Elektrokola

Elektrokola

Elektrokola jsou logickou genezí 200 letého vývoje jízdního kola. Podobný vývoj můžeme vidět na jiných věcech, které každodenně používáme například proměnu psacího stroje na elektřinou napájený počítač, nebo proměnu mechanického fotoaparátu na digitální, integrovaný v telefonu.

V současné době všechna města nad 40 tis. obyvatel mají plány udržitelné městské mobility. Jejich odmyslitelnou součástí by proto měla být i elektrokola, neboť značně ovlivní mobilitu ve městě.

Kromě ekonomických, environmentálních a zdravotních přínosů jsou elektrokola ideálním dopravním prostředkem pro delší vzdálenosti. Studie prokázaly, že elektrokola jsou rychlejší než auta na trasách kratších než 10 km (což je dvakrát delší trasa než výhodná vzdálenost v případě klasických jízdních kol). Je mnohem snazší na nich překonat přírodní překážky (kopce nebo protivítr), takže jsou vhodná pro dojíždějící osoby, které chtějí nebo musí dojet do práce přímo v běžném civilním oblečení, ale také pro méně trénované cyklisty, starší osoby a další skupiny, které na kole dosud příliš nejezdily. Na elektrokolech lze přepravovat těžší náklady, jsou tedy skvělým řešením pro jednotlivé zákazníky i pro firmy, které spoléhají na rychlou logistiku i v městském prostředí.

Elektrokola nejsou zdrojem emisí, hluku a velmi efektivně pracují s energií. Tento dopravní prostředek má prakticky nulové externí náklady a s minimálními prostorovými nároky je také dobrou prevencí dopravních zácp a problémů s parkováním. Proto jsou elektrokola možnou alternativou automobilové dopravy především pro městské oblasti.

Historie elektrokol

Původní jízdní kola neměla pedály, pak mnoho let nemělo kolo přehazovačku,hydraulické brzdy jsou na kolech necelých 10 let. Nyní už se bude počet jízdních kol s elektromotorem stále zvyšovat na úkor produkce mechanických kol a během relativně krátké doby (odhaduji cca 10-15 let) dojde k takřka úplnému nahrazení ne-elektrických jízdních kol.

Tato jízdní kola budou samozřejmě dále existovat, stejně jako existují mechanické fotoaparáty a také ještě stále několik lidí píše na psacím stroji. Budou však pouze doménou pro sport a fitness, nikoli pro dopravu, přepravu a rekreační turistiku.

U nových modelů ebike je obtížné poznat letmým pohledem, zdali je kolo s motorem nebo bez. Zmenšování baterií a integrace motoru do rámu je zcela běžnou záležitostí, Díky vzniku infrastruktury pro nabíjení elektrokol (tento požadavek bude doplněn do Evropské směrnice pro kvóty parkování jízdních kol u veřejných a soukromých budov) Navíc odpadá požadavek na maximální dojezd - velikost a vysoké náklady na baterii.

V čem jsou elektrokola výjimečná?

Jedná se o jediný dopravní prostředek který kombinuje výkon uživatele s výkonem motoru díky tomu byla elektrokola vyňata z povinnosti platit povinné ručení ve státech EU, díky tomu se jedná o nástroj s v podstatě neomezeným dojezdem Díky možnosti mechanického pohonu.

Hlavní výhodou elektrokola je Snížená námaha jezdce pro vykonání trasy. na jízdní kolo už tedy není pohlíženo jako na sport, ale transport. Díky asistenci motoru uživatel elektrokola dojede podstatně dále i v kopcovitém terénu s nižší nebo eventuelně žádnou námahou.

To z elektrokola činí naprosto ideální dopravní prostředek pro město:

I s maximálním nastavením asistence elektromotoru, na jedno nabití baterie, odveze jakéhokoli jezdce jakýmkoli terénem minimálně 40 km (a to je největší vzdálenost z místa bydliště do místa práce a zpět v typickém českém městě).
Jedná se o nejrychlejší dopravní prostředek ve městě, což bylo mnohokrát dokázáno testy různých dopravních prostředků z bodu A do bodu B i v ČR. V případě měst s lepší vyhrazenou infrastrukturou je tato přednost ještě markantnější,
Nezabírá v podstatě žádný veřejný prostor a využívá totožnou infrastrukturu jako běžná jízdní kola (pokud nějaká existuje).
Běžná hmotnost elektrokola je 20 až 25 kg, lze tedy s nimi běžně manipulovat, ukládat je do parkovacích boxů nebo je odnést po schodech. v budoucnosti se bude hmotnost snižovat na cca 15 až 20 kg při stejných parametrech.
Díky energii z baterie nemají elektrokola problém s denním a nočním svícením a mnoho modelů má integrované aktivní GPS sledování, jsou tedy daleko lépe chráněné proti odcizení.
Elektrokolo má v podstatě nulové emise CO₂ při jízdě, stejně jako klasické mechanické jízdní kolo. Existují univerzitní studie, které prokazují, že i při nabíjení z klasického energetického mixu jsou elektrokola v životním cyklu environmentálně příznivější, než pohon jízdního kola výhradně lidskou silou.
Podle nového EU Nařízení o bateriích a použitém elektro-zařízení, s platností od roku 2023, jsou veškeré lithiové baterie použité v elektrických dopravních prostředcích, včetně elektrokol, sledované v rámci celého životního cyklu a musí být garantována jejich sběr, recyklace a znovuvyužití prvků.
Elektrokolo má minimální provozní náklady, viz níže:

TCO - provozní náklady

Důležité jsou také celkové provozní náklady na elektrokolo. Spotřeba energie při jízdě s maximální asistencí je mezi 5-15 Wh/km ( záleží především na hmotnosti jezdce a nákladů a profilu trasy). Vyjádřeno v ceně potřebné elektrické energie to je (v cenách 01/2024) přibližně 4 -10 Kč na 100 ujetých km.

Průměrná cena elektrokola na českém trhu činila v roce 2023 62.000 Kč vč DPH, což je dokonce více než v Německu a je to dáno tím že většina čechů si kupuje horská elektrokola, která mají dražší komponenty a větší kapacitu baterie. Pro každodenní denní městskou jízdu jsou zcela dostačující a výhodná elektrokola Městská, Cestovní nebo ideálně Skládací, kde lze kombinovat jízdu na kole s městskou hromadnou dopravou případně transportem v autě.

Průměrná cena těchto e-kol na trhu činí asi 35.000 Kč vč. DPH V průběhu své životnosti (cca za 6 let) kolo ujede asi 20 000 km. Pokud připočteme servisní náklady cca 1500 Kč rok ( včetně výměny spotřebních dílů), dostáváme se na částku asi 2,20 Kč /vč DPH) za ujetý km, To je asi pětina celkových nákladů na provoz automobilů a při průměrném denním nájezdu podobná cena jako za jízdné v MHD.

Typy elektrokol

Po 20 letech vývoje moderních elektrokol s lithiovou baterií je dnes na trhu pravděpodobně více typů a modifikací, než u klasických jízdních kol.

V Česku je nejvíce zastoupená cca 60% kategorie terénních (horských) elektrokol, na druhém místě jsou elektrokola trekingová a cestovní a méně než 10% činí podíl elektrokol Městských a skládacích. V kategorii nákladních elektrokol a SUV jsou prodeje zatím v řádu jednotek kusů, ale zde se předpokládá strmý nárůst již v letošním roce díky dotační příležitosti pro firmy z Národního plánu obnovy.

Počet elektrokol v provozu

Společnost ekolo.cz sleduje vývoj trhu elektrokol a reportuje prodeje od roku 2017. Pokud budeme uvažovat průměrnou životnost elektrokola 6 let,

Společnost ekolo.cz sleduje vývoj trhu elektrokol a reportuje prodeje od roku 2017. Pokud budeme uvažovat průměrnou životnost elektrokola 6 let, aktuálně by mělo být v Česku provozu cca 500.000 elektrokol (lze srovnat s přibližně 20.000 registrovanými elektromobily v ČR). Ve srovnání s okolními zeměmi je to přibližně o 30% méně v populaci než v Německu, ale o 50 a více procent více než na Slovensku nebo v Polsku. I když se jedná převážně o elektrokola určená do terénu, neexistuje žádný důvod aby tato nebyla - pokud bude dostupné infrastruktura - využita i pro dopravní účely.

V provozu jsou dvě flotily sdílených kol, která nabízí elektrokola v Kladně a v Berouně ve Středních Čechách. Jak bude klesat cena a upravovat se legislativa, lze předpokládat že i sdílená elektrokola budou postupně nahrazovat elektrické koloběžky ve větších městech.

Pokud se podíváme na trh s jízdními koly v Německu v roce 2023 činila elektrokola přibližně 58% všech prodejů (přibližně 2,3 milionu kusů), v Nizozemí to bylo 67% (celkem 520.000 kusů). Prodeje v EU se v roce 2023 odhadují okolo 7 milionu kusů s růstem na 18 milionu v roce 2030. V Česku vzhledem k recesi klesl v roce 2023 trh o 15% a bylo prodáno 110.000 kusů elektrokol (cca 38% z celkového počtu prodaných jízdních kol). Celosvětové prodeje elektrokol se předpokládají okolo 40 milionů v roce 2023.

Nabíjení elektrokol

Standardní scénář je využití elektrokola v průběhu dne a nabíjení v průběhu noci. I méně výkonná nabíječka nabije standardní baterii do 6 až 8 hodin. Celá řada výrobních firem i administrativní budov začíná nabízet pro své zaměstnance nabíjení elektrokol prostřednictvím nabíjecí stanice zdarma, aby tak podpořila jejich vůli pro dojíždění na kole (největší nabíjecí hub pro celkem 32 elektrokol - napájený ze solárního zdroje - vznikl v roce 2023 u Kolínské továrny Toyota).

V Česku existuje, vedle Rakouska, nejhustší síť veřejných nabíjecích stanic pro elektrokola (v roce 2023 je v provozu přibližně 500 lokalit). Ty jsou primárně umístěny v turistických cílech, ale mnoho z nich najdeme i ve městech a obcích, nebo na železničních stanicích ( Správa železnic aktuálně vybavuje nabíjecí stanicí pro automobily a pro elektrokola nově zrekonstruované nádražní výpravní budovy v ČR). Nejlépe vybavené lokality v Česku jsou například Krušné hory nebo Jeseníky, z urbánních oblastí například Hlučínsko nebo Sušicko. Vzhledem k minimálním nákladům na elektrickou energii je nabíjení elektrokol z nabíjecích stanic bezplatné.

V menší míře jsou nabízeny též zásuvky 230V pro možnost nabíjení s vlastním adaptérem. V roce 2025 se očekává začátek platnosti evropské technické normy, která sjednotí nabíjecí konektory pro všechny typy elektrokol, nabíjení elektrokola mimo dům tak bude výrazně jednodušší. Od roku 2026 začne platit evropská směrnice na povinnost realizace bezpečného stání pro kola a elektrokola u všech nově postavených a rekonstruovaných obytných čtvrtí.

Aktualizace: leden 2024
Jakub Ditrich (jd@ditrich.cz)