Jak přežít léto ve městě a kde se to v Evropě daří

04. 08. 2025

Evropská města čelí stále častějším a intenzivnějším vlnám veder, které mají největší dopad na městské obyvatele. Teplo se zde hromadí kvůli betonovým a asfaltovým povrchům, které vytvářejí tzv. tepelné ostrovy. Města proto hledají cesty, jak se klimatickým změnám přizpůsobit – zejména pomocí zelené a modré infrastruktury, jako jsou stromy, parky, retenční nádrže nebo zelené střechy. Praha například investovala stovky milionů korun do klimatické adaptace a připravuje mapu ochlazovacích míst.

V adaptaci jsou úspěšná i další evropská města: Barcelona buduje „superbloky“ s omezenou dopravou a zelení, Kodaň a Basilej podporují zelené střechy, Rotterdam či Tábor zavádějí zelená parkoviště. Jižní Evropa jde příkladem s klimatickými útočišti – veřejnými místy s chladem, stínem a vodou – a stínícími plachtami v ulicích, které efektivně snižují pocitovou teplotu.

Článek rovněž upozorňuje na potřebu včasného varování před horkem a zavedení městských akčních plánů. Tato opatření by mohla výrazně snížit zdravotní rizika, zejména pro seniory a děti. Pro Česko je důležité, aby klimatickou adaptaci pojalo systematicky a koordinovaně, protože patří mezi nejrychleji se oteplující země Evropy.

Foto: Le Puy en Velay. Boj s vedry. Francie. PMM

Klimatické plány

Klimatické plány jsou klíčovým nástrojem pro zvládání vln veder ve městech. Praha má kromě adaptační strategie také Klimaplán, jehož cílem je snížit uhlíkové emise o 45 % do roku 2030, a další dokumenty jako Plán udržitelné mobility nebo Cirkulární strategii. Tyto plány zahrnují konkrétní adaptační opatření, například výsadbu zeleně, rozvoj vodních ploch či využití dešťové vody.

V jižní Evropě mají města klimatické plány více provázané s krizovým řízením – např. Barcelona či Madrid využívají podrobná data o zranitelnosti obyvatel a mají připravené akční protokoly pro období veder. Ty stanovují různé úrovně rizika a odpovídající opatření pro úřady, zdravotnická zařízení či sociální služby.

V Česku zatím podobné plány chybějí nebo nejsou propojené s krizovým řízením. Přitom systematický akční plán by mohl odhalit slabá místa, zlepšit spolupráci mezi institucemi a umožnit rychlou reakci při extrémních teplotách. Města ho ale často vnímají jen jako další zátěž. Článek však zdůrazňuje, že jde o investici do bezpečí obyvatel a efektivního využití dostupných zdrojů.

Foto: Příklad jihoitalského města Matera. PMM.

Více zde - Sound of science. Klimatická agentura.

Štítky: Strategie (Role města, tag2), Monitoring a evaluace (Role města, tag7), Zahraniční města (Role města, tag8), Smart Cities, Inovativní řešení a mobilita (Mezioborového plánování, tag21), Příroda v obci (tag50), Voda (tag51)