Velo-city 2021 Lisabon: Denní zpravodaj – úterý: Cesta směrem k udržitelnému cestovnímu ruchu a města budoucnosti

07. 09. 2021

Ať už objevujete novou zemi nebo nové obchody, neexistuje lepší způsob, jak nasát atmosféru okolí než ze sedla jízdního kola. To bylo hlavní poselství druhého dne konference Velo-city 2021 v Lisabonu. A tady je úterní denní zpravodaj, se silným důrazem na cykloturistiku, cyklistický průmysl a budování měst připravených na budoucnost.

CITÁT DNE: „Naše země potřebují cyklistiku jako udržitelný způsob dopravy, který podporuje rozvoj venkova a umožňuje lidem opustit předem vyšlapané cesty.“

Alessandra Prianteová, ředitelka regionálního oddělení pro Evropu v OSN Světové organizaci cestovního ruchu

Plenární zasedání 3: Přeřazujeme na zelenou ekonomiku a udržitelný cestovní ruch

Druhý den konference zahájilo plenární zasedání k zásadní roli, kterou cykloturistika a cyklistický průmysl hrají v přechodu k zelenější ekonomice. Philippe Crist nejprve zmínil nejrůznější klimatické katastrofy, ke kterým došlo během letošního léta, a následně zdůraznil naléhavost změny. Matthew Baldwin požaduje větší množství dat k cyklistické i pěší dopravě a všem připomněl závazné klimatické zákony EU: „Už nejde o to, zda to uděláme, ale jak to uděláme“.

Podle slov Gila Nadaise je přechod na zelenou ekonomiku dobrým znamením právě pro cyklistický průmysl, který je „průmyslem budoucnosti“. Během několika málo let se Portugalsko stalo centrem výroby jízdních kol v Evropě. Celosvětové trendy ukazují, že tento průmysl poroste i nadále. José Luis Soro obrátil pozornost na téma cestovního ruchu a ocenil cykloturistiku jako nástroj, který pomáhá bojovat s vylidňováním venkovských oblastí, protože místním lidem nabízí nové zdroje příjmů.

Vzhledem k tomu, kde se Portugalsko nachází, bude vždy závislé na turistech, kteří přiletí letadlem, uvedl Luís Araújo. Je však nutné, aby se cestovní ruch v zemi posunul směrem k udržitelnosti; k tomu je třeba lépe propojovat jednotlivé části 15 tisíc kilometrů dlouhé cyklistické sítě.

A to včetně cyklistické infrastruktury ve městech, která neslouží jen místním, ale i turistům, které Alessandra Prianteová nazývá „dočasnými obyvateli města“. Připomíná nám tak, že cestovní ruch je nedílnou součástí životů většiny z nás.

Hlavní body úterního zasedání

Je cyklistický boom, který nastal v loňském roce, skutečně udržitelný? Holger Haubold z ECF společně s předními evropskými experty v cyklistickém průmyslu obsadili Modré pódium, aby se zde podělili o svou zkušenost. Jejich odpovědi vycházely z koncepcí jako cyklistická ekonomika, ekonomické přínosy cyklistiky, národní cyklistické strategie, sdílená jízdní kola, průmyslová spolupráce a – co je nejdůležitější – recyklace. V posledně jmenované oblasti má cykloprůmysl jeden velmi ambiciózní cíl, a sice vytvořit první skutečně uhlíkově neutrální výrobnu jízdních kol.

Posluchači pod Žlutým pódiem, které zajímalo téma „Evoluce cyklistických dálnic v Evropě“, ohromila podobnost sítí cyklistických dálnic v Barceloně, Brusselu/Leuvenu, Kodani, Hamburku a Utrechtu. Řečníci z pódia vyzvali ke spojení sil a vytvoření širší evropské rodiny, která podpoří budování cyklodálnic, a také ke stanovení společných mezinárodních standardů – podobně jako je tomu v případě mezinárodních konvencí pro silniční dopravu.

Mezitím odborníci z Kodaně, Portugalska, Štrasburku, Szegedu a Vancouveru na Červeném pódiu sdíleli nejlepší praktické příklady toho, jak zvýšit počet lidí, kteří dojíždějí do práce na kole. Každý z řečníků zdůraznil řadu výhod, které jízda na kole přináší jak zaměstnancům, tak zaměstnavateli, a dále význam dostupnosti tohoto způsobu dopravy, stejně jako potřebu vyvíjet na místní samosprávu tlak, aby zajišťovala programy „do práce na kole“ a pro-cyklistickou politiku na místní úrovni.

Počínaje snižováním dopravní přetíženosti ve městech až po boj s klimatickou krizí, „nákladní jízdní kola jsou odpovědí na řadu nejsložitějších problémů, kterým čelí městská mobilita všude ve světě,“ uvedla Anna-Karina Reiboldová, zástupkyně ECF, ze Zeleného pódia, kde zástupci projektu City Changer Cargo Bike diskutovali o účinných opatřeních na podporu zavádění nákladních jízdních kol, od dotací až po bezpečné parkování.

V pozdější části programu Giuseppe Grezzi z Valencie vyzval města, aby se nebála chybovat, když hledají nejlepší způsob, jak zajistit víc prostoru pro chodce a cyklisty. Na jiném setkání, které se týkalo patnáctiminutového města a znovuoživení městské čtvrti, se diskuze pohybovala od technologických inovací po politický kontext. Každý řečník představil zkušenost z vlastního města, a také uvedl, jaká je role cyklistiky v realizaci patnáctiminutových měst.

„Žádné město nemůžete nazývat funkčním, dokud nemá tu nejlépe fungující infrastrukturu pro cyklisty.“ Oskari Kaupinmäki, Helsinky

Zaměřeno na: Cesta k úspěchu cykloturistiky

Na odpoledním Zeleném pódiu moderoval ředitel EuroVelo Ed Lancaster za účasti Sandra Araúja, Riccarda Palma, Jana Oršiče, Michaela Maiera a Camille Thoméové diskuzi o hlavních milnících, nezbytných pro úspěšný rozvoj cykloturismu. Důležitým bodem diskuze byla úvaha o tom, jak co nejlépe rozvíjet rekreační cyklistiku, a to především na venkově.

Riccardo Palma zdůraznil, jaký význam má historická infrastruktura pro kvalitní zážitky turistů, a dodal, že „možnost intermodálního propojení mezi cyklostezkami a železnicí nabízí skvělé příležitosti, především v horských oblastech“.

Výrazné rozšíření prostoru vyhrazeného cyklistům ve městech jako Lublaň pomohlo zlepšit zážitky a decentralizovat a rozptýlit davy turistů. Aby se však města mohla vyhnout nadměrnému počtu turistů – což je velmi důležité téma – je třeba vyvinout komunikační úsilí a zajistit informovanost lidí o větším počtu existujících turistických destinací.

Na otázku, jakým způsobem ovlivnila pandemie Covid-19 cykloturistiku v jejich zemích, poukázala většina účastníků panelu na zvýšená čísla prodeje jízdních kol a v důsledku zvýšený počet cykloturistických výletů, jakož i slibnou změnu v postoji lidí vůči aktivní mobilitě.

Plenární zasedání 4: Aktivní a inkluzivní města – budování budoucnosti společně s obyvateli měst

Čtvrté plenární zasedání ukončilo druhý den konference diskuzemi o tom, jak cyklistika přispívá k lepší rovnosti v městských oblastech. Klíčová poznámka Frederica Lopese podtrhla důležitost integrování dětské perspektivy do procesů plánování rozvoje měst. Nízká míra nezávislosti dětí v oblasti mobility je totiž vážným problémem mnoha současných společností.

Lopes hovořil o hře jako o „jednom z nejdůležitějších způsobů, jak se děti mohou zapojit do komunitního života“. Zdůraznil, že se děti musí odmala učit používat a organizovat veřejný prostor, aby se jednou mohly stát aktivními a politicky činnými občany.

Během živé panelové diskuze, kterou moderoval Sir Graham Watson, hovořila Francesca Racioppiová ze SZO o tom, jak významná byla role cyklistiky pro duševní zdraví během prvního lockdownu, zatímco Lucy Saundersová vysvětlila, že změny v našich městech můžeme dosáhnout jen při zapojení řady různých zainteresovaných stran, které se budou podílet na společné vizi města pro život.

Další důležitý prvek, který byl na zasedání několikrát zdůrazněn jako nesmírně důležitý pro rozvoj cyklistiky, je občanská aktivita. Zmínila ji například Cantal Bakkerová z marockého projektu Pikala Bike nebo Rosa Félixová, která dorazila s akademickým výzkumem z Lisabonu.

To nejlepší z doprovodných akcí

Na Zahradním pódiu proběhla v rámci semifinále Smart Pedal Pitch prezentace řady inovativních technologických řešení, která jsou připravena jít přímo na trh. Technologie se týkali mapování, chytrého parkování a zamykání, cyklistických kamer, a dokonce zde byly i hry na mobilní telefony!

Následovalo odhalení EuroVelo barometru, který seřazuje jednotlivé trasy v cyklistické síti podle uživatelských dat, získaných z Eco-Counter. Jak ukázaly nejnovější údaje, největší nárůst v počtu cyklistů v letech 2019 až 2021 zaznamenala EuroVelo 17 – Rhônská cyklotrasa.



Štítky: Vzdělávací rozměr (Mezioborového plánování, tag24)

Aktuality