Aktuality podle tagu
01. 07. 2025
Spolek Partnerství pro městskou mobilitu. z.s. nechal přeložit člínek, který se týkal projektu URBiNAT. Z mnoha zkušeností si spolek odnesl mimo jiné i tuto myšlenku. Často mluvíme o cyklotrasách, jako by sloužily jen cyklistům. Nemáme ale raději mluvit o zdravých koridorech, dobře osvětlených, se zelení, což právě toto hledisko výrazně zlepšuje každodenní život obyvatel?
Více o projektu URBiNAT.
Obnova měst často čelí výzvám spojeným se snahou skloubit udržitelnost, inkluzivitu a zapojení komunity. Projekt URBiNAT financovaný EU přehodnocuje tradiční přístupy a pomocí řešení založených na přírodě, jako jsou parky a zelená infrastruktura, znovu propojuje roztříštěné městské komunity a prostřednictvím rozmanitých řešení přispívá k větší spokojenosti a zdraví obyvatel.
Sociální sídliště, která se často nacházejí na okraji měst, bývají odpojená od měst, k nimž patří. Koncepce těchto oblastí, typicky postavených poté, co město bylo zničeno během druhé světové války, neintegrují dané území do širšího městského prostředí, a jejich obyvatelé se proto cítí izolovaní.
„Když jsme mluvili s lidmi v těchto oblastech, často říkali: ‚Jedu do Porta‘ nebo ‚Jedu do Sofie‘,“ říká Isabel Ferreira, koordinátorka projektu URBiNAT. „To odhalilo nedostatek propojení s městem jako celkem, i když měli silný pocit sounáležitosti se svým bezprostředním sousedstvím.“
Aby se tento problém vyřešil, zaměřil se projekt na opětovné propojení těchto oblastí prostřednictvím fyzické infrastruktury a sociálně-kulturních iniciativ, které řeší fragmentaci podporou inkluze a posílením pocitu sounáležitosti.
Propojení a sounáležitost
Projekt propojil sedm evropských měst – Porto, Nantes, Sofii, Sienu, Nova Gorica, Brusel a Høje-Taastrup – s odborníky na urbanismus, lidská práva, geografii, sociální a humanitní vědy, aby společně vyvinuli metodiku založenou na spolupráci a inkluzi a rozšířili význam řešení založených na přírodě.
„Potřebovali jsme se zabývat urbanismem a zároveň integrovat participaci, alternativní ekonomiky a lidská práva,“ vysvětluje koordinátor projektu Gonçalo Canto Moniz. „Spojením těchto perspektiv jsme vytvořili holistický přístup založený na reálných výzvách.“ Jádrem projektu byl koncept „zdravých koridorů“ – řešení založených na přírodě, která přesahují tradiční parky a zelenou infrastrukturu. Tyto koridory kombinují fyzické úpravy jako zeleň a stezky s komunitními aktivitami, které posilují sociální soudržnost.
Přístup URBiNAT spočíval v přehodnocení řešení založených na přírodě se zaměřením na jejich lidský rozměr. Díky tomu, že se participace stala ústředním prvkem, lidé mohli společně vytvářet své prostory a transformovat jak prostředí, tak i vzájemné vztahy. V rámci projektu byl poté vypracován flexibilní a rozsáhlý katalog řešení založených na přírodě, včetně participativních workshopů, sociálních měn, sdíleného zahradničení a kulturních akcí, které si každé město mohlo přizpůsobit svým jedinečným potřebám. Mezi ně patřil sociální a solidární trh v Portu, open-air auditorium v Sofii a městská zahrada v Nantes. Tyto koridory znovu propojily čtvrti s městskou strukturou a zároveň jim dodaly pocit sounáležitosti a komunitní hrdosti.
Klíčem k úspěchu projektu bylo jeho zaměření na společnou tvorbu prostřednictvím společného řízení. Od samého počátku byli do projektu zapojeni obyvatelé, tvůrci politik, odborníci, akademici a podniky, což zajistilo, že rozhodnutí odrážela potřeby a aspirace celé komunity. „Zapojení všech zainteresovaných stran od samého začátku mělo obrovský význam,“
dodává Beatriz Caitana, jedna z koordinátorek projektu. „Dokonce i výběr oblastí, kde se budou opatření realizovat, proběhl na základě spolupráce, což obyvatelům dalo skutečný pocit sounáležitosti.“
Vznikla tak také silná komunita praxe napříč sedmi městy, která sdružuje místní sdružení, výzkumné pracovníky a mezinárodní odborníky za účelem výměny znalostí a sdílení osvědčených postupů.
Transformativní dopad
Zdravé koridory již přinesly významné výsledky v pilotních projektech. Například v Portu byl neformální, blátivý přechod přebudován na bezpečný, dobře osvětlený koridor se zelení a chodníky, což výrazně zlepšilo každodenní život obyvatel.
V Sofii byla málo využívaná oblast přeměněna na živý veřejný prostor, který spojuje obyvatele všech věkových skupin prostřednictvím akcí, sportu a workshopů. Tato řešení také zlepšila fyzickou mobilitu a bezpečnost, zejména pro zranitelné skupiny. Koridory také posílily vazby v rámci komunity. Sdružení, která dosud nespolupracovala, začala spolupracovat, což posílilo pocit sounáležitosti a společného cíle.
Výsledky projektu přesahují fyzické změny. Vytvoření otevřeného katalogu řešení založených na přírodě umožnilo jiným městům a organizacím replikovat metody URBiNAT, zatímco observatoř URBiNAT sleduje sociální, ekonomické a městské dopady těchto intervencí a zajišťuje jejich dlouhodobou udržitelnost.
Budoucí modely
Zdravé koridory URBiNAT představují udržitelný model inkluzivní městské regenerace. Díky integraci řešení založených na přírodě, společné tvorbě a solidaritě dokázaly, že i ty nejkřehčí komunity se mohou spojit a dosáhnout změny. Do budoucna budou vyvinuté nástroje a metodiky implementovány do nových iniciativ a replikovány prostřednictvím workshopů, publikací a mezinárodní sítě partnerů, zejména projektů financovaných EU TRANS-Lighthouses a GreenInCities.
„Ukázali jsme, že městská regenerace není jen o infrastruktuře,“ uzavírá Ferreira. „Je o lidech, jejich vazbách a pocitu sounáležitosti. Tam začíná skutečná transformace.“
Zdroj: https://projects.research-and-innovation.ec.europa.eu/en/projects/success-stories/all/co-
creating-healthy-corridors-europes-biggest-cities
22. května 2025
