14. 08. 2025
Hlukové znečištění patří mezi nejrozšířenější a přitom podceňované environmentální riziko. Nejnovější data Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) ukazují, že více než 110 milionů Evropanů je vystaveno hluku nad zaměřenou hranicí 55 dB (den–večer–noc), která už vede k negativním dopadům na zdraví. Přísnější limit WHO (53 dB) znamená, že ohroženo je více než 150 milionů lidí – téměř třetina evropské populace.
Za primární zdroj hluku v Evropě je považována doprava. Silniční provoz zatěžuje přibližně 92 milionů osob, železnice téměř 18 milionů a letecká doprava zhruba 2,6 milionu. Nejkritičtější situace je ve velkých městech a příměstských okrajích, kde infrastruktura často zasahuje přímo do obytných lokalit bez účinné akustické ochrany.
Zdravotní dopady jsou alarmující – hluk každoročně přispívá ke cca 66 000 předčasným úmrtím, přičemž hlavními riziky jsou kardiovaskulární onemocnění, hypertenze, ischemická choroba srdeční a cévní mozkové příhody. Tento „tichý zabiják“ má tedy účinky srovnatelné se znečištěním ovzduší.
Geograficky jsou nejohroženějšími oblastmi Francie, Německo a Lucembursko, kde je expozice hluku nad bezpečnými úrovněmi dlouhodobě přes 30 %. Na druhé straně se v několika státech EU expozice jeví pod 10 %, nicméně tato čísla mohou být zkreslená chybějícími daty.
Závěrem je jasné, že hluková zátěž představuje zásadní ohrožení veřejného zdraví, které nelze ignorovat. Nyní je naléhavě potřeba posílit preventivní opatření i politickou vůli k účinnému snižování hluku, a to za pomoci důslednějšího měření i výrazné akční strategie.
Zdroj: ASB Portal.