Elektromobilita se neomezuje pouze na používání elektrovozidel pro individuální dopravu, ale představuje také velkou příležitost pro hromadnou dopravu osob. Kromě tradičních elektrických vozidel, jako jsou vlaky, tramvaje, trolejbusy nebo metro, se postupně zvyšuje počet elektrobusů a trolejbusů vybavených bateriemi, které umožňují provoz i mimo trasy vybavené trolejemi. Využití elektrické trakce pro hromadnou dopravu vyžaduje vysoké investice jak do vozidel, tak do budování infrastruktury (včetně náročných povolovacích řízení).
Dobíjení elektrobusů a osobních elektromobilů se v zásadě neliší, přesto každý z těchto dopravních prostředků má specifické požadavky na výkon dobíjecí infrastruktury. Zavedení elektromobility ve městech přináší obrovský přínos v podobě snížení emisí v hustě obydlených oblastech, což je zásadní pro zlepšení kvality ovzduší a zdraví obyvatel. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) doprava včetně osobní dopravy přispívá přibližně 15-30 % k celkovým emisím oxidů dusíku (NOx) a 10-20 % k emisím pevných částic (PM10 a PM2.5), přičemž v městských oblastech může být tento podíl ještě vyšší.
Přechod na elektromobilitu je důležitý nejen pro snížení emisí, ale také pro dosažení cílů v oblasti ochrany klimatu, snížení hlukové zátěže a zvýšení energetické bezpečnosti. Elektromobilita může rovněž přispět k rozvoji chytrých sítí (smart grids) a integraci obnovitelných zdrojů energie, což umožní lepší využití čisté energie a optimalizaci zatížení elektrické sítě.
Jak mohou města podpořit rozvoj elektromobility?
Jedním z klíčových faktorů je budování rozsáhlé sítě dobíjecích stanic. V zemích s rozvinutou elektromobilitou, jako je Nizozemsko nebo Norsko, je dostupnost dobíjecí infrastruktury zásadní pro motivaci veřejnosti k přechodu na elektromobily. Kromě budování robustní sítě nabíjecích stanic by města měla zavádět preferenční opatření pro elektrovozidla, například povolení využívat vyhrazené jízdní pruhy nebo zvýhodněné parkování.
Pomalá dobíjecí infrastruktura je klíčová pro integraci elektromobility do každodenního života, zejména v městských oblastech, kde obyvatelé nemají možnost nabíjet svá vozidla doma. Investice do pomalých dobíjecích stanic jsou relativně nízké ve srovnání s rychlými stanicemi, ale jejich přítomnost je nezbytná pro široké přijetí elektromobility, zejména pro obyvatele bytů a sídlišť.
Při plánování umístění těchto stanic je nutné zohlednit kapacitu rozvodné sítě v dané lokalitě a časové využití parkovacích míst. Pomalé dobíjecí stanice mají smysl především v rezidenčních oblastech nebo na místech s delší dobou stání, jako jsou parkoviště u bytových domů nebo zaměstnanecká parkoviště.
Dostupnost pomalých dobíjecích stanic je také ukazatelem, jak města podporují své obyvatele v přechodu na čistou mobilitu. Tyto stanice mohou sloužit nejen k nabíjení, ale také k podpoře stability elektrické sítě. Například variabilní cenová politika, která zvýhodňuje nabíjení během období s vyšší produkcí obnovitelné energie, může motivovat uživatele k využívání elektřiny v době, kdy je její cena nižší.
Provozování veřejných dobíjecích stanic má svá specifika a podléhá řadě předpisů. Jedním z nich je směrnice AFIR, která stanoví pravidla pro fungování jak pomalých AC, tak rychlých DC stanic. Česká společnost IONT tech se zabývá vývojem a výrobou dobíjecí infrastruktury a díky lokální výrobě dokáže pružně reagovat na změny a potřeby českého trhu. Nabízí nejen servis a upgrade stanic, ale také návrh dobíjecích ekosystémů, které jsou ekonomicky smysluplné a přizpůsobené potřebám jednotlivců, firem i městských částí.