Jarní balíček Evropské komise pro semestr 2022

23. 05. 2022

Jarní balíček Evropské komise týkající se evropského semestru 2022 poskytuje členským státům podporu a pokyny v době, kdy uplynuly dva roky od prvních dopadů pandemie COVID-19 a kdy probíhá ruská invaze na Ukrajinu.

Hospodářská prognóza z jara 2022 předpokládá, že ekonomika EU bude v letech 2022 a 2023 dále růst. Přestože hospodářství EU zůstává odolné, ruská válečná agrese proti Ukrajině vytvořila nové prostředí, v němž se zhoršily překážky růstu, které již dříve existovaly, ale očekávalo se jejich zmírnění. Kromě toho vznikly pro hospodářství EU nové výzvy, které souvisejí se zabezpečením dodávek energie a závislostí na fosilních palivech z Ruska. 

Propojení evropského semestru, Nástroje pro oživení a odolnost a iniciativy REPowerEU

Důvody pro snížení naší závislosti na fosilních palivech z Ruska nebyly nikdy jasnější. Iniciativa REPowerEU má snížit naši závislost na ruských fosilních palivech tím, že urychlí přechod na čistou energii a spojí naše síly pro dosažení odolnějšího energetického systému a skutečné energetické unie.

Evropský semestr a Nástroj pro oživení a odolnost, které jsou jádrem nástroje NextGenerationEU, vytvářejí solidní rámec pro zajištění účinné koordinace politik a řešení současných výzev. Nástroj pro oživení a odolnost bude i v nadcházejících letech hybnou silou reformních a investičních programů členských států. Je hlavním nástrojem pro dosažení rychlé souběžné ekologické a digitální transformace a pro posílení odolnosti členských států, mimo jiné prováděním vnitrostátních a přeshraničních opatření v souladu s iniciativou REPowerEU.

V doporučeních pro jednotlivé země přijatých v rámci evropského semestru je uvedeno, jak by členské státy měly adekvátně reagovat na přetrvávající a nové výzvy a plnit společné klíčové politické cíle. Letošní doporučení se zabývají také snižováním závislosti na fosilních palivech prostřednictvím reforem a investic v souladu s prioritami iniciativy REPowerEU a se Zelenou dohodou pro Evropu.

Pokyny pro fiskální politiku

Aktivace obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu v březnu 2020 umožnila členským státům rychle reagovat a přijímat mimořádná opatření zaměřená na minimalizaci hospodářského a sociálního dopadu pandemie. Díky koordinovaným politickým opatřením se podařilo ekonomické důsledky zmírnit a vytvořit podmínky pro silné oživení v roce 2021.

Politická opatření zaměřená na zmírnění dopadu vyšších cen energie a na podporu těch, kteří prchají před vojenskou agresí Ruska proti Ukrajině, přispějí v roce 2022 k expanzivní orientaci fiskální politiky EU jako celku.

Kvůli specifické povaze makroekonomického otřesu vyvolaného ruskou invazí na Ukrajinu i jeho dlouhodobých důsledků pro potřeby EU v oblasti energetické bezpečnosti by měla být fiskální politika na rok 2023 koncipována pečlivě. V jejím rámci by měly být navýšeny veřejné investice do ekologické a digitální transformace a energetické bezpečnosti. K dosažení vyšší míry investic je důležité, aby byly včas uskutečněny všechny kroky obsažené v plánech pro oživení a odolnost. Fiskální politika by měla být v roce 2023 obezřetná: měla by udržet pod kontrolou růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a zároveň by měla umožnit působení automatických stabilizátorů a zahrnovat dočasná a cílená opatření ke zmírnění dopadu energetické krize a k poskytnutí humanitární pomoci lidem prchajícím před ruskou invazí na Ukrajinu. Fiskální plány členských států na příští rok by navíc měly být ukotveny obezřetnými střednědobými postupy korekce, které by zohledňovaly výzvy v oblasti fiskální udržitelnosti plynoucí z vysokých měr zadlužení, které se ještě zvýšily v důsledku pandemie. V neposlední řadě by fiskální politika měla být připravena přizpůsobit běžné výdaje aktuálnímu vývoji situace.

Komise se domnívá, že podmínky pro zachování obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu v roce 2023 a pro její deaktivaci od roku 2024 jsou splněny. Zvýšená nejistota a silná rizika nepříznivého vývoje hospodářského výhledu v souvislosti s válkou na Ukrajině, bezprecedentním nárůstem cen energií a pokračujícím narušením dodavatelských řetězců vyžadují, aby se obecná úniková doložka uplatnila i v roce 2023. Pokračující uplatňování obecné únikové doložky v roce 2023 poskytne prostor pro to, aby vnitrostátní fiskální politika mohla v případě potřeby rychle reagovat, a zároveň zajistí hladký přechod od široké podpory hospodářství v době pandemie k většímu zaměření na dočasná a cílená opatření a fiskální obezřetnost, které jsou nezbytné k zajištění střednědobé udržitelnosti.

Komise poskytne pokyny k možným změnám rámce pro správu ekonomických záležitostí po letní přestávce a s dostatečným předstihem před rokem 2023.

Zpráva podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o dodržování kritérií schodku a dluhu

Komise přijala zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (SFEU) pro 18 členských států (Belgie, Bulharsko, Česko, Německo, Řecko, Španělsko, Francii, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Estonsko, Rakousko, Polsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko). Účelem zprávy je přezkoumat, zda členské státy dodržují kritéria schodku a dluhu stanovená ve Smlouvě. Plnění kritéria schodku bylo hodnoceno pro všechny uvedené členské státy s výjimkou Finska. V případě Litvy, Estonska a Polska byla zpráva vypracována proto, že jejich plánovaný schodek na rok 2022 překročil referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě, v případě zbývajících členských států proto, že jejich schodek tuto hodnotu přesáhl v roce 2021.

Pandemie má i nadále mimořádný makroekonomický a fiskální dopad, který spolu se stávající geopolitickou situací vede k výjimečné nejistotě, a to i pokud jde o stanovení podrobného směrování fiskální politiky. Komise proto nenavrhuje zahájit nové postupy při nadměrném schodku.

Rozpočtovou situaci členských států znovu posoudí na podzim 2022. Na základě výsledných údajů za rok 2022 na jaře 2023 vyhodnotí, zda je vhodné navrhnout zahájení postupu při nadměrném schodku, zejména s přihlédnutím k plnění fiskálních doporučení pro jednotlivé země.

Řešení makroekonomické nerovnováhy

Komise identifikovala makroekonomickou nerovnováhu u dvanácti členských států, které byly ve zprávě mechanismu varování 2022 vybrány pro hloubkový přezkum.

Irsko a Chorvatsko se již s nerovnováhou nepotýkají. V Irsku a v Chorvatsku se míry zadlužení v průběhu let výrazně snížily a nadále vykazují silnou dynamiku poklesu.

Sedm členských států (Německo, Španělsko, Francie, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko) se s nerovnováhou nadále potýká. U tří členských států (Řecko, Itálie a Kypr) je nerovnováha i nadále nadměrná.

Celkově lze konstatovat, že se zranitelnosti v různých členských státech snižují a klesají pod úroveň před pandemií, což odůvodňuje revizi klasifikace nerovnováhy v případě dvou zemí, které v této oblasti dosáhly značného pokroku.

Stanoviska k návrhům rozpočtových plánů Německa a Portugalska

Dne 19. května Komise přijala stanoviska k návrhům rozpočtových plánů Německa a Portugalska na rok 2022.

Německo předložilo aktualizovaný návrh rozpočtového plánu na rok 2022 v dubnu poté, co se v prosinci 2021 ujala úřadu nová vláda. V dubnu předložilo nový návrh rozpočtového plánu na rok 2022 i Portugalsko. Návrh rozpočtového plánu, který Portugalsko předložilo na podzim 2021, Komise neposuzovala, neboť portugalský parlament zamítl státní rozpočet na rok 2022.

Předpokládá se, že orientace fiskální politiky Německa v roce 2022 bude podpůrná. Země hodlá dále podporovat oživení financováním dodatečných investic prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost. Hodlá také zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů.

Orientace fiskální politiky Portugalska v roce 2022 by měla být podpůrná. Země hodlá dále podporovat oživení financováním dodatečných investic prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost. I Portugalsko plánuje zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů. Očekává se, že v roce 2022 výrazně omezí růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů.

Zpráva o posíleném dohledu a zprávy o dohledu po ukončení programu

Čtrnáctá zpráva o posíleném dohledu nad Řeckem uvádí, že země přijala nezbytná opatření k dosažení dohodnutých závazků, a to navzdory náročným okolnostem vyvolaným hospodářskými důsledky nových vln pandemie a ruské invaze na Ukrajinu. Euroskupina by na základě této zprávy mohla rozhodnout o uvolnění dalšího souboru politicky podmíněných opatření k řešení dluhu.

Komise rovněž přijala zprávy o dohledu nad Irskem, Španělskem, Kyprem a Portugalskem po ukončení programu. Ze zpráv vyplývá, že schopnost jednotlivých dotčených členských států splácet je i nadále dobrá.

Hlavní směry politik zaměstnanosti

Komise rovněž formou rozhodnutí Rady navrhuje hlavní směry politik zaměstnanosti členských států na rok 2022. Tyto hlavní směry každoročně stanoví společné priority pro zvýšení spravedlnosti a inkluzivnosti vnitrostátních politik zaměstnanosti a sociálních věcí. Členské státy budou vyzvány, aby tyto hlavní směry schválily.

Pokračující reformy a investice členských států budou mít zásadní význam pro podporu vytváření vysoce kvalitních pracovních míst, rozvoj dovedností, hladkou transformaci trhu práce a řešení přetrvávajícího nedostatku pracovních sil a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v EU. V hlavních směrech je navrženo, jak pokračovat v modernizaci institucí trhu práce, vzdělávání a odborné přípravy i systémů sociální ochrany a zdravotní péče, aby se zajistilo jejich spravedlivé a inkluzivní nastavení.

Komise se při návrhu letošní aktualizace hlavních směrů politik zaměstnanosti členských států silně zaměřuje na prostředí po skončení pandemie COVID-19, na zajištění spravedlivé ekologické a digitální transformace i na zohlednění nedávných politických iniciativ, včetně reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, jako jsou opatření, která lidem prchajícím před válkou na Ukrajině umožňují přístup na trh práce.

Pokrok při plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje

Komise je i nadále odhodlána začleňovat cíle udržitelného rozvoje OSN do evropského semestru. Cyklus evropského semestru 2022 poskytuje aktualizované a konzistentní zprávy o pokroku při plnění těchto cílů ve všech členských státech. Zprávy o jednotlivých zemích konkrétně shrnují pokrok každého členského státu při plnění těchto cílů a obsahují podrobnou přílohu vycházející z monitorování provedeného Eurostatem.

Zprávy o jednotlivých zemích rovněž odkazují na plány pro oživení a odolnost 24 členských států, které přijala Rada. Podpora poskytovaná prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost je základem značného počtu reforem a investic, které by členským státům měly při plnění výše uvedených cílů umožnit dosáhnout dalšího pokroku.

Souběžně s jarním balíčkem dnes Eurostat vydal „Monitorovací zprávu o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU“. Za posledních pět let, za něž jsou k dispozici příslušné údaje, EU pokročila při plnění většiny cílů udržitelného rozvoje. Největšího pokroku dosáhla na cestě k podpoře míru a osobní bezpečnosti na území EU a při zlepšování přístupu ke spravedlnosti a důvěry v instituce (cíl udržitelného rozvoje č. 16), po němž následovaly cíle snižování chudoby a sociálního vyloučení (cíl udržitelného rozvoje č. 1) a hospodářství a trh práce (8. cíl). Obecně bude k dosažení cílů zapotřebí další úsilí, zejména v oblasti životního prostředí, jako jsou čistá voda a hygiena (cíl udržitelného rozvoje č. 6) a život na souši (cíl udržitelného rozvoje č. 15).

Členové sboru komisařů se vyjádřili takto:

Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis k tomu uvedl: „Ruská invaze na Ukrajinu nepochybně vyvolala v Evropě mimořádnou hospodářskou nejistotu. To vede k výraznému zvýšení cen energie, surovin, komodit a potravin a poškozuje to spotřebitele i podniky. Tímto jarním balíčkem evropského semestru usilujeme o udržení hospodářského oživení Evropy po pandemii a souběžně s tím o postupné ukončení naší strategické závislosti na ruské energii do roku 2030.“

Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni řekl: „Od prvních týdnů pandemie před více než dvěma lety poskytují EU a vlády členských států ekonomikám silnou a ucelenou podporu, která přispívá k rychlému oživení. Našimi společnými prioritami jsou dnes investice a reformy. To se promítá do dnes předložených doporučení a jejich jasného zaměření na realizaci národních plánů pro oživení a odolnost a na transformaci energetiky. Fiskální politika by měla pokračovat v přechodu od všeobecné podpory poskytované během pandemie k cílenějším opatřením. S ohledem na nové období turbulencí způsobených ruskou invazí na Ukrajinu potřebují vlády rovněž flexibilitu, aby mohly své politiky přizpůsobit nepředvídatelnému vývoji. Prodloužení obecné únikové doložky do roku 2023 je reakcí na vysokou nejistotu a silná rizika nepříznivého vývoje v situaci, kdy se evropská ekonomika dosud nevrátila do normálního stavu.“

Komisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit uvedl: „Hlavní směry politik zaměstnanosti Komise jsou významným aspektem stanovování priorit a koordinace politik členských států v oblasti politik zaměstnanosti a sociálních věcí. V době ovlivněné pandemií je zásadní, aby Unie a její členské státy zajistily, že ekologická a digitální transformace bude sociálně spravedlivá. Pokyny Komise z roku 2022 připravují podmínky pro vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst a prosazování sociální spravedlnosti, včetně podpory integrace lidí, kteří prchají před válkou na Ukrajině, na trhy práce.“

Další postup

Komise vyzývá Euroskupinu a Radu, aby balíček projednaly a schválily pokyny, které dnes byly předloženy. Se zájmem očekává, že s Evropským parlamentem zahájí konstruktivní dialog o obsahu tohoto balíčku a o každém dalším kroku v cyklu evropského semestru.

 

Zdroj: Zastoupení Evropské komise v České republice 


Štítky: Monitoring a evaluace (Role města, tag7), Politika, Strategie, Regulace (Mezioborového plánování, tag22)

Doporučení Evropské komise pro Českou republiku

2022-european-semester-country-report-czechia_en.pdf (2.2 MB)
2022-european-semester-csr-czechia_en.pdf (199 kB)
KS-09-22-019-EN-N.pdf (61.8 MB)
Aktuality