Podstánky popisují, jak Bologna zavádí koncept „15minutového města“ jako příklad udržitelné městské mobility. Město rozdělilo své území na 24 místních částí, aby byly základní služby dostupné v docházkové či dojezdové vzdálenosti a aby se posílila decentralizace. Při tvorbě tohoto modelu sehrál velkou roli historický a kulturní kontext, zejména tradice občanského zapojení a participace. Oproti běžným přístupům, které pracují s přesnými vzdálenostmi a časy, klade Bologna důraz spíše na kvalitu místa a posílení komunity. Uvádí se také hlavní přednosti, problémy a kritická místa, s nimiž se tento projekt v praxi potýká.
