Aktuality podle tagu
V boxu níže dosaďte za "tag:" kód tagu.
Například tag: tag1. Nebo tag: tag2. Atd.

Proč Paříž opouští od aut a přesedá na kola

23. 05. 2025

Paříž se v posledním desetiletí výrazně proměnila. Z města, kde vládla auta, se stává město cyklistů. Počet lidí na kolech rychle roste a v centru města už tvoří kola přes 11 % všech cest – zatímco auta jen 4 %. Tato proměna ale nebyla náhodná.

Co pomohlo cyklistické revoluci?

  • Stávky veřejné dopravy v roce 2019 – lidé tak hledali alternativní způsoby dopravy a začali jezdit na kole.

  • Pandemie COVID-19 v roce 2020 – vznikly „coronapistes“ (dočasné cyklopruhy pro dodržování sociálního odstupu), které se osvědčily a často zůstaly natrvalo.

  • Silná politická podpora – starostka Anne Hidalgo dlouhodobě prosazuje udržitelnou mobilitu. Po roce 2020 ohlásila ambici udělat z Paříže do roku 2030 nejzelenější město Evropy.

Jak se ulice proměnily?

  • Vznikly kilometry oddělených cyklostezek, bezpečných a přehledných.

  • Ikonická Rue de Rivoli, která vede kolem památek jako Louvre a pařížská radnice, byla uzavřena autům a přeměněna na hlavní cyklistickou tepnu.

  • Ve většině města se omezila rychlost na 30 km/h.

  • Investovalo se do parkování pro kola i logicky navazující infrastruktury.

A co zbytek města?

  • Mezi lety 2023 a 2024 se zdvojnásobilo využívání jízdních kol a tento trend pokračuje, nejvýraznější je však tato změna v centru města. V centru je chůze a kolo běžnou součástí života, ale na předměstích stále dominují auta – tvoří přes 60 % všech cest.

  • Město proto investuje do projektu Grand Paris Express – nový systém metra má zlepšit propojení centra s periferií. Cílem je, aby šlo snadno kombinovat MHD a kolo.

Paříž vs. Londýn

  • Paříž má koordinovaný přístup a jasnou strategii, cyklostezky dávají smysl a navazují na sebe.

  • V Londýně je podobný počet vyhrazených cyklistických pruhů, má však roztříštěné investice podle městských částí – někde cyklostezky jsou, jinde chybí úplně.

    • Upřímně řečeno, je to absurdní – můžete lidem poskytnout 15 mil (24,14 km) oddělených cyklostezek, ale pokud je tam jeden nebezpečný kilometr, nebudou to riskovat. Lidé se bojí,“ říká londýnský cyklista Rendel Harris, cituje Euronews.
  • Paříž navíc jako první evropské město zakázala sdílené elektrokoloběžky, aby dala přednost jízdním kolům.

Ani Paříž není dokonalá

  • Zatímco v centru Paříže se cyklistika těší velké oblibě, na předměstí je situace zcela odlišná. Čím dále od centra, tím více jsou lidé závislí na autech.
  • Rozvoj cyklistiky občas přináší napětí mezi chodci, cyklisty a řidiči.

  • Bezpečnost stále není všude dostatečná – smrt cyklisty v roce 2024 vyvolala veřejné pobouření.

  • Polovina plánovaných opatření ještě není dokončena a starostka Hidalgo se už o znovuzvolení ucházet nebude.

Co si z toho vzít?

Takové konflikty a výzvy nejsou specifické pouze pro Paříž. Paříž však vyniká jako město, které přijalo cyklistiku za svou více než většina ostatních. Paříž ukazuje, že i velké město se může změnit – pokud má jasný plán, politickou odvahu a investice do infrastruktury. I když má Paříž ještě co zlepšovat, patří dnes mezi nejpřátelštější města pro cyklisty v Evropě.


Kdo by před deseti lety mohl tušit, že kola jednou nahradí auta,“ řekl na X (dříve Twitter) David Belliard, náměstek primátora Paříže pro dopravu. “Ještě je před námi hodně práce, ale tohle je první vítězství.“

Více zde


Štítky: Vize (Role města, tag1), Bezpečnost (Mezioborového plánování, tag18), Smart Cities, Inovativní řešení a mobilita (Mezioborového plánování, tag21), Politika, Strategie, Regulace (Mezioborového plánování, tag22), Cyklistická doprava (Dobrá praxe, tag27), Plán mobility (Dobrá praxe, tag32)