Může předsednictví v Radě EU pomoci rozvoji aktivní mobility v evropských zemích?

06. 01. 2022

Jaké bude české předsednictví v Radě EU (červenec - prosinec 2022) z pohledu podpory městské a aktivní mobility? Nevíme. Víme ale, jaká doporučení pro francouzské předsednictví v Radě EU (leden-červen 2022) připravily tři organizace ECF, FUB a V&T.

Doporučení jsou následující (originální dokument je ke stažení v příloze).

Francii se podařilo v oblasti cyklistiky učinit značný pokrok. Momentálně probíhající implementace národní cyklistické strategie zahrnuje jasně definované cíle, pokud jde o změny v preferovaných způsobech dopravy. Země rovněž zavedla fiskální a finanční opatření, která umožňují a posilují rozvoj cyklistiky. Rostoucí počet francouzských měst a obcí se zaměřuje na vstřícnost vůči cyklistům, a Francie tak aspiruje na pozici světového lídra v oblasti cykloturistiky. Součástí cyklistického sektoru se staly přední průmyslové podniky. Poslední úspěchy Francie v oblasti cyklistiky hovoří samy za sebe: od roku 2020 provoz na cyklotrasách vzrostl o 30 %. Z těchto a mnoha dalších důvodů je Francie v jedinečné pozici, která jí umožňuje prosazovat cyklistiku v celé EU, a přispívat tak k ochraně klimatu a veřejného zdraví, rozvoji zeleného cestovního ruchu, ekonomického růstu a trhu práce.

Nadcházející půlroční předsednictví v Radě EU nabízí Francii jedinečnou příležitost, jak ještě intenzivněji cyklistiku podpořit a zanechat odkaz v podobě dlouhodobé pozitivní změny. Pro francouzskou vládu je to šance převzít vedení a prosadit evropskou legislativu, která podporuje a propaguje rozvoj cyklistiky, pro celou zemi možnost být příkladem, motivovat ostatní státy a města k navýšení podílu cyklistické dopravy na jejich území.

Evropská cyklistická federace (ECF) společně s Francouzskou federací uživatelů jízdních kol (FUB) a organizací Vélo & Territoires (V&T) doporučují francouzské vládě, aby v rámci svého předsednictví podnikla následující kroky:

  • Zajistit větší objem finančních prostředků pro kvalitní cyklistickou infrastrukturu.
  • Podporovat a propagovat silnější evropský cyklistický průmysl.
  • Zajistit prosazení zájmů cyklistů do návrhu Evropské komise na aktualizaci předpisů pro síť TEN-T a směrnic pro energetickou náročnost budov, a také hájit zájmy aktivní mobility a prosazovat její prioritizaci při implementaci nového rámcového balíčku pro městskou mobilitu v jednotlivých členských státech.
  • Zajistit vyšší bezpečnost a ochranu proti krádežím jízdních kol prosazováním moderních technologií a inovací, jako jsou detekce mrtvého úhlu nebo budování jednotného evropského identifikačního programu pro jízdní kola.

1) Zajistit větší objem finančních prostředků pro kvalitní cyklistickou infrastrukturu

Financování nové cyklistické infrastruktury musí být ústředním bodem aktivit, které Evropa realizuje s cílem snížit množství emisí z motorové dopravy a zmírnit dopady klimatické změny. Pokud bude k dispozici dostatek bezpečného prostoru, který cyklistům umožní dostat se efektivně do cíle, bude i víc cyklistů.

Klíčovým zdrojem financí, který je třeba maximálně využívat, jsou evropské strukturální fondy. Jsme přesvědčeni o tom, že pokud dosáhnout výrazného pokroku a v rámci celé Evropy přesunout pozornost od motorové dopravy k cyklistické, členské státy by měly během finančního období 2021-2027 investovat ze strukturálních fondů EU do rozvoje cyklistické infrastruktury 6 miliard euro. Takové jsou výdaje na kvalitnější a rozvinutější cyklistiku v evropských státech.

Vedle národních cyklistických sítí je třeba financovat i rozvoj těch evropských, kterého lze dosáhnout například:

  • Integrováním rozvoje cyklistické infrastruktury do budoucích projektů TEN-T s cílem využít silnější základ pro financování z evropských zdrojů.
  • Integrováním sítě cyklotras EuroVelo do sítě TEN-T s cílem zajistit klíčové finance pro údržbu a rozšíření sítí EuroVelo a rozvoj cykloturistiky.

A konečně, projekt Evropské komise „Mise za klimaticky neutrální města“ je významnou příležitostí, jak městům, regionům a členským státům poskytnout politickou a finanční podporu pro přípravu cyklistických plánů a rozvoj cyklistické infrastruktury. Cyklistika je prokazatelně bezemisní či nízkoemisní způsob dopravy, proto je její výrazné rozšíření klíčovou součástí aktivit všech orgánů veřejné správy, jejichž cílem je snížit množství emisí uhlíku z dopravy.

2) Aktivně podporovat inovace, rozvoj a vedoucí pozici evropského cyklistického průmyslu

Evropský cyklistický průmysl významně přispívá k hospodářskému blahobytu evropských států. Masivní úspěch prodejců elektrokol na území Evropy přináší do cyklistického průmyslu obrovskou příležitost nejen v oblasti výzkumu a inovací, ale i rozvoje na trhu práce. Dobrým příkladem, co všechno je možné, pokud se výroba rozšíří na celé území Evropy, jsou průmyslové firmy v portugalském Ageuda Valley. Potenciál vzniku nových pracovních míst se pouze ve Francii odhaduje na 200 až 300 tisíc nových pracovních míst do roku 2050. Současně se však i tento sektor potýká s výrazným problémem, a tím je přerušení dodávek. Dokud nebude tento problém vyřešen, nemůže dojít k uvolnění celého potenciálu, který se v tomto sektoru ukrývá. V této souvislosti netrpělivě očekáváme výsledky probíhající francouzské parlamentní mise, která zkoumá potenciál investic do rozvoje cyklistického sektoru ve Francii.

Naléhavě žádáme, aby francouzské předsednictví podpořilo evropský cyklistický průmysl jako strategický evropský průmysl, a to na základě Průmyslové strategie EU. Byl by to zásadní krok k posílení cyklistického průmyslu, jenž by tak získal právě takovou podporu, jakou potřebuje k trvalému růstu. Rovněž vyzýváme francouzské předsednictví, aby prostřednictvím programu Horizon Europe prosadilo zájmy evropského cyklistického průmyslu, který potřebuje víc podpory v oblasti výzkumu a inovací.

Pro Francii by bylo velmi přínosné, kdyby převzala vedení v této oblasti na území Evropy, už jen proto, jaký význam má cyklistický průmysl na trhu práce ve Francii. Silnější cyklistický průmysl s lepší spoluprací mezi jednotlivými státy může hrát zásadní roli v efektivním a sociálně spravedlivém boji evropských států proti klimatické změně.

3) Zajistit prosazení zájmů cyklistů do návrhu Evropské komise na aktualizaci předpisů pro síť TEN-T a směrnic pro energetickou náročnost budov

Aktualizace předpisů pro TEN-T

Výrazné navýšení počtu cest na jízdních kolech je klíčovou podmínkou pro dosažení cílů, jež v oblasti snižování množství emisí stanovuje jak evropská dohoda Green Deal, tak program Fit for 55. Proto musí cyklistika hrát ústřední roli na evropské dopravní síti a v širším měřítku i na vlajkové lodi dopravní politiky EU, tedy síti TEN-T.

Proto ECF společně s FUB a V&T naléhavě vyzývají francouzskou vládu, aby zajistila pokrok v návrhu EK pro přepracování předpisů pro TEN-T; toho lze dosáhnout prosazováním následujících bodů:

  • Integrace cykloturistické sítě EuroVelo do sítě TEN-T

Trasy EuroVelo by se měly stát plnohodnotnou součástí sítě TEN-T, stejně jako je tomu u dopravních sítí pro ostatní způsoby dopravy. Vzhledem k tomu, že EuroVelo je již zavedená síť cyklotras, její začlenění do TEN-T by mělo být snadné a značně přínosné pro celou politiku. Cykloturistika přináší do evropské ekonomiky každoročně 44 miliard euro (4,2 miliardy euro jen ve Francii), a je tedy důležitým nástrojem ekonomického růstu.

  • Integrace cyklistické infrastruktury do relevantních infrastrukturních projektů TEN-T

Jednalo by se o účinné opatření, které by pomohlo začlenit všechny typy cyklistické infrastruktury do sítě TEN-T a zajistit zásadní finanční zdroje pro vybudování bezpečné, efektivní a pohodlné cyklistické infrastruktury pro všechny, kdo jezdí na kole. Měla by být provedena evaluace potenciálu projektů TEN-T z hlediska pokrytí cyklistické dopravy a do projektů by měly být začleněny nutné prvky cyklistické infrastruktury. Jde především o následující opatření:

  1. a) cyklostezky podél dopravních koridorů sítě TEN-T
  2. b) bezpečné a pohodlné přejezdy pro cyklisty přes koridory sítě TEN-T
  3. c) modernizace dalších dopravních komunikací, které jsou nějak dotčeny projekty v rámci TEN-T, se zaměřením na standardy bezpečnosti cyklistů
  4. d) napojení na cyklistickou infrastrukturu v městských uzlech sítě TEN-T

Návrh na přepracování předpisů pro síť TEN-T představuje příležitost konečně vyvážit podmínky pro jednotlivé druhy dopravy. Nová aktualizace těchto předpisů může napravit limity, s nimiž se potýká současný přístup, a podpořit dosud nevídaný rozvoj cyklistické infrastruktury v zemích EU.

Aktualizace směrnic pro energetickou náročnost budov (EPBD)

Naprostá většina cest jak v rámci osobní, tak nákladní dopravy začíná nebo končí v nějaké budově. Původní směrnice EPBD proto správně pracují s propojením sektorů stavby budov a mobilita. Přestože však dokument stanovuje povinné minimální požadavky pro nabíjecí infrastrukturu pro elektrická (motorová) vozidla, omezuje se pouze na nezávazná doporučení týkající se elektrokol (bod 28) a jiné formy „měkké a zelené mobility“ (čl. 8.8). Ve výsledku pak většina členských států doporučení EPBD pro oblast aktivní mobility do své vnitrostátní legislativy nepřevzala.

Tyto nedostatky je nyní třeba odstranit v připravovaném návrhu EK pro přepracování směrnic EPBD. Jak dokazují výzkumy, nedostatek vhodných parkovacích míst pro cyklisty je pro jízdu na kole vážnou překážkou. Proto je dostupnost bezpečných a zabezpečených parkovacích prostor pro jízdní kola nezbytnou podmínkou pro navýšení počtu lidí, kteří vymění jízdu autem za jízdu na kole. Kromě toho zde máme výrazný nárůst v prodeji elektrokol, a tedy příležitost navýšit a trvale udržet počty lidí, kteří jezdí na kole – to ovšem znamená, že nové budovy budou potřebovat bezpečná nabíjecí místa pro elektrokola.

ECF, FUB a V&T doporučují, aby Francie v rámci svého předsednictví zajistila, že aktualizované směrnice EPBD budou obsahovat následující body:

  • Minimální požadavky pro parkování pro cyklisty

Tento bod znamená zavedení zákonného minimálního požadavku, tedy nejméně 1,5 parkovacího místa na bytovou jednotku, a to jak v nových, tak rekonstruovaných bytových domech. Tento požadavek vychází z národní normy v Bulharsku, kde je podíl cyklistiky 4x menší než průměr v EU. Pokud jde o nebytové prostory v budovách, tam by mělo být zajištěno vhodné parkování pro cyklisty pro minimálně 15 % zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že stále více udržitelných developerských projektů počítá s nižším počtem parkovacích míst pro osobní auta, počet parkovacích míst pro jízdní kola se nesmí odvozovat od počtu parkovacích míst pro automobily. Požadavky obyvatel na mobilitu v městských oblastech by měly být naplňovány prostřednictvím pěší, cyklistické a veřejné dopravy společně se sdílenou mobilitou.

  • Minimální požadavky na nabíjecí infrastrukturu pro elektrokola

Jde o zákonný požadavek mít v nových a nově rekonstruovaných budovách alespoň 10 % parkovacích míst pro jízdní kola vybavených nabíjecí infrastrukturou. V roce 2020 se v zemích EU a Spojeném království prodalo téměř pět milionů elektrokol, přičemž odhady predikují, že do roku 2030 se prodej zvýší až na 17 milionů kusů ročně. I když většina baterií může být po vyjmutí z kola nabita v bytě či v kanceláři, rozšíření nabídky zvyšuje atraktivitu a uživatelskou zkušenost a cílí na různé skupiny. „Právo nabíjet“, koncept užívaný v případě elektromobilů, by měl být rozšířen i na elektrokola.

Rámcový balíček pro městskou mobilitu

Městská mobilita se musí změnit – zásadně a rychle. Poslední zpráva IPCC a nové pokyny SZO ke kvalitě ovzduší zdůrazňují hrozbu, kterou pro naše životní prostředí a ovzduší představuje klimatická krize. K té výrazně přispívá dominance motorové dopravy v evropských městech. Podle Evropské komise navíc náklady na dopravní přetíženost a dopravní nehody v zemích EU vzrostly až na 900 miliard euro ročně. Přetíženost, která vládne provozu motorové dopravy, se zhoršuje ve všech evropských městech a negativně ovlivňuje všechny ukazatele v oblasti životní pohody a mobility.

Pokud chce Evropa své klimatické cíle splnit a zlepšit kvalitu života ve městech, musí být čistá mobilita pro města a obce prioritou. Cenově dostupná a atraktivní aktivní mobilita jako jízda na kole musí být ústředním bodem nového Rámcového balíčku EK pro městskou mobilitu. Důležité je rovněž, jak tento balíček členské státy implementují ve svých městech a obcích.

Proto vyzýváme Francii, aby v rámci svého předsednictví postavila cyklistiku na přední místo a podpořila ji jako klíčový aspekt implementace Rámcového balíčku městské mobility:

  • Evropská komise a členské státy EU by měly stanovit referenční hodnoty pro podíl cyklistické dopravy, kilometry a typ vybudované cyklistické infrastruktury, a aktualizovat referenční hodnoty pro měření bezpečnosti cyklistů v dopravním provozu
  • Města nad sto tisíc obyvatel by měla mít vlastní plán udržitelné městské mobility (SUMP), jehož součástí bude konkrétní navýšení podílu cyklistické dopravy ve městě
  • Podpora výstavby vysoce kvalitní cyklistické infrastruktury ve městech jako motivace veřejnosti k nahrazení jízdy autem jízdou na kole, což vede ke snižování emisí.

4) Zvyšování bezpečnosti cyklistů a ochrany proti krádežím jízdních kol

Bezpečnost

Subjektivně vnímaný nedostatek bezpečí v dopravě je hlavním důvodem, proč řada lidí odmítá jezdit na kole. Střet cyklisty či chodce s motorovým vozidlem má pro zranitelného účastníka velmi často vážné, až fatální následky, zejména pokud k němu dojde v místě mrtvého úhlu vozidla. Jen ve Francii až 10 % dopravních nehod s následkem úmrtí chodce a 8 % s následkem úmrtí cyklisty připadá právě na místo v mrtvém úhlu vozidla. K těmto střetům dochází především s velkými nákladními vozy: podle odhadů až 44 % smrtelných dopravních nehod cyklistů na křižovatkách připadá na střet s těžkým nákladním vozem.

Evropské orgány v posledních letech zavedly několik opatření, o kterých lze říct, že jsou krokem tím správným směrem. Podle evropských směrnic budou všechny nové nákladní vozy od roku 2024 povinně vybaveny systémem detekce mrtvého úhlu a varovným systémem. Od roku 2026 budou všechny nové typy nákladních aut vybaveny i systémem přímého vidění. V Evropské hospodářské komisi OSN (UNECE) však stále probíhají diskuze k definování požadovaného vidění, typům nákladních vozidel, které budou muset být takto vybaveny, i k možným výjimkám.

Vyzýváme Francii, aby byla extrémně obezřetná při udělování výjimek ze zákona a povolila je jen za velmi výjimečných okolností, a aby v těchto případech vyžadovala doplnění vidění řidiče nějakým aktivním bezpečnostním systémem, který zajistí stejnou úroveň bezpečnosti. Aktivní systémy by v tomto předpisu měly být povoleny jen v této extrémní situaci, řidičům nákladních vozidel musí být dána možnost všemi způsoby zabránit tomu, aby ke střetu došlo, tedy aby se dostali do situace, kdy musí využít aktivní systémy; tohle by primárně měl řešit předpis o přímém vidění.

Vyzýváme Francii, aby v této otázce zaujala rozhodný postoj a v rámci svého předsednictví učinila z boje proti nejistotě na silnicích a za zklidnění veřejného prostoru svou prioritu.

Krádeže

Dalším významným důvodem, proč mnozí lidé odmítají jezdit na kole, je riziko krádeže. Proto v roce 2004 na žádost francouzské vlády vytvořila FUB technologii značení jízdních kol, která se v současnosti používá jak pro nová, tak použitá jízdní kola. Toto opatření má již i právní základ, konkrétně v zákoně Loi d’Orientation des Mobilités, který byl přijat v roce 2019. Díky němu se Francie stala průkopníkem v boji proti krádežím jízdních kol a získala možnost prosazovat podobná řešení na celoevropské úrovni.

Evropská politika boje proti krádežím jízdních kol má smysl. Celoevropská spolupráce je nutná, protože kriminální sítě jsou značně integrované na celém kontinentě. Pro donucovací orgány by tedy bylo velmi přínosné, kdyby tyto sítě mohly přesně vysledovat a rozbít. Kromě toho je snaha o snížení počtu krádeží jasnou cestou, jak k cyklistice motivovat víc lidí.

Z těchto důvodů ECF, FUB a V&T doporučují, aby Francie v rámci svého předsednictví zahájila průzkumný dialog s evropskými institucemi, členskými státy a organizacemi občanské společnosti o tom, jak zřídit celoevropský systém značení jízdních kol, který chrání cyklisty před krádežemi a představuje účinnou reakci na kriminální sítě, které z krádeží profitují.


Štítky: Politika, Strategie, Regulace (Mezioborového plánování, tag22)

Aktuality