Aktuality podle tagu
11. 09. 2021
Spolek Partnerství pro městskou mobilitu přeložil zprávu od Jennifer Lenhart, PhD Global Lead, WWF Cities, nabízí rychlá fakta a řešení pro čistší a zdravější města – a stačí k tomu jen těch 30 minut.
"Předpokládejme, že cesta do práce většiny z nás trvá 30 minut, i když samozřejmě někdo musí zvládat mnohem delší dojíždění. Způsob dopravy, který pro cestu do práce (nebo do školy) zvolíme, má až neuvěřitelný vliv na vzduch, jenž dýcháme.
Kvůli nemocem, které nějak souvisí se znečištěným ovzduším, zemře každoročně na celém světě 8,8 milionů lidí. To je 500 lidí každých 30 minut! Náklady, které naše společnost nese za to, jaký dopravní prostředek zvolíme pro každodenní dojíždění, jsou ohromné – 285 milionů dolarů za škody způsobené během každé půlhodiny.
Fosilní paliva se do značné míry podílejí na znečišťování ovzduší a klimatických změnách, jejichž důsledkem je například tání polárního ledu a zvyšování hladiny moří a oceánů. Negativní dopady v podobě extrémního počasí a snížené kvality života již pociťuje většina obyvatel velkých měst. A bude hůř.
A přesto, ve stejných 30 minutách, během kterých jedeme do práce, dotujeme fosilní paliva částkou 268 milionů na tunu. Až tři čtvrtiny všech cest v intravilánech a blízkém okolí tvoří krátké cesty. Pokud jedeme klasickým automobilem, je to doslova palivo pro klimatický požár.
A přitom řešení, skutečná řešení, máme na dosah, a v některých případech jsou velmi jednoduchá. Můžeme se zvednout ze sedadel a vyrazit do ulic! Můžeme se pohybovat, a přitom pozitivně ovlivňovat naše zdraví i svět kolem nás. Na elektrokole zvládne člověk průměrně asi 12 km za hodinu, na klasickém jízdním kole asi 8 km. Rychlá chůze rovná se 3 km za půl hodiny.
Těchto 30 minut aktivního způsobu dopravy do práce posílí naše srdce, udrží váhu v normě, sníží hladinu stresových hormonů, zlepší naši náladu. Budeme mít víc energie, budeme kreativnější a produktivnější. A to vše jen díky tomu, že jedeme do práce!
I v těch nejznečištěnějších oblastech světa přínos venkovních aktivit převáží negativní aspekty znečišťujících látek. Dokonce i když si zvolíme jízdu veřejnou dopravou, pořád produkujeme méně nečistot do ovzduší a do procesu dojíždění do práce dostaneme aspoň trochu aktivity.
Třicet minut se rovná 450 nádechů. Když prostřednictvím cyklistické, pěší a veřejné dopravy vrátíme města zpět lidem, znovu se lépe napojíme na přírodu, která je dárcem kyslíku pro každý náš nádech. A pokud se odhodláme a budeme požadovat změny v infrastruktuře měst – víc cyklopruhů a cyklostezek, víc autobusových linek – těch 30 minut cesty do práce přinese lidem, přírodě a celé planetě jen pozitiva."
Čtěte dál
Za třicet minut:
A jak daleko se dostanete za třicet minut jako cestující veřejnou dopravou, který si v poklidu čte knihu nebo poslouchá oblíbenou hudbu?
Kolik politiků můžete vyzvat během třiceti minut, aby zajistili budování infrastruktury, kterou potřebujete pro uskutečnění změny?
HROZBA PRO NAŠE ZDRAVÍ
Čistý vzduch je naše právo, laskavý dar Matky přírody. Dnes se však stává stále vzácnějším zdrojem. Znečištěné ovzduší je v současnosti největším zdravotním rizikem – předčilo dokonce podvýživu, nedostatek pohybu a podle některých odborníků i kouření.
OPATŘENÍ:
Jak mohou přispět města:
Abychom byli schopni se s problémem znečišťování ovzduší nějak poprat, potřebujeme vedení. Ministerstva zdravotnictví a životního prostředí i další příslušné úřady musí spolupracovat, musí nás informovat jak o množství nečistot v ovzduší, tak o jeho dopadech. Prioritou je změna koncepce dopravní infrastruktury, která by v zájmu zdravější budoucnosti postavila lidi nad vozidla.
CO PLATÍME A CO FINANCUJEME
Ačkoliv počet úmrtí osob v souvislosti se znečištěným ovzduším je omračující, nejde o jediný negativní dopad. Společnost platí obrovské částky v podobě hospitalizací, zdravotní péče, ušlého zisku nemocných zaměstnanců, snížené konkurenceschopnosti, ale i ztrát na úrodě a degradace ekosystémů a kulturního dědictví.
Odhadovat budoucí náklady, které přinese klimatická změna v důsledku emisí a jiných nečistot v ovzduší, je vždy obtížné. Jak vyčíslit náklady související s vymíráním druhů nebo s jejich přesídlením v důsledku zvyšující se hladiny oceánů? Jaká je reálná cena za ztrátu ekonomického pokroku, kterého jsme dosáhli od konce 2. světové války a který je nyní podle Mezivládního panelu pro klimatickou změnu v ohrožení? Tyto údaje jsou mimo reálné finanční odhady.
Zde uvádíme to, co odhadnout dokážeme:
OPATŘENÍ
Zjistěte, jaké jsou náklady na boj se znečištěným ovzduším ve vašem městě a srovnejte toto číslo s rozpočtem na ochranu životního prostředí nebo s dotacemi na fosilní paliva.
ZREDUKUJME POČTY OBĚTÍ FOSILNÍCH PALIV, CO NEJRYCHLEJI
Klimatická změna a znečišťování ovzduší mají jednoho společného jmenovatele: fosilní paliva. Ve městě, na pracovišti, doma i v autech stále volíme zastaralé technologie, které spalují fosilní palivo, vypouštějí nečistoty a ohrožují vše, co máme rádi.
Pokud se máme v budoucnu vyhnout těm nejhorším dopadům, které by klimatická změna přinesla, musíme podle Johana Rockströma ze Stockholmského centra odolnosti během každé následující dekády snížit emise o polovinu. Tento tzv. uhlíkový zákon zvyšuje naše šance, že se podaří naplnit cíle stanovené Pařížskou dohodou i doporučení Mezivládního panelu pro klimatickou změnu udržet oteplování na „bezpečné“ hranici 1,5 stupně Celsia. Pokud začneme hned teď, mohli bychom každoročně zabránit 3,6 milionům předčasných úmrtí kvůli znečištění. Rozsah znečištění a naléhavost celé situace v oblasti klimatu nás však nutí jednat rychleji.
OPATŘENÍ
DOSTAŇME VÍC ZELENĚ DO MĚST
Život ve městě – který se týká většiny lidí na planetě – nás odděluje od přírody, my se s ní však můžeme znovu propojit prostřednictvím každého nádechu.
Nečistoty v ovzduší však v současnosti znehodnocují kvalitu našich ekosystémů, které jsou zasaženy nadměrným okyselením a eutrofizací. Další daň si vybírá klimatická změna, například v podobě akcelerujícího vymírání druhů nebo rozsáhlých požárů.
Pokud se zasadíme o obnovení přírody, například zalesňováním, ochranou či rozšířením zelených ploch ve městech, může nám pak na oplátku příroda pomoci bojovat jak proti klimatické změně, tak proti znečišťování ovzduší, protože stromy čistí vzduch a absorbují uhlík. A tato činnost může velmi dobře začít přímo ve městech a jejich okolí.
Jen se zamyslete:
OPATŘENÍ
ELEKTRIFIKACE DOPRAVY – TEĎ JE TEN SPRÁVNÝ OKAMŽIK
Současná klimatická nouze a vysoké počty úmrtí, které souvisí se znečišťováním planety, nám neumožňují jiné řešení než transformaci dopravy. Nastal čas přejít na elektřinu.
Téměř tři čtvrtiny emisí z dopravy pocházejí mají původ v krátkých cestách v intravilánu a blízkém okolí. Tato doprava je také největším zdrojem znečištění, které se dostává do ovzduší! A to nemluvíme o stres. Elektrifikace soukromé i veřejné dopravy je nezbytná nejen kvůli snížení množství emisí a dalších nečistot, ale i hlučnosti. Máme již k dispozici elektrifikované bezemisní vozy. Je možné do roku 2030 dosáhnout stoprocentního prodeje nových, pouze bezemisních vozidel? Je to žádoucí a z obchodního hlediska možné.
Jen se zamyslete:
Samozřejmě v souvislosti s rozvojem elektrifikace dopravy je nutné spojit přechod k obnovitelným zdrojům energie. Současně platí, že elektromobily neřeší nadměrné dopravní zácpy ve městech, protože i elektromobily budou zabírat to nejcennější, co města mají: prostor.
OPATŘENÍ
Města mohou podpořit rozvoj elektromobility takto:
Města mohou omezit klasické automobily takto:
UMĚNÍ POHYBU V RÁMCI DOJÍŽDĚNÍ
Abychom zlepšili zdraví nás lidí i naší planety, měli bychom opustit sedavý způsob život, který stojí na využívání fosilních paliv, a začít žít aktivně a obnovitelně. Nejlepší podmínky k tomu máme právě ve městech.
Města, která jsou rozvíjena podle lidského rozměru, upřednostňují cyklisty a chodce. Koneckonců s elektrokolem je pro mnoho lidí dojíždění na deset i patnáct kilometrů snazší než dřív.
Přínosy aktivního dojíždění:
S tím ostře kontrastují náklady, jež vyčíslila nedávná studie EU a které se týkají dopadů motorové dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví – jde o částku 800 miliard euro ročně. A pokud celosvětově bude míra fyzické aktivity i nadále klesat, tyto náklady ještě porostou. Lidé vnímají, že na cvičení nemají dost času. Tento pokles fyzické aktivity je každoročně již nyní odpovědný za 3 miliony úmrtí. A co víc, během 30 let po celém světě klesl podíl dětí, které do školy jezdí na kole nebo chodí pěšky, z původních 82 % na 14 %. I naše děti platí daň za tyto změněné návyky. Aktivní dojíždění do práce a do školy pomůže zachránit životy i naši planetu.
OPATŘENÍ
Jak mohou přispět města:
VEŘEJNÁ DOPRAVA A DĚLBA PŘEPRAVNÍ PRÁCE
Klíčovým úkolem místní samosprávy je přesunout obyvatele měst z klasických dopravních prostředků, které používají hlavně ze zvyku, k udržitelnějším způsobům dopravy. Koneckonců 73 % emisí z dopravy pochází z cest, které vykonáme uvnitř města nebo v blízkém okolí. Většina měst sice cílí na to, aby rozdělení dopravy uvnitř města bylo co nejekologičtější a nejzdravější, každé z měst však stojí na jiné startovní čáře. Existují místa, kde zdravá mobilita téměř neexistuje, a tam jsou nejvíc zasaženy děti, ženy a senioři. A přesto osobní auta stále zabírají víc místa, využívají víc energie a vypouštějí víc zplodin než kterýkoliv jiný dopravní prostředek.
Stále častěji však můžeme vidět města, která budují infrastrukturu pro hromadnou dopravu, pro sdílenou mobilitu, pro cyklisty a chodce. Na mnoha místech existují řešení, která umožní do roku 2030 snížit množství emisí na polovinu, často však chybí struktura pobídek pro jejich rychlou realizaci.
Abychom naplnili cíl Pařížské dohody o maximálním zvýšení teploty o 1,5 stupně, potřebujeme se urychleně katapultovat od dobrých příkladů k excelentnímu výkonu, potřebujeme výrazně zvýšit podíl udržitelných cest v intravilánech, a to v celosvětovém měřítku.
OPATŘENÍ
Jako mohou přispět města:
ULICE PRO LIDI A PŘÍRODU
Příslibem pro udržitelné město je hustota: efektivní využití zdrojů a aktivní, cenově dostupná doprava. S tím, jak urbanizace neustále pokračuje, se půda stává čím dál vzácnějším zdrojem. Musíme ji využívat co nejlépe a plánovat integrovaná města, kde bydlení, práce a služby nejsou daleko od sebe.
Člověk není stvořen k tomu, aby žil osaměle obklopen betonem a výškovými budovami. Potřebujeme ve městě zelené (a modré!) plochy, které slouží k filtrování a ochlazování vzduchu, k zajištění biodiverzity, ale i k rekreaci. Je dokázáno, že lesíky ve městech a blízkém okolí jsou prevencí depresí, úzkostí, stresu, a přesto v blízkosti takové plochy žije jen 13 % z nás. Chceme-li udělat víc prostoru pro zahuštěná, a přesto zelená města, musíme něco obětovat.
Existuje způsob, jak získat zdravá města, která všichni tolik potřebujeme – vyhradit méně prostoru autům. V současnosti města věnují automobilové dopravě 50 až 60 % z veřejného prostoru. Místo parkovacích prostor pro auta budujte podél cyklistických a sdílených stezek biokoridory. Prostor, který teď využívají automobily, lze transformovat do zeleného pásma, které čistí naše ovzduší. Když budeme méně často jezdit autem a do práce se budeme dopravovat aktivně, bude víc prostoru pro lidi a přírodu.
OPATŘENÍ
Jak mohou přispět města:
Nízkouhlíkové město je svěží, příjemné a propojené.
„Ještě před dvaceti lety bylo úplně normální kouřit v místnostech, dnes by to udělal jen málokdo. A já se domnívám, že s auty v centru města je to stejné: jednoho dne se ohlédneme a budeme se ptát, jak jsme si jen někdy mohli myslet, že je to dobrý nápad.“ Hanne Marcussonová, místostarostka v Oslu.
Zdroj: https://wwfint.awsassets.panda.org/downloads/1_mhul_wwf_report.pdf
