Aktuality podle tagu
V boxu níže dosaďte za "tag:" kód tagu.
Například tag: tag1. Nebo tag: tag2. Atd.

Od plánů mobility 1. generace k SUMP 2.0

14. 11. 2019

Od dopravy směrem k životnímu stylu. I tak by se daly charakterizovat závěry konference k plánům mobility (SUMP 2.0), která se uskutečnila na půdě Ministerstva dopravy (MD). Jaké byly její závěry?

Jeden prsten vládne všem...

Tušíte, jakou souvislost může mít plán udržitelné městské mobility s Pánem prstenů? Někdy pro pochopení vážných věcí pomáhá nadsázka. A tak je dobře, že na konferenci na MD v Praze dne 12. 11. 2019 rakouský odborník Robert Pressl mimo jiné přirovnal metodiky SUMP k Pánovi prstenů. Všechny prsteny byly přece původně ukovány, aby zachovaly krásné věci. Měly prodlužovat život, otupit zub času a vytvářet krásu.

Pán prstenů, tedy vládnoucí prsten ale měl jiný účel. Byl vytvořen proto, aby si někdo kvůli němu zvětšil svou moc a získal vládu nad národy Středozemě (v našem případě nad městy). 

Pokud chcete vědět více a i na vážnější notu, pak čtěte dále. 

Ohlédnutí za první generací plánů mobility

Během posledních pěti let si celá řada měst zpracovala či nechala zpracovat vlastní plán udržitelné městské mobility. Celkově tak v českých podmínkách bylo dokončeno nebo se chystá bezmála tři desítky strategických dokumentů (přehled najdete na dobramesta.cz). První doporučení pro zpracování bylo vydáno na evropské úrovni koncem roku 2013, v Česku pak v roce 2015. Od té doby metodiky slouží jako základní referenční dokumenty pro všechny odborníky, kteří se podílejí na přípravě a realizaci SUMP.

Původní doporučení sice stále slouží svému účelu, během posledních let se však v mnoha oblastech městské mobility objevila celá řada nových trendů a praktických zkušeností. Proto nastal čas znovu promyslet, přehodnotit a aktualizovat původní vydání. Příprava nových doporučení pro přípravu SUMP v evropských městech byla zahájena v roce 2018 revizí původních pokynů. 

 

Evropský pohled na plány mobility

Nová evropská metodika byla představena na konferenci v nizozemském Groningenu  ve dnech 17. – 18. 6. 2019. Než se začneme věnovat novinkám a změnám oproti první verzi, určitě je potřeba zmínit jeden důležitý fakt. Podle autorů je nová metodika s pracovním názvem SUMP 2.0. v evropském kontextu spíš užitečný průvodce, či facilitátor, než přesná šablona s definovanými výstupy. Každá země má tak podporu, aby s ní naložila podle svého, ovšem s myšlenkou na hlavní cíl – vytvoření příjemnějšího prostředí pro život, které budou moci využívat i budoucí generace. Nová metodika by tak měla městům pomáhat, nikoli je svazovat, předepisovat a nařizovat. To zaznělo nejen v Praze a v Groningenu, ale i na dalších seminářích a setkáních na toto téma.

 

Zdroj: Robert Pressl: Sustainable Urban Mobility Plans 2.0: news, changes and implications for Cities, Praha, 12. 11. 2019

Zdroj: Siegfried Rupprecht, Guidelines for Sustainable Urban Mobility Planning – The second edition, Groningen, 17 17. června 2019

Hlavní změny oproti první verzi spočívají v jiných důrazech.  – přechod k sídelním plánům mobility (tj. problémy s dopravou mohou vznikat i desítky kilometrů za městem, je třeba se tedy dívat na širší vazby) a dále důrazem na určité vybrané části procesu, jako je participace, evaluace, politická podpora, a především implementace. Přehled všech změn v evropské metodice SUMP 2.0 najdete zde.

Na druhé straně, jak už bylo napsáno, nejedná se o žádnou revoluci. Nová metodika spíše připomíná základní principy, na které jsme možná zapomněli. 

Zdroj: Siegfried Rupprecht, Guidelines for Sustainable Urban Mobility Planning – The second edition, Groningen, 17. června 2019

 

Cesta k plánům nové generace v tuzemsku

O aktualizované metodice pro přípravu plánů mobility se hovoří i u nás. Vzniknout by měla v průběhu příštího roku. Záměrem je aktualizovat procesní metodiku tak, aby neopakovala jen tu první, ale dokázala řešit specifika českého prostředí. Výhodou je, že na dané téma se diskutovalo s městy již na letní škole ve dnech 10. – 12. 9. 2019 v Praze na Fakultě dopravní ČVUT, dále na konferenci v Milevsku ve dnech 16. – 17. října 2019. V neposlední řadě se do diskuse zapojila celá řada odborných a zájmových organizací, včetně akademické sféry.

Kromě už zmíněných dokumentů o české metodiky budou ještě zapracovány doporučení z evropského projektu Partnerství pro městskou mobilitu.

  

Požadavky na procesní českou metodiku SUMP 2.0

SUMP 2.0 se důrazně vymezuje vůči tradičnímu dopravnímu plánování a naopak vyzdvihuje princip strategické plánování. Z celého procesu musí být zřejmé, že se nejedná jen o dopravu a parkování, ale o náš životní styl, který se projevuje i naším pohybem. Chodíme pěšky, jezdíme na kole, využíváme veřejnou dopravu, jezdíme a parkujeme auty.  Jiné jsou cesty do práce, jiné za nákupem, jiný za volným časem.

Zcela jiné chování a potřeby má dítě, student, senior, žena nebo muž v produktivním věku. Právě poslední skupina má největší slovo při přípravě plánu, její příslušníci tak promítají své potřeby do tohoto plánu.

Zdroj: Robert Pressl: Sustainable Urban Mobility Plans 2.0: news, changes and implications for Cities, Praha, 12. 11. 2019 (překlad Partnerství pro městskou mobilitu)

Podoba nové české procesní metodiky by měla zodpovědět i na další otázky:

  • Plán jako povinnost nebo užitečný nástroj?
  • Plány podle šablony nebo individuální přístup?
  • Městská nebo raději sídelní mobilita?

Další otevřenou otázkou zůstává, jak přizpůsobit metodiku vytvořenou především pro velké aglomerace (v evropském měřítku se hovoří především o městech nad 100 000 obyvatel), pro česká města nad 40 000 obyvatel. Pro ně bude nově zpracování plánu mobility podmínkou, pokud budou chtít čerpat finance z evropských fondů.

Jak opakovaně zaznělo, města by se neměla bát požadavku, aby měla nové plány podle metodiky SUMP 2.0. Další cyklus je spíše vede k tomu, aby přemýšlela o stávající podobě plánu a hledala prostor pro jeho zlepšení. Hledání nových příležitostí je totiž podstatou nového přístupu SUMP 2.0.

 

Jak na to ve 12 krocích

Plán městské mobility vzniká během 12 kroků, které tvoří celkem čtyři hlavní části - analýzu, vypracování strategie, přípravu opatření a implementaci/monitoring. Každé město je ale jiné, u každého mohou jednotlivé části trvat různou dobu. 

Zdroj: Siegfried Rupprecht, Guidelines for Sustainable Urban Mobility Planning – The second edition, Groningen, 17. června 2019, překlad Partnerství pro městskou mobilitu

 

Zásadní je politická odpovědnost za dané téma. Prvním krokem jakéhokoliv plánu je silná vize, za kterou stojí politici, kteří jdou příkladem.

Hned na vize navazují cíle, neboť přeci plán nevzniká na zelené louce, ale navazuje na stávající dokumenty města. Cíle rozpracovávají vizi do konkrétní podoby, do

Teprve až následně přichází na scénu analýza, která by měla odpovídat velikosti a potřebám města. V důsledku nemusí být nijak složitá. Je otázka, zda například město o 25.000 obyvatelích potřebuje složité modely a scénáře, v podobné hloubce, jako je vytváří hlavní město Praha. Jednoduchý a srozumitelný dokument by měl obsahovat mimo jiné i finanční možnosti města realizovat jakákoli opatření.

Na společnou vizi, cíle a na základě analýzy se potom vytvářejí scénáře a konkrétní opatření. Na to navazuje akční plán a celý proces se znovu opakuje.

Zdroj: Siegfried Rupprecht, Guidelines for Sustainable Urban Mobility Planning – The second edition, Groningen, 17. června 2019

 

Kruhové schema ukazuje, že příprava strategického plánu má jasně oddělené fáze, následující přesně po sobě. Některé činnosti jsou ale natolik důležité, že se opakují průběžně v rámci celé přípravy SUMP. 

Pro příklad jsme si vzali participaci a komunikaci s veřejností. Veřejnost má být zapojována průběžně a rozhodně ne jen ve formě, že veřejnost „informujeme“, ale že se spolupodílí na procesu a to průběžně. V tomto případě se doporučuje, aby jak politici, tak i úředníci prošli školením o komunikaci a marketingu.

Zdroj: Siegfried Rupprecht, Guidelines for Sustainable Urban Mobility Planning – The second edition, Groningen, 17. června 2019

 

Od začátku se musí pamatovat na organizační strukturu, na zodpovědnost úředníků. Nemusí se jednat přímo o koordinátora pro rozvoj městské mobility, ale člověka, který prostě bude mít na starosti monitoring plánu a komunikaci s ostatními odbory a organizacemi, které budou zodpovědné za konkrétní úkol.

Monitoring, indikátory a dlouhodobá podpora prakticky znamená tedy stálé vyhodnocování v průběhu celého cyklu.

 

Implementace je klíč

S vizemi většina lidí souhlasí, problémy ale nastávají ve chvíli, kdy mají být uplatněné v praxi. Jednotlivá opatření by proto měla tvořit logické celky, jakési "balíčky", ve kterých se jednotlivé akce navzájem podporují. Plány mobility 2. generace proto charakterizuje také důraz na praktická opatření a implementaci. Na co myslet především, je:

    • Design ulice - přednost má dostat podpora aktivní mobility ve veřejném a uličním prostoru před ostatními druhy dopravy.
    • Veřejná doprava - klíčová je spolupráce s kraji a okolními obcemi v rámci dostupnosti veřejnou dopravou. Ve městě by se měl snižovat parkovacích míst pro dojíždějící s tím, že jim je nabídnuta atraktivní alternativa pomocí veřejné dopravy. Město a region by měl být řešený jako jeden celek.
    • Moderní technologie – maximálně využít při plánování všech možností, které nabízí tato doba. Jedná se zejména o vazbu na veškerá řešení, která jsou souhrnně označován jako Smart řešení v rámci programu Smart Cities. Je třeba zaměřit se na to, co skutečně potřebuje člověk, který se v daném městě pohybuje, nikoli na to, co nabízí firmy. .
    • Společenské trendy. Rovněž je nutné počítat při plánování s tím, že postupně se mění dopravní návyky obyvatel.
    • Vazba na koncepce a plány energetické účinnosti. Je potřeba plánovat tak, aby se pamatovalo na energetická úsporná opatření, a to v návaznosti na zpravování tzv. SECAP plánů, které zatím u nás realizují jen města, která se přihlásila k tzv. Paktu starostů a primátorů.
    • Balíčky opatření. Dopravní stavby je třeba plánovat integrovaně tak, že při realizaci velkých státních a krajských dopravních staveb ruku v ruce musí jít omezující opatření ve městě, tzv. humanizace uličního prostoru na těch komunikacích, z kterých dojde k odklonu automobilové dopravy. Je třeba spolupracovat se státem, krajem, přilehlými obcemi, jejichž obyvatelé ovlivňují mobilitu ve městě.

 

Další kroky na národní úrovni

V České republice vzniká souběžně vládní Koncepce městské a aktivní mobility, kterou připravuje Ministerstvo dopravy ve spolupráci s dalšími resorty. Pro česká města je to příležitost znovu si položit otázku, zda tuzemské plány mobility jsou založeny na podobných hodnotách a se stejnými důrazy, jako jsou na evropské úrovni. 

Pokud má být nová koncepce silným dokumentem, který ovlivní podobu našich měst v budoucích letech, musí by se na její přípravě podílet celá řada odborníků, nejen z oblasti dopravy, ale i z dalších oborů.

Je třeba proto vytvořit silný poradní tým, který bude mít zájem na tom, aby dokument otevřel skutečný prostor pro podporu veřejné, pěší a cyklistické dopravy a otevřeně se přihlásil k problémům spojeným s rozvojem automobilové dopravy.

Do této vládní koncepce musí být zapracovány nejen hodnoty a vize nové evropské metodiky SUMP 2.0, ale také musí být vytvořeny přiměřené finanční, legislativní, vzdělávací a marketingové nástroje. Mimo jiné by se tu měla objevit participační kampaň CityChangers, která je nyní koordinována ze strany MMR ve spolupráci se spolkem Partnerství pro městskou mobilitu, z.s., tak by se měla rozhodně stát národní kampaní, na kterou půjde více finančních prostředků, jak sám přislíbil ministr životního prostředí dne 8. 11. 2018.

Ve vztahu ke vzdělávání by měla existovat na národní úrovni obdoba evropského vzdělávacího portálu www.eltis.org. Portál Akademie městské mobility (www.dobramesta.cz) má ambici spojovat know-how z jednotlivých oborů a tak se přiblížit evropskému webu. Zde by měly být  umístěné všechny metodiky týkající se městské mobility. Klíčové je také zapojení Svazu měst a obcí ČR a Asociace krajů do tohoto dokumentu.

 


Štítky: Plán mobility (Dobrá praxe, tag32)