Zdroj: Cargobike
Vedle sdílených aut, jízdních kol nebo jízd se začaly rozšiřovat i služby pro sdílenou komerční dopravu, tedy doručování zásilek a přeprava zboží. Až doposud byla komerční doprava v rámci odborné diskuze na téma sdílené mobility považována za okrajovou záležitost. Jedním z důvodů by mohla být skutečnost, že přeprava zboží se řídí jinými zákonitostmi než doprava osobní, především vzhledem ke způsobu, jakým se vyvinula a jakým je realizována, ale i vzhledem k jejím specifickým požadavkům a účinkům.
V komerční dopravě se sdílení obvykle týká společně užívaných skladovacích prostor, nakládacích plošin nebo logistických center - a to nejen klasickými přepravními společnostmi, ale i soukromými osobami. Množství různorodých možností a koncepcí, které se v oblasti sdílené komerční dopravy nabízí (specifické pro určité odvětví, omezené na určitou lokalitu, uzpůsobené konkrétním potřebám), může pro obce představovat problém s regulací. Většina služeb se nějakým způsobem dotýká vícero právních oblastí, což je pro obce ještě náročnější. Koncepce nabídek do značné míry závisí na jednotlivých aktérech
(např. doručovací firmy, správa obce, zákazníci atd.), což ovšem může vést k další diferenciaci nabídek. Mezi faktory ovlivňujícími rychlý rozvoj nových systémů sdílení v oblasti komerční dopravy patří intenzivní nárůst online obchodování, potřeba zákazníků obdržet objednané zboží rychleji a s menšími komplikacemi, rychle rostoucí zásilková doprava a zátěž, kterou představuje pro města a obce (Altenburg et al. 2018).
Nejvýznamnější trendy sdílení v komerční dopravě – tzv. kooperativní doprava a crowd sourcing - jsou podrobněji rozebrány v následujících odstavcích. Nejprve se věnujeme metodám jejich fungování a jejich potenciálu pro možnosti snížení intenzity dopravního provozu v intravilánech, následně se zabýváme možnými problémy a potřebou aktivity ze strany měst.
Potenciál sdílených nákladních jízdních kol pro udržitelnou městskou mobilitu
Jak již bylo zmíněno v předchozích částech, sdílená nákladní kola jsou jednou z možností, jak do městského prostředí zavádět udržitelnou mobilitu. Nákladních jízdních kol existuje několik typů pro různé účely a s nákladním prostorem různých velikostí. Díky větší přepravní kapacitě a z ní plynoucí univerzálnosti mohou v městských ulicích úspěšně nahradit přepravu autem. Zatím však v evropských městech systémy sdílených nákladních kol fungují jen zřídka. Současná studie o bezplatných systémech sdílených nákladních kol a jejich dopadu na udržitelnou mobilitu ukazuje, jak značný potenciál se zde ukrývá. Více než 45 % dotazovaných uživatelů uvedlo, že pokud by neměli k dispozici nákladní kolo, použili by pro svou cestu automobil. Tato čísla naznačují, že sdílená nákladní kola mohou nahradit jízdu autem.
Další informace naleznete v publikaci “Exploring the Potential of free cargo-bike sharing for Sustainable Mobility”
Regulace vjezdu vozidel může fungovat jako stimulant pro sdružování doručovacích služeb různých firem.
Kolaborativní doprava
V rámci sdílené komerční dopravy je stále využívanější tzv. kolaborativní doprava (CT) (CiViTAS 2016), což je označení pro společné užívání skladovacích prostor, dodávek a jiných vozidel určených k přepravě zboží, ale i zdrojů či procesů, které jsou součástí dopravního řetězce a jejichž sdílení pomáhá firmám šetřit provozní náklady a zvyšovat efektivitu v celém řetězci (Mason a kol. 2019). Dalším přínosem, díky kterému by kolaborativní doprava mohla být atraktivní pro městské oblasti, je snižování emisí znečišťujících látek. Velká část firem se prostřednictvím dohod a partnerství podílí na sdílení zdrojů (CiViTAS 2016), díky čemuž nejsou balíky a zboží skladovány, přepravovány a doručovány samostatně, každou jednotlivou firmou zvlášť. Tento typ sdílené komerční dopravy vyžaduje hladký provoz včetně výměny informací a dat v reálném čase, co je značně náročné na organizaci, a případná spolupráce se tak může komplikovat.
Pro sektor CEP (courier, express, parcel delivery – kurýrní, expresní služba, doručování balíků) mohou být atraktivní i tzv. mikrohuby, tedy menší přepravní centra; jde například o menší kontejnery, využívané jako sběrné body pro doručování zásilek na místní parkoviště v městské části. Z těchto sběrných míst lze na poslední kilometr doručení zásilky použít alternativní dopravní prostředky (Arndt; Klein 2018).
Koncept „kolaborativní doprava“ může pomoci snížit počet motorizovaných cest v ulicích měst. Efektivnější doručování balíků a zboží šetří především kilometry ujeté motorovou dopravou, a současně snižuje negativní aspekty dopravy (jako jsou hlučnost a produkce znečišťujících látek). Kolaborativní doprava v ideálním případě vyžaduje méně prostoru v ulicích, protože počet parkujících doručovacích vozidel je menší. Na druhou stranu však přináší i řadu problémů, které obce musí řešit.
Crowd sourcing
V sektoru komerční dopravy je vedle kolaborativní dopravy pro klasicky fungující logistické firmy na vzestupu i doručování zboží a balíků soukromými osobami. „Crowd shipping“ nebo „crowd sourcing“ je označení pro doručování zásilek soukromými osobami v jejich soukromých vozidlech (Mason a kol. 2019); zásilky tak mohou být doručeny rychleji, efektivněji a s menšími náklady než prostřednictvím tradičních doručovacích společností (CiViTAS 2016). Své služby kurýři obvykle nabízejí v aplikacích pro doručování zásilek. Potenciální příjemci zveřejňují v online prostoru podrobnosti o tom, jaké mají požadavky na doručení spolu s částkou, kterou jsou ochotni zaplatit. Po předložení všech nabídek si příjemce zvolí kurýra, kterému pak případně doplní další potřebné údaje jako počet balíčků, adresu vyzvednutí a doručení atd. Kurýr poté zásilku doručí. Je možné zásilku či doručení připojistit. Crowd sourcing ovšem mohou pro doručování zásilek využívat i tradiční doručovací společnosti. Tuto službu nebo aplikaci, která propojuje přepravce s odesílatelem, nabízí celá řada internetových platforem, v USA např. Postmates (viz Postmates Inc. 2019) a Uber Freight (viz Uber Freight 2019).
Jedná se o služby, které mohou pomoci snížit množství emisí v městských oblastech – doručující osoba totiž zásilky vyzvedne na své plánované trase a doručí je během jiné plánované trasy, takže nedochází k navýšení počtu jízd motorových vozidel nebo tradičních doručovacích společností. V ideálním případě tedy dochází ke snížení množství emisí a není třeba žádný další prostor v ulicích.
