Aktuality podle tagu
30. 07. 2021
Na portálu Akademie městské mobility jsou rovněž k dispozici informace ke klimatickým změnám., včetně aktuální zprávy OSN , která varuje před alarmující změnou klimatu se všemi důsledky, především dlouhými obdobími sucha, která se mohou střídat s povodněmi.
Na webových stránkách www.tomorrow.io vyšel nedávno článek na téma Global Warming Current Status: Full Review. V rámci této novinky přinášíme krátký výtah tohoto článku.
Dostupné informace k tématu globálního oteplování mohou být pro spoustu lidí zavádějící. Internet je skvělý prostředek pro sdílení nesprávných údajů. Velká část veřejnosti si v tom množství není schopna najít přesné a pravdivé informace.
Náš rozsáhlý průzkum nás proto donutil formulovat a zveřejnit následující článek o globálním oteplování a představit veřejnosti důležité údaje, které stojí za to znát.
Jak kritické je současné globální oteplování?
V současnosti je stav globálního oteplování bezpochyby kritický. Jak to víme? V atmosféře se nachází víc oxidu uhličitého než kdykoliv za posledních 800 tisíc let. Z toho vyplývají určité znepokojující skutečnosti.
Nejprve je nutné si ujasnit terminologii – velmi často totiž dochází k zaměňování termínů globální oteplování a klimatická změna. Pro většinu vědců je globální oteplování zvyšování teploty zemského povrchu, které je pak příčinou klimatických změn. Kromě toho dochází ke zvyšování teploty vodstva a hladin oceánů nebo ke změnám v populacích a místech výskytu živočichů.
Kvůli masivnímu odlesňování se snižuje schopnost lesů produkovat kyslík. Z toho jasně vyplývá, jak kritické je globální oteplování pro fungování našeho světa. My k životu potřebujeme kyslík, nikoliv oxid uhličitý.
Dopady klimatické změny na naše prostředí jsou značné. Vědci již dříve předpověděli jevy, se kterými se nyní setkáváme, jako jsou intenzivní a delší vlny veder, vymírání živočišných druhů, zvyšování hladiny oceánů nebo mizení ledovců. Řada zkušených a informovaných vědců je pevně přesvědčena o tom, že teploty vlivem množství skleníkových plynů v důsledku lidské činnosti porostou i během následujících dekád. Náklady na zmírnění dopadů budou vyšší a vyšší, a navíc se důsledky v jednotlivých částech světa budou značně lišit, někde dojde k příznivým změnám, většinou však půjde o škodlivé dopady.
Zde jsou některé z dlouhodobých dopadů globálního oteplování a klimatických změn, definovaných ve 3. a 4. národní zprávě k hodnocení klimatu:
Celosvětové zvyšování teplot a hladiny moří a oceánů
Jedním z živlů, které jsou ovlivněny oteplováním planety, je vodstvo moří a oceánů, jejichž rostoucí teplota způsobuje tání ledu i v chladnějších oblastech. Tající ledy se však neodpařují do vzduchu, ale jako další voda zvyšují hladinu světových moří, což významně ovlivní zejména pobřežní regiony (např. italské Benátky by do padesáti let mohly zcela zmizet pod vodou). Podle vědců se hladina moří zvyšuje nepřetržitě od roku 1900 o cca 1 milimetr ročně.
Oteplování a okyselování vody v oceánech
Emise skleníkových plynů a spalování fosilních paliv vede i ke změnám v chemickém složení mořské vody, způsobeným snižující se schopností moří přijímat oxid uhličitý. V důsledku těchto procesů dochází k okyselování oceánů a poškození těch organismů, které potřebují, aby oceán zůstal zásaditým roztokem. Život pod mořskou hladinou není schopen se dostatečně rychle přizpůsobit změnám teploty a kyselosti vod.
Jedním z příkladů jsou korálové útesy, velmi citlivé organismy s nízkou adaptabilitou na změny prostředí. Hrozivě rychle se mezi nimi šíří různé nemoci a způsobují jejich bělení a následné uhynutí. Povrchové vodstvo, jež tvoří naše oceány, je v současnosti o víc než 30 % kyselejší než na počátku průmyslové éry, navíc je proces okyselování oceánů stále rychlejší.
Od roku 1994 zmizely vlivem oteplování vod oceánů víc než 4 tisíce gigatun ledového příkrovu. Tento rozpouštějící se led nejenže zvyšuje hladinu světových moří, ale také mění cirkulaci vod v oceánech a globální teplotní vzorce, a může být příčinou extrémních výkyvů počasí kdekoli na světě.
K ustupování ledovců dochází, pokud odtávání ledu v teplejších měsících je intenzivnější než sněhové srážky, které by chybějící led doplnily. Ledovce fungují jako rezervoáry vody právě pro letní měsíce. Pokud nedochází k jejich obnově, rostliny i zvířata zůstanou v suchých letních měsících bez vody.
Podle vědců jsou ledovce indikátorem probíhající klimatické změny, jejich odtávání je totiž jedním z nejviditelnějších důkazů globálního oteplování. A nejde jen o nedostatek zásob vody – bílá barva ledu odráží sluneční paprsky a pomáhá udržovat současné klima, naopak víc tmavého povrchu znamená větší absorpci záření a uvolňování tepla do povrchu Země. Dalším problémem je intenzivnější eroze pobřežní půdy a riziko bouří, zvyšující se kvůli vyšším teplotám moří a oceánů.
Také sněhová pokrývka pomáhá odrážet energii zpět do vesmíru, a tím ochlazovat atmosféru. Menší plocha sněhové pokrývky znamená zvyšování teploty zemského povrchu kvůli absorbování energie. A vyšší teploty zase zkracují dobu, po kterou leží sníh na zemi. Kromě toho globální oteplování snižuje množství sněhových srážek během roku a sněhu je čím dál tím méně. V některých regionech může v budoucích letech spadnout jen 65 % sněhu, než bylo obvyklé. Podle vědeckých studií se bude objem sněhové pokrývky zmenšovat s tím, jak se zvyšuje množství emisí uhlíku v ovzduší a roste teplota povrchu Země.
Rozlohu ledu v Arktickém moři limituje pevnina kolem moře a během jednotlivých ročních období se často proměňuje. Jak ale dokazují satelitní záznamy od roku 1978, minimální rozloha ledu (obvykle nastává v září) se zmenšila o cca 40 %.
Ustupování ledu znamená vzestup hladiny moří, což ohrožuje především pobřežní města a menší ostrovní národy. Bouře a pobřežní záplavy nabývají na intenzitě.
Dalším nepříznivým důsledkem je narušení běžné cirkulace vod v oceánech, což se opět projeví ve změnách globálního klimatu.
Současná klimatická změna ovlivňuje počet extrémních událostí, s nimiž se v současnosti svět potýká. S tím souvisí i ekonomické dopady extrémních výkyvů počasí, protože mnohem častěji než v minulosti jde o škody v miliardách dolarů, ať už jsou to tropické bouře nebo záplavy, silné deště, hurikány či vlny veder, nebo další projevy:
Riziko požárů v divoké přírodě závisí na celé řadě faktorů, z nichž většina přímo či nepřímo souvisí s klimatickou změnou, která je například příčinou vysychání organické hmoty v lesích. Z toho důvodu se počet rozsáhlých přírodních požárů v období od 1984 do 2015 zdvojnásobil.
Stále víc vědců je pevně přesvědčeno o tom, že existuje souvislost mezi klimatickou změnou a vznikem hurikánů. Podle průzkumů stojí za větší intenzitou a frekvencí hurikánů především oteplování oceánů, které zvyšuje rychlost tropických bouří, a vyšší hladina moří.
Expandující tropické oblasti a vysoké průměrné teploty na Zemi zase způsobují změnu vzorců vzniku a pohybu tropických bouří, které se posunují severněji do Atlantiku a ohrožují stále více lidských životů a majetku.
Vědci předpokládají, že s rostoucí teplotou zemského povrchu budou extrémní srážky stále častější, protože ohřátý vzduch zadržuje větší množství vodní páry.
Častější a extrémnější horka v různých částech světa nejsou žádným tajemstvím. Teploty rostou s rostoucím množstvím emisí skleníkových plynů v atmosféře. Podle nedávné studie bude počet dní, kdy teplota přesáhne 37 stupňů Celsia, až dvojnásobný. Extrémní horka však navíc znamenají extrémní sucho, požáry a další rizika pro lidstvo, celosvětovou ekonomiku a ekosystémy.
Na základě průzkumů víme, že existuje několik způsobů, jakými klimatická změna přispívá k rostoucím problémům se suchem. Vyšší teploty zemského povrchu se podílí na intenzivnějším odpařování vody z půdy. Měnící se klima mění atmosférické proudy, a tím i srážkové vzorce. Častější a intenzivnější sucho se negativně odráží především v zemědělství, ale opět má vliv i na vznik a šíření lesních požárů.
Nejprve je nutné pochopit, jak klimatická změna vzniká – souvisí to s globálním oteplováním. Chceme-li zastavit klimatickou změnu, musíme investovat do opatření, která zabrání dalšímu zvyšování globální teploty. Dobrým začátkem mohou být jedna či dvě z níže popsaných aktivit:
Pokud své obavy vyjádříme nahlas, dáváme ostatním najevo, že nám na naší planetě záleží. Jedním z efektivních způsobů, jak to udělat, jsou sociální sítě.
Solární či větrná energie pomáhají snižovat množství emisí skleníkových plynů a zabraňovat dalšímu globálnímu oteplování.
Když šetříme vodou, přispíváme také ke snížení množství emisí uhlíku v ovzduší, protože čerpání, čištění a ohřev vody jsou energeticky náročné.
Za globální oteplování je odpovědný každý jednotlivec, není však pochyb o tom, že některé subjekty nesou větší díl odpovědnosti než jiné. Na globálním oteplování se nejvíc podílí výroba elektřiny a tepla, a to 25 % celosvětových emisí skleníkových plynů (spalování uhlí, ropy, plynu).
Stále však zbývá 75 %... jenže ukazovat prstem je ztráta času, škoda už se stala. Důležitější je pochopit, že náprava současného stavu je odpovědností nás všech – politiků, aktivistů, výrobců energií a každého jednotlivce.
Zapojení jednotlivce do boje proti klimatické změně zahrnuje nespočet osobních rozhodnutí v různých oblastech života, jako je stravování, doprava na krátké a dlouhé vzdálenosti, využití energie v domácnosti, velikost rodiny, spotřeba zboží i služeb. Kromě toho se každý jednotlivec může angažovat i v místní nebo širší politice.
Vědět co nejvíc o tématech klimatické změny a globálního oteplování je důležité, k žádoucímu zvrat však dojde jen tehdy, pokud na základě poznatků budeme konat. Zde uvádíme některá nejzajímavější fakta:
Změny v mechanismech naší planety budou pravděpodobně pokračovat i v tomto století. Globální oteplování a klimatická změna jsou běžně přítomny v našem každodenním životě. Je nejvyšší čas, abychom to pochopili.
To, že zažíváme tolik extrémních událostí v souvislosti s počasím, není šílené, jde o varování, které nám ukazuje, že tyto události budou pokračovat. A pokud nesnížíme množství emisí skleníkových plynů, které naše společnost produkuje, budou se i nadále zhoršovat.
Hrozba planety Země bez sněhu není mýtická. Jde o realitu života našich prapravnoučat, pokud hned teď nepřestaneme Zemi ničit. Nemáme jinou planetu Zemi a musíme ji chránit. Starejte se o přírodu. Sdílejte tento článek s vašimi přáteli, aby celá společnost byla informovaná.
Zkráceno; celý článek v aj na https://www.tomorrow.io/weather/blog/global-warming-status/
