován by měl být rozvoj ITS pro monitorování a řízení VOD; dispečinky by si měly vyměňovat data i s dalšími systémy ITS (ITS v silniční dopravě, ITS ve statické dopravě, ITS v železniční dopravě) a předávat cestujícím (např. inteligentní zastávky, mobilní aplikace),
  • preference vozidel VOD – prostřednictvím prvků ITS může být zvyšována plynulost provozu zvláště ve městech, čímž dojde ke zvýšení atraktivity VHD pro cestující,
  • elektronické odbavení cestujících (EOC) – na celostátní úrovni je potřeba standardizovat elektronické odbavení cestujících (EOC) tak, aby byla zajištěna interoperabilita mezi prvky uvnitř vozidel, tak i s okolními systémy,
  • parkovací infrastruktura – parkovací infrastruktura by měla být vybavována systémy ITS, zvláště pak pokud jde o poskytování informací o napájecích a dobíjecích stanicích pro alternativní pohony; poskytování informací o vybavenosti a prostorové dostupnosti těchto stanic jsou předpokladem pro rozvoj čisté mobility v osobní i nákladní dopravě,
  • prostorová data – v dané oblasti je potřeba zajistit především interoperabilitu různých formátů tak, aby mohla být prostorová data sdílena mezi systémy a středisky ITS; kladen je dále důraz na implementaci jednotného formátu dle směrnice INSPIRE a vytváření příslušných metadat; na celostátní úrovni bude provedena konsolidace infrastruktur prostorových dat a v návaznosti rozvíjen datový fond prostorových dat; prostorová data jsou podmínkou rozvoje automatizovaných systémů dopravě.

BÍLÁ KNIHA: KONCEPCE VEŘEJNÉ DOPRAVY 2015–2020 (2015)


Bílá kniha (2015) je výchozím strategickým dokumentem Ministerstva dopravy pro oblast veřejné hromadné dopravy. Vychází z dopravně-politických dokumentů evropské i české dopravní politiky, nástrojů finančního plánování státního rozpočtu a vydaných usnesení vlády. Vytvoření Bílé knihy předcházelo projednání šesti témat týkajících se veřejné hromadné dopravy se zástupci odborné veřejnosti v rámci dokumentu Zelená kniha: Koncepce veřejné dopravy (2014) viz. pozn. 1.

Poznámka 1 - Zelená kniha: Koncepce veřejné dopravy. Diskuzní dokument k aktuálním tématům v oblasti veřejné dopravy. MD, Praha, 2014, 44 s.

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ DO ROKU 2020 (2015)


Strategický dokument Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR je základní dokument MŽP k problematice kvality ovzduší. Dokument je základním podkladem pro nastavení OPŽP. Dokument stanovuje hlavní obecná východiska, principy a globální a specifické cíle v oblasti zlepšení kvality ovzduší. Za hlavní problém jsou považovány imise látek PM2.5, B(a)P a přízemního ozónu. Cílů, které dokument stanovuje, by mělo být dosaženo skrze snižování emisí, tedy implementaci komplexní sady opatření v oblasti energetiky, průmyslu, dopravy a zemědělství (viz Národní plán snižování emisí – NPSE a Programy zlepšování kvality ovzduší (PZKO) vytvářené pro jednotlivé regiony, viz dále). Vedle národní a krajských koncepcí dokument výslovně zmiňuje i plány udržitelné městské mobility jako dokumenty, které by měly zohledňovat strategii a priority obsažené v národním dokumentu, na dotčeném území. Dokument uvádí hlavní typy opatření v oblasti silniční dopravy ekonomická, infrastrukturní, dopravně-technická a vzdělávací, které by měla veřejná správa implementovat za účelem zlepšení kvality ovzduší. Konkrétně se jedná o tyto typy opatření:

  • parkovací politika,
  • ekonomická podpora VHD,
  • podpora urychlení obměny vozového parku osobních vozidel a demonstrace využívání alternativních pohonů (včetně výstavby související infrastruktury),
  • omezování vjezdu do center měst (Urban Access Restrictions), konkrétně zpoplatnění vjezdu, nízkoemisní zóny nebo selektivní zákazy vjezdu,
  • výstavba silniční dopravní infrastruktury
  • výstavba infrastruktury pro VHD a nemotorovou dopravu (včetně preference těchto dopravních módů na dopravní síti),
  • zvyšování plynulosti dopravy na dopravní síti,
  • údržba komunikací a snižování prašnosti,
  • zlepšení funkčnosti systému technických kontrol vozidel,
  • informační kampaně a demonstrace pilotních inovativních technologií.

NÁRODNÍ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ


Dokument MŽP specifikuje konkrétní plán podpory opatření zaměřených na snižování emisí. Program byl vytvořen za účelem naplňování zákona o ochraně ovzduší (201/2012 Sb.), zajištění mezinárodních závazků ČR (Göteborský protokol), s ohledem na očekávanou změnu evropské legislativy a s ohledem na neplnění imisních limitů látek PM10, PM2.5, troposférického ozónu a benzo(a)pyrenu, které mají negativní dopady na lidské zdraví. Program snižování emisí je stanoven pro období do roku 2020 s výhledem do roku 2030. Program se zaměřuje na plnění imisních limitů (SO2, NO2, NOX, PM10, PM2.5, O3, CO, benzen, olovo, arsen, kadmium, nikl a BaP) a národních emisních stropů (SO2, NOX, NM-VOC, amoniak, PM2.5. Program detailně rozpracovává dostupná opatření ke snižování emisí v sektoru dopravy. Proto bude tento dokument detailněji rozpracován v rámci návrhové části PUMMO. Vzhledem k tomu, že významným znečišťovatelem ovzduší je sektor dopravy, za navazující dokument rozpracovávající problematiku obměny vozového parku je Národní akční plán čisté mobility (viz níže).

NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN ČISTÉ MOBILITY (2015)


Národní akční plán čisté mobility (2015) je strategickým dokumentem Ministerstva průmyslu a obchodu pro oblast podpory alternativních paliv v silniční dopravě, která je aktualizován v tříletou periodou. Strategie implementuje požadavky evropské směrnice (2014/94/EU) o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, konkrétně pro elektromobilitu, CNG a vodík. Vedle stanovení konkrétních strategických a specifických cílů (kap. 3), strategie prioritizuje podporu alternativních paliv, stanovuje strategický a legislativní rámec na úrovni EU a ČR, analyzuje dotační programy pro podporu alternativních paliv a jmenuje mechanismy podpory alternativních paliv využívaných v zahraničí. Z hlediska budoucího vývoje dokument zdůrazňuje postupný „náběh“ využívání jednotlivých technologií, konkrétně se očekává nejdříve nástup elektromobility a CNG, následně LNG a nakonec vodíkového pohonu. Ve vztahu k problematice plánů udržitelné městské mobility strategie uvádí jasnou zodpovědnost na úrovni měst a obcí, které by měly v rámci SUMP či SUMF stanovit priority v oblasti dopravní obslužnosti, v rámci které by měly řešit i otázky spojené s alternativními zdroji paliv v dopravě. Je čistě pouze v gesci jednotlivých měst, zda využití opatření na podporu rozvoje nízkoemisní dopravy a využijí k tomu dostupné dotační programy. Dokument uvádí tyto typy mechanismů podpory alternativních paliv v dopravě:

  • dotace na nákup vozidel, výstavbu infrastruktury a nabíjení vozidel na veřejných parkovištích zdarma,
  • daňové zvýhodnění ULEV (Ultra Low Emission Vehicle),
  • podpora vybavenosti nabíjecími stanicemi u nových realitních projektů (např. nákupní centra, administrativní budovy apod.),
  • preference ULEV na pozemních komunikacích prostřednictvím vyhrazování parkovacích míst, jízdních pruhů, povolení vjezdu apod.,
  • podpora výzkumu a vývoje,
  • osvěta, mediální kampaně a financování pilotních projektů s demonstrativním účinkem,
  • preference ULEV ve flotilách vozidel veřejné správy.

NÁRODNÍ STRATEGIE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY (2013)


Dokument Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy stanovuje politiku státu v oblasti rozvoje tohoto dopravního módu do roku 2020. Cyklostrategie stanovuje globální a specifické cíle a konkrétní opatření včetně zdrojů financování. Hlavní témata diskutovaná v dokumentu jsou následující:

  • zpsoby podpory výstavby infrastruktury pro cyklistickou dopravu,
  • zajištění bezpečůsoby podpory výstavby infrastruktury pro cyklistickou dopravu,zajištění bezpečnnosti cyklistů,
  • podpora vzdělávacích (Cyklistická akademie) a marketingových (Česko jede) programů a iniciativ.
Popularizací cyklistické dopravy lze podle dokumentu dosáhnout širokých společenských přínosů.
Více www.cyklostrategie.cz

NÁRODNÍ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU (2011)


Národní strategie bezpečnosti silničního provozu je ústřední dokument Ministerstva dopravy ČR vymezující politiku státu v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Národní strategie přebírá cíle stanovené v Bílé knize o dopravě, stanovuje vizi, strategické cíle  a dílčí cíle zaměřené na specifické skupiny účastníků silničního provozu. Tyto skupiny tvoří: děti, chodci, cyklisté, motocyklisté, mladí a noví řidiči, stárnoucí populace, osoby řídící pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek, osoby překračující přiměřenou rychlost jízdy a osoby dopouštějící se agresivní jízdy. Dále strategie uvádí základní 3 pilíře bezpečnosti silničního provozu, které jsou:
  • bezpečné chování,
  • bezpečná pozemní komunikace,
  • bezpečné dopravní prostředky.
Každý z těchto pilířů obsahuje soubor opatření, která podporují bezpečnost v daném ohledu. Silniční infrastruktura a technologie dopravních prostředků mají především rámovat chování účastníků provozu tak, aby bylo bezpečné. Dále mezi pilíři existuje i vzájemná zastupitelnost, která napomáhá zvyšovat bezpečnost. Obecný předpokladem je fakt, že člověk chybuje a z tohoto důvodu je smyslem silniční infrastruktury a dopravních prostředků maximálně zastoupit či alespoň minimalizovat škody plynoucí z dopravní nehody (především ochrana zdraví). Zodpovědnost za naplňování národní strategie na nejnižší úrovni mají města a obce prostřednictvím regionálních a lokálních plánů organizace dopravy, tedy plánů udržitelné městské mobility, a skrze koordinaci investic do projektů v oblasti infrastruktury.