Náměty pro živé ulice

Spolek Partnerství pro městskou mobilitu, z. s. vydal v roce 2019 zpravodaj na téma Design ulice, ve kterém najdete shrnutí dané problematiky a hlavně konkrétní příklady.

jedno je ale potřeba si přiznat.  Veškerá diskuse o využití městského veřejného prostoru často záleží na lidech s rozhodovací pravomocí. Oni také mají určité představy o světě, o životě ve městech, o dopravních prostředcích, atd. Je možné jim představit teorii, ale stejně ji často interpretují k „obrazu svému".

Dokumenty
Za "x" dosaďte ID číslo požadované složky dokumentů. Například id:1.
ID číslo je zobrazeno u jednotlivých složek dokumentů.


13 námětů pro živé ulice

Jako inspiraci pro vytvoření vlastních příběhů jsme pro vás připravili ohlédnutí za 13 novinkami, které vyšly v roce 2019 na téma "Veřejný a uliční prostor".


Představte si, že vám na dveře zaklepe váš soused: „Ahoj, jak se máš? Můžu s tebou na chvíli mluvit? Něco mě napadlo a chtěl bych to s tebou probrat… představ si, že bychom na nějakou časově omezenou dobu proměnili naši ulici v nádherný prostor plný zeleně, kde bychom se mohli všichni ze sousedství setkávat. Auta bychom umístili jinam, jen na pár měsíců, a pak by se vidělo, co se stane. Co si o tom myslíš?“

A přesně takové jednoduché otázky nastartovaly představivost stovek obyvatel, kteří žijí v desítkách Živých ulic v různých koutech Evropy.

Tento úvod jsme žel nenapsali my, ale iniciativa z belgického Ghentu. Novinku napsali proto, že chtějí každému streetmakerovi kdekoliv na světě pomohli vybudovat vlastní Živou ulici, aby se každé město mohlo stát městem živých ulic. Ať už se potřebujete inspirovat, nebo potřebujete vedení či konzultaci, kontaktujte nás na ideas@livingstreets.eu. Naše zkušenost je obrovská, náš závazek k vytvoření živých ulic je silný. Jejich pilotní práci v Ghentu si můžete prohlédnout v prvním čísle magazínu Living Street. V Česku něco podobného dělá Automat na principu Zažij město jinak.

Nás ale napadla ještě jedna věc. Proč Živé ulice tvořit ad hoc, proč je netvořit jako součást Plánu udržitelné městské mobility, jako součást Komunikačního plánu města? Můžeme sice pomoci, ale stejně těžiště práce bude na městech.


O projektu Leefstraten v Gentu

„Leefstraten” jsou ulice, které jsou buď úplně nebo většinou bez aut. Projekt Leefstraten začal v roce 2013 v Gentu jako experiment a v současné době je tato myšlenka rozšiřována do dalších měst. Kromě oblasti bez aut zahrnuje nový plán mobility v Gentu rozdělení města na šest úseků, z nichž každý je přístupný autem pouze po okružní silnici, aby se snížila tranzitní doprava. V roce 2015 bylo 40 % cest v Gentu tranzitních autem, což je pokles ze 48 % v roce 2012. Do roku 2030 je cílem pokles na 27 %. „Než uděláte takové věci, musíte pracovat měsíce, a dokonce roky, abyste to vysvětlili,
připravili lidi,“ říká Daniël Termont, bývalý starosta Gentu (2007–2018).


Co můžeme dělat společně?

1. Spojovat energii a kreativitu lidí

Současná města po celém světě musí řešit řadu sociálních a environmentálních problémů, díky tomu ale mohou být zároveň aktivními místy společenských inovací, kde samospráva společně s místními firmami a veřejností hledá kreativní řešení a vzájemně se motivují a inspirují. Program Živé ulice se snaží tento potenciál uchopit a prakticky využít k hledání skutečných řešení pro skutečné lidi.

Živé ulice jsou katalyzátorem pro sociální inovace na úrovni městských částí i celého města. Abstraktní pojmy jako udržitelnost, mobilita, společný život, osamělost, sociální izolace, chudoba, plánování rozvoje měst atd. zde ožívají a stávají se realitou. Živé ulice jsou o skutečném zážitku a stávají se malým, ale velmi prospěšným krokem směrem k udržitelnému, atraktivnímu a barevnějšímu městu.

2. Vytvořit si vlastní příběh

Každá země, každé město, každá čtvrť a každá ulice čelí specifickým problémům a výzvám. Představte si, co by se stalo, kdyby se Živá ulice stala trojským koněm a propojila skupinu obyvatel, úředníků, politiků a podnikatelů, aby společně hledali skutečná řešení těchto vašich problémů. Síť plná kreativity a vášně, která úspěšně tlumočí rozhovory o společném životě, o mobilitě, izolaci či chudobě v (Živé) ulici do nových způsobů myšlení, dělání a organizování.

Obyvatelé města si mohou vytvořit vlastní ulici snů a vizualizovat vlastní představu budoucnosti. Úředníci mohou svými odbornými znalostmi podpořit kreativitu obyvatel. Politici mohou rozvíjet energii nových nápadů už jen tím, že „nebudou znemožňovat realizaci těchto nápadů“. A podnikatelé mohou na Živé ulice nahlížet jako na skutečné sociální laboratoře, ideální k testování nových nápadů.

Archív starších zpráv

  • Navrhněte si ulici. Díky aplikaci mohou lidé zasahovat do změn ve veřejném prostoru. Lidé, které zajímá, jak vypadá veřejný prostor v jejich okolí, si mohou v nové aplikaci navrhnout ideální model uspořádání dopravy v ulicích svých měst a předměstí. Kromě návrhů, jak zlepšit stávající podobu ulic, můžou uživatelé aplikace například už teď přemýšlet o prostoru v budoucí éře samořídicích aut.
  • Příběh ulic v Louisville. A nebo i příběh vašeho města?V Lousville se autem snadno dostanete kamkoliv. Já bydlím ve čtvrti Highlands a autem do centra jedu jen 5 minut, k mé matce (blízko zoo) 10 minut, k tchánům (čtvrť Norton Commons) 20 minut a do nejvzdálenější části města (Jefferson Memorial Forest) 30 minut. A to je problém. Takový, že o něm jako město musíme mluvit. Pohybovat se po Lousville v autě je tak jednoduché.
  • Z dálniční bariéry uprostřed města v živou promenádu. Studio vyhrálo před dvěma lety architektonickou soutěž na úpravu městské dálnice. Architekti vytvořili ze zapomenuté překážky atraktivní park plný rostlin lokálního původu. V mnoha ohledech může být tento příklad inspirací i pro naše hlavní město. Bývalá dálnice v samém srdci Soulu se změnila v most pojatý jako vesnice.
  • Koncepční studie rekonstrukce ulic Veletržní a Dukelských hrdinů (2017/08/07). Součástí akademie městské mobility je podporovat komplexní řešení, které se dívají na ulici a veřejný prostor jako celek. Na všech komunikacích ve městě (státních, krajských a místních) je potřeba řešit nejen automobilovou dopravu a obecné zásady bezpečnosti, ale i průjezd nákladní dopravy, řešení parkování, veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu.
  • Design ulice na státních, krajských a místních komunikacích. Už jste slyšeli, že by nějaká norma, vyhláška, či zákon hovořil o designu ulice? My také ne, ale rádi bychom tento pojem zavedli v českém prostředí. Tímto krokem chceme podpořit návrhy komplexních řešení, které by se dívaly na ulici a veřejný prostor jako celek, kde by se současně řešila ...více
  • Budoucnost Oxford Street – nešlo by to i v Praze? Brexit, nebrexit, v počítači mi přistál e-mail od britské asociace Živé ulice s výzvou, abych pomohla udělat Oxford Street, nejrušnější a nejšpinavější dopravní tepny centrálního Londýna, kde bývají 4x překročeny limity pro znečištění ovzduší, pěší zónu. Nemám prý váhat, protože právě teď se o slibu primátora Londýna Sadiq Khana zrušit zde provoz aut.
  • Ochranné pruhy v Praze na Florenci podle nové legislativy. Praha značí ochranné pruhy podle nové legislativy. Jde o tzv. ochranné cyklopruhy, neboli z hlediska zákona o „jízdní pruhy pro cyklisty“. Pruh vypadá velmi podobně jako "klasický" cyklopruh, svým vzhledem a pravidly používání se od něj nicméně mírně lidí.
  • Aktuálně.cz. Magistrála je jako dinosaurus, do města nepatří. Zlepšovat se může už teď, radí dánská urbanistka. Praha se minulý rok dohodla se světoznámým dánským architektem Janem Gehlem na tom, že jí pomůže s proměnou magistrály. Do hlavního města proto přijela Henriette Vambergová, jež působí v Gehlově architektonickém studiu. Podle Vambergové se z magistrály stala bariéra, která odděluje historické centrum od zbytku města.
  • Zdravý život ve veřejném prostoru: neaktivní občané jsou pro města výzvou - Jak přimět, či motivovat obyvatele měst, aby se vrátili k fyzické aktivitě? To je jedna z hlavních výzev, které budou města čelit v příští dekádě. Nedostatek fyzické aktivity a sedavý způsob života jsou současné hlavní rizikové faktory pro lidské zdraví. Dramatický nárůst chronických nemocí, které souvisejí s nedostatečnou pohybovou aktivitou obyvatel.
  • Ve francouzském Lyonu ruší část hlavní silnice, aby snížili problémy se znečištěním. Dokážete si představit, že ve vašem městě byste zrušili část rušné hlavní komunikace, která vede přes město a nahradili byste ji bulvárem určený chodcům a cyklistům? Ve francouzském Lyonu se o to pokusí. Právě zde hodlají proměnit část rušné silnice, která protíná centrum města, v bulvár určený chodcům a cyklistům. Tímto krokem chce město podpořit udržitelnou dopravu.
  • Otrokovice – příklad z webu www.otrokovice.dobramesta.cz - Listopad 2016. Vzhledem k tomu, že se podařilo snížit dopravní zátěž severovýchodní části obchvatu města, plánujeme nyní zklidnit průtah silnice I/55 městem a to zřízením cyklistických pruhů.
  • Praha má své první víceúčelové pruhy. Listopad 2016. Historicky první ochranné jízdní pruhy pro cyklisty v Praze se objevily na Hlubočepské ulici u výjezdu z Prokopského údolí. Jedná se o dva krátké úseky délky cca 110 a 130 m, které jsou vyznačeny v nepřehledné zatáčce pod železničním viaduktem.
  • S pražskou magistrálou pomůže hlavnímu městu světoznámý architekt. Na projektu zklidnění severojižní pražské magistrály bude hlavní město spolupracovat s celosvětově uznávaným dánským architektem Janem Gehlem. Měla by být magistrála pouze dopravní tepnou, nebo i místem pro chodce? Vedení města má poměrně jasný názor chce v budoucnu z nyní nevzhledné a neprostupné silnice udělat městský bulvár, který by byl přívětivý nejenom pro auto, ale především pro lidi.

OBECNĚ O VEŘEJNÉM PROSTORU S VAZBOU NA MĚSTSKOU MOBILITU:

  • Fokus Václava Moravce na téma veřejný prostor (2017/07/17).Co je veřejné a co je soukromé? Jak vypadá veřejný prostor a kam směřuje veřejná debata? Měsíčník Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Veřejný prostor z autobusového nádraží v Hradci Králové. Díl můžete shlédnout na tomto odkaze - Díl nás zaujal především v kontextu na řešení městského veřejného prostoru, což je ústřední myšlenkou značky Města s dobrou adresou.
  • Zdravý život ve veřejném prostoru: neaktivní občané jsou pro města výzvou - Jak přimět, či motivovat obyvatele měst, aby se vrátili k fyzické aktivitě? To je jedna z hlavních výzev, které budou města čelit v příští dekádě. Nedostatek fyzické aktivity a sedavý způsob života jsou současné hlavní rizikové faktory pro lidské zdraví.
  • Vídeň podporuje vznik zelených oáz v ulicích (aktualita z 14.7.2017) - Loni 15, letos bezmála 30 a město jich chce ještě víc. Malá zelená oáza přímo před domovními dveřmi, místečko k odpočinku na venkovním vzduchu, prostor na setkávání nebo pro hry – to vše může být takzvaný parklet. Nyní se objevují i v ulicích Vídně. Co přesně je parklet?
  • Jak navrhnout férově sdílené město? Často se zdá, že naše města a obce byla navržena bez ohledu na děti a mládež. Veřejné prostory a dopravní prostředky navržené zdravými dospělými přinejmenším pro jiné zdravé dospělé opomíjejí potřeby dětí, stejně jako potřeby postižených nebo starších obyvatel, stejně jako rodin s malými dětmi. Úvodní odstavec jsme převzali z příručky „Děti na cestách.“
  • Inspirace pro řešení veřejného prostoru a městské mobility. Téma veřejného prostoru se dnes dotýká snad každého města. Všechna se snaží nabídnout svým obyvatelům i návštěvníkům takové prostředí, v němž se všichni mohou cítit příjemně. Jenže, každý má trochu jinou představu o tom, co je příjemné. Města tak velmi často musí řešit dilema, zda zřídí pěší zónu, nebo parkování na náměstí, zda vybuduje nové parkoviště.
  • Na Letné se bude jezdit jen třicítkou. Časem bude rychlost omezená v celé Praze 7. Revoluce v zónách 30? Dnes je již běžné, že v městech existují zóny 30, ale uplatnit je plošně po celém městě, mimo základní komnuikační síť, na to si ještě netrouflo žádné české město, jako například v Grazu. Bude tedy městská část Praha 7 první, jak naznačil článek Na Letné se bude jezdit jen třicítkou. Časem bude rychlost omezená v celé Praze 7.
  • Praha - Nová podoba Vítězného náměstí. Praha připraví urbanistickou soutěž. Pražští radní dali zelenou přípravě urbanistické soutěže na dostavbu Vítězného náměstí a celkové řešení komplikované situace na tomto významném veřejném prostranství.
  • Hodonín: Náměstí se mají vrátit lidem. Auta chtějí odsunout na záchytná parkoviště. Hodonínsko - Vrátit náměstím dřívější funkci veřejného prostranství pro lidi místo toho, aby sloužila jen jako odstavné plochy autům. To je jedna z vizí památkářů i vedení radnic, které doplňují plány tím, aby tady zůstala aspoň místa na krátkodobé stání přijíždějícím či trvalejší pro ty, kteří u náměstí bydlí. „Jde o komplexní problém.
  • Zklidňování dopravy v roce 2036. Jak bude vypadat zklidňování dopravy v roce 2036? Bude naprosto běžné, že v okolí škol bude zcela zklidněna doprava (viz přiložený leták). Projektanti zcela běžné využívají TP 145 (Zklidňování průtahů). Něco o tom i píše příspěvek na téma Design ulice na státních, krajských a místních komunikacích.
  • Zklidňování dopravy v českých podmínkách? Jak jsou na tom naše města se zklidňováním dopravy a s tzv. Zónami 30? Někde možná lépe, někde hůře, ale jedno je jisté. V zemích s vyspělým systémem zvyšování bezpečnosti silničního provozu již zklidňování dopravy postoupilo od fáze bodových opatření k plošným opatřením prováděným v celých čtvrtích.
  • Zlín: park Komenského je parkem desetiletí. Jak podpořit chůzi? Receptů je jistě více, ale jeden je spolehlivý. Vytvořte příjemná místa pro chůzi, mezi které patří i parky. Který je nejlepší? Jistě těžká otázka, ale Parkem desetiletí v České republice se stal zlínský park Komenského. První místo mu v ojedinělé soutěži pořádané Svazem zakládání a údržby zeleně udělila odborná porota.
  • Zajímavost: Zeleno-modrá Kodaň umí své parky proměnit v rybníky a zase zpět. Hlavní dánská metropole opět ukazuje, že co se uvažování nad klimatickými změnami a kultivování veřejných prostorů týče, je o více než jeden mílový krok před ostatními zeměmi. Tåsinge Plads, náměstí, které ještě před několika lety zdobil asfalt a zaparkovaná auta, dnes představuje zelenou oázu a místo odpočinku. A to nejen tak ledajaké.

MĚSTSKÝ MOBILIÁŘ, JAKO PŘIROZENÁ SOUČÁST VEŘEJNÉM PROSTORU

  • V Praze se objeví 87 chytrých sloupů veřejného osvětlení, pilotní projekt odstartuje v Karlíně. Karlínské náměstí již brzy získá nové modernější osvětlení. Městská společnost Operátor ICT v rámci pilotního projektu Chytrá světla PLUS zmodernizuje světla veřejného osvětlení s cílem snížit spotřebu elektrické energie a zároveň je doplní o další funkcionality pomocí instalovaných měřicích senzorů. Rozhodla to na úterním jednání Rada hl. m. Prahy.
  • Praha otestuje systém chytrých košů v centru města.Čisté ulice, úspory za méně častý svoz, snížení emisí ze svozových aut. To jsou hlavní přínosy chytrých odpadkových košů s nadčasovým designem, které městská společnost Operátor ICT v rámci pilotního testování tento týden nainstalovala na náměstí Republiky a v ulici Na Příkopě. Jde o 25 košů na směsný odpad s vnitřní kompresní jednotkou na solární pohon.
  • Inovační prvky pro městský mobiliář jako součást moderního města.Na Výboru pro udržitelnou dopravu Rady vlády udržitelného rozvoje zazněla dne 6.6.2017 zajímavá přednáška Václava Vodrážky z Pražské energetiky, a. s. na téma Inovační prvky pro městský mobiliář jako součást moderního města. Prezentaci najdete v příloze.