Hlavní možnosti řešení problémů způsobených dopravou v oblasti klimatu, ovzduší a hlukové zátěže 

Pro řešení problémů způsobených emisemi do ovzduší a hlukem v městských oblastech musí orgány odpovědné za plánování mobility podporovat používání čistších a tišších druhů dopravy. Tohoto vývoje lze dosáhnout pomocí široké škály řešení, která se vzájemně doplňují a posilují, aby bylo dosaženo stanovených cílů, tedy čistšího ovzduší, dekarbonizace a lepší kvality života. V tomto kontextu může alternativu k jízdě osobním automobilem přinést přechod od individuální motorové dopravy k aktivní mobilitě (tj. chůzi a jízdě na kole ), veřejné dopravě a různým formám sdílené mobility. Alternativou k vlastnímu autu jsou auta sdílená. Další alternativy lze podpořit například rozšířením pěších zón, rozvojem cyklistické infrastruktury ve městech a investicemi do lepší a frekventovanější veřejné dopravy. Podobně v městské logistice může přechod od osobních automobilů, dodávek a nákladních vozidel s konvenčním pohonem k méně znečišťujícím a hlučným vozidlům (např. nákladním kolům, elektrickým dodávkám nebo nákladním autům) nebo k železniční přepravě přispět ke zlepšení problémů souvisejících s emisemi znečišťujících látek, skleníkových plynů a hluku. Takový přechod lze v městském prostředí podpořit zavedením nízkoemisních zón nebo omezením vjezdu některých vozidel.

Přechod k jiným druhům dopravy je jedna věc, je však nutné ho posílit zlepšením ekologické stopy těch vozidel, která v městských oblastech zůstanou. V tomto ohledu je zvláště důležité využívání alternativních paliv, zejména elektřiny a vodíku, která mají výhodu nulových emisí z výfuku a nižší hlučnosti. Jejich využití proto významně přispívá ke snížení emisí. Veškerý hluk a emise, které do ovzduší vypouští současné dieselové a benzinové motory, by např. elektrické motory jednoduše neprodukovaly.

Elektrifikace – potřeba integrace do plánování udržitelné městské mobility

Elektrifikace městské dopravy se v evropských městech rychle rozvíjí a stává se hlavním trendem v oblasti městské mobility. Vzhledem k omezenému dojezdu elektrických vozidel se elektrifikace dopravy týká především městských oblastí, kde jsou vzdálenosti obvykle krátké. Na tento trend navazuje rychle se rozvíjející trh, díky němuž se elektrifikace dopravy stává realitou.

Vzhledem k poměrně nedávnému rozšíření nebyla elektromobilita v původní verzi Pokynů k plánování udržitelné městské mobility (2013) výslovně zmíněna a zaslouží si, aby byla zahrnuta do tohoto průvodce. Přestože se elektromobilita může adaptovat na téměř všechny druhy dopravy včetně veřejné, městské nákladní, sdílené mobility, soukromé mobility, mikromobility a dokonce i aktivní mobility (např. elektrická kola nebo koloběžky), začlenění elektromobility do strategie plánování udržitelné městské mobility se nerovná "pouhému" nahrazení dieselových a benzinových vozidel jejich elektrickými protějšky. Je třeba řešit řadu otázek a specifik, jako např. zajištění dobíjecí infrastruktury, spolupráce s různými sítěmi zainteresovaných stran, pořizování nových vozových parků pro veřejnou správu a dopravce, upravených parkovacích předpisů nebo řízení předpisů a privilegií pro uživatele elektromobilů. Městská železniční doprava není v této příručce konkrétně řešena, protože tento sektor se musí zabývat jinými typy problémů.

Tato příručka upozorňuje na hlavní problémy spojené se zaváděním elektromobility v městské silniční dopravě a se zaváděním související nabíjecí infrastruktury. Pokyny uvedené v této příručce se týkají oblasti, která je relativně nová, rychle se rozvíjí a u níž stále existuje mnoho nejasností, pokud jde o její potenciální přínosy, náklady a vývoj trhu.