Aktuality podle tagu
09. 05. 2020
Spolek Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. se zájmem sledoval diskusi na facebooku téma „nehodovost cyklistů v číslech“: https://www.facebook.com/ibesip/posts/3014354491936771?comment_id=3019323631439857 Celá diskuse odhalila jednu skutečnost – jakou sílu mají čísla a jejich interpretace. Spolek Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. přichází s originální odpovědí. Zanechme těchto diskusí a pojďme se na problematiku podívat z jiné perspektivy.
Naši odborníci na bezpečnost hovoří o Vizi nula. 100% se jedná o skvělou vizi, ale spolek jde dále, přichází s vizí CityChangers 2030, která v sobě nese i nový pohled na bezpečnost, respektivně pohled severských států na bezpečnost, který by chtěl spolek dostat do českého prostředí.
Prvním příkladem je Norsko. Od norského dopravního výzkumného institutu (Norwegian Centre for Transport Research (TØI) jsme dostali květnové číslo zpravodaje o bezpečnosti: https://www.nxtbook.com/ygsreprints/ITE/ITE_May2020/.
Dva články se věnují vizi nula, včetně zprávy z Osla, které již dosáhla této vize: https://www.nxtbook.com/ygsreprints/ITE/ITE_May2020/index.php?startid=32&fbclid=IwAR2ksSoDN-vWz2oe0eZ0bz7MUm33PNTC7wKN3WUiALRFJDc427vT8IhTAxg#/p/32. Připravíme překlad těchto článků, ale i fotky a infografika hovoří za vše.
Další konkrétní příklady a inspiraci pro Českou republiku spolek našel ve Švédsku, když se inspiroval švédskou ministryní pro životní prostředí Karolina Skogová, která dne 16. listopadu 2017 ve Stockholmu vystoupila na zasedání švédské Rady dopravní bezpečnosti pro aktivní a udržitelnou mobilitu pod názvem „Za hranice Vize nula“. Jednalo se o významné přehodnocení priorit dopravní bezpečnosti ve Švédsku, který má pomoci udržovat švédské dědictví v oblasti bezpečnosti dopravy, a to především pro cyklisty a chodce.
Ministryně mimo jiné řekla: „Když rodiče váhají, zda nechat dvanáctileté dítě venku samotné, většinou jsou důvodem externí faktory jako doprava, a právě tam můžeme mít určitý vliv. Pokud správně nastavená koncepce dopravy umožní dvanáctiletým dětem svobodně se pohybovat venku, provozovat sportovní aktivity nebo kdykoliv se vidět s kamarády, pak jsme uspěli. Jsme-li schopni se při naší práci dívat z perspektivy dítěte, přináší to užitek nám všem.“
Představila také nové strategie švédské vlády pro plánování rozvoje měst, které pomohou zvýšit podíl cyklistické dopravy a zlepšit zdravotní stav obyvatel i občanské prostředí. Přínosy aktivní mobility v oblasti veřejného zdraví a kvality života by měly získat prominentní postavení jak v diskuzích k bezpečnosti dopravy, tak v socioekonomických modelech, používaných pro hodnocení infrastrukturních opatření.
Cílem kampaně „Za hranice Vize nula“ Rady pro dopravní bezpečnost je motivovat a podpořit politiky, úředníky a další odborníky, kteří se podílejí na dopravních strategiích a dopravní politice kdekoliv na světě, aby zapracovali na zdokonalení dvacetileté kampaně „Vize nula“ tím, že začnou zohledňovat zdravotní přínosy aktivní dopravy. Již dvacet let usiluje iniciativa Vize nula o snížení počtu úmrtí a těžkých zranění při dopravních nehodách na nulu. Iniciativa byla zahájena v roce 1997 a od té doby se podařilo snížit počet smrtelných dopravních nehod ve Švédsku na polovinu. Inspirovala odborníky v dopravě po celém světě, ale jak se domnívají ti, kdo se víc zabývají udržitelnou mobilitou, postrádá důraz na zdravotní přínosy aktivní mobility.
Nová kampaň byla 16. listopadu 2017 představena na švédské škole sportu a zdravotních věd GIH ve Stockholmu. Kromě ministryně Skogové zdůrazňovali pozitivní účinky cyklistické dopravy a obecně aktivní mobility i jejích přínosů pro společnost i přední odborníci ve výzkumu. Carl Johan Sundberg, profesor a doktor molekulární a aplikované fyziologie na institutu Karolinska, hovořil o přínosech každodenní aktivity pro zdraví těla i mysli. Anna Niska, vedoucí výzkumu ve švédském Národním institutu pro výzkum silniční a dopravní infrastruktury (VTI), představila svou práci projektové manažerky pro „zranitelné účastníky dopravního provozu“. Projekt, kterým vláda institut pověřila, je zaměřen na zvýšení počtu cyklistů mezi dětmi a mladistvými. Anna Niska k tomu řekla:
„Cílem Vize nula je dosáhnout nulového počtu usmrcených a zraněných osob při dopravních nehodách. Úspěchy z posledních let můžeme přičítat rozdělení zodpovědnosti mezi účastníky dopravy a odborníky na koncepci dopravy. V současnosti sice vyrábíme bezpečnější automobily, ale často zapomínáme na chodce a cyklisty.“
Peter Schantz, profesor biologie člověka na švédské škole sportu a zdravotních věd, představil studii, která ukazuje, že pokud by jedna třetina osob, jež v současnosti jezdí do práce autem, začala jezdit na kole, nižší množství škodlivých emisí a zdravotní benefity této změny by ročně ve Stockholmu zachránili až 80 lidských životů.
Podle rady jde v kampani „Za hranice Vize nula“ především o to, aby se aktivní prvek cyklistické dopravy stal součástí diskuze na téma bezpečnost dopravy/veřejné zdraví. To zahrnuje několik klíčových bodů:
