Městské čtvrti pro pěší: výstavba ve správných lokalitách snižuje naši závislost na autech

20. 01. 2023

Jednou z aktivit spolku Partnerství pro městskou mobilitu, z. s. je i realizace výzvy 10000 kroků.

Jedním jejím cílem je pomáhat měnit veřejná prostranství, zlepšovat mobilitu ve městech, učit města komunikovat témata spojená s dopravou (zejména plány městské mobility, který musí mít svou komunikační strategii), pomáhat městům tvořit místa pro život v duchu Ghelovských teorií apod. to vše pod značkou City Changers. V tomto duchu spolek Partnerství pro městskou mobilitu, z. s. také hledá inspiraci v zahraničí, které prezentuje dané téma. Za tím účelem spolek přeložil článek, který zveřejnila britská organizace SUSTRANS. Článek má název: Městské čtvrti pro pěší: výstavba ve správných lokalitách snižuje naši závislost na autech.

Překlad článku:

Provedli jsme průzkum mezi místními orgány odpovědnými za územní plánování, abychom zjistili, zda v rámci plánování lokalit vhodných pro výstavbu nových developerských projektů zohledňují koncept 20minutové čtvrti.

Naše města a obce by měly být společensky příjemným místem, kde je radost se pohybovat, a s občanskou vybaveností na dosah.

V Sustrans se domníváme, že nově budované projekty bytové výstavby by měly lidem umožňovat pohodlné využití pěší a cyklistické dopravy v rámci běžného života. Proto jsme se odpovědných místních úřadů dotazovali, zda před přidělením pozemků zvažují místní dostupnost služeb. V této zprávě se dočtete, co jsme zjistili.

Kromě toho uvádíme také doporučení jak vládě národní, tak místním správním a samosprávním orgánům, aby plánováním nové výstavby nedocházelo k posílení naší závislosti na autech.

Role pěší dopravy v plánování, dosažení uhlíkové neutrality a politice Levelling Up

Dvě bezpochyby největší dlouhodobé výzvy, kterým v současnosti čelí Spojené království, jsou klimatická krize a politika levelling-up.

Přesto současný systém územního plánování i nadále podporuje novou výstavbu způsobem, který oba tyto problémy zhoršuje. Důvodem je především to, že nová výstavba často vzniká v nevhodných lokalitách, kdy rezidenční budovy vyrůstají příliš daleko od stávajících komunit a služeb, a současně nejsou dostatečně zahuštěné na to, aby zde mohly být zajištěny nové základní služby nebo linky veřejné dopravy. V důsledku těchto chybných rozhodnutí pak lidé při svých každodenních cestách musí spoléhat na auto.

Lidé by měli mít možnost se k běžným službám či obchodům dopravit pěšky nebo na kole.

Výsledky výzkumu:

Obrátili jsme se na 100 orgánů odpovědných za územní plánování (na území Anglie, ale mimo Londýn), abychom zjistili, jakým způsobem přidělují pozemky pro novou rezidenční výstavbu. Zjistili jsme následující:

• Většina místních plánovacích orgánů v procesu přidělování pozemků k výstavbě nějakým způsobem zohledňuje dostupnost služeb.
• Metody měření dostupnosti služeb pro pěší jsou však nekonzistentní a subjektivní a neodpovídají důkazům o ideálních docházkových vzdálenostech.
• I tam, kde se v procesu zvažuje docházková vzdálenost, při konečném rozhodování pak nemá potřebnou váhu.
• Nedostatek celostátně uznávaných norem je hlavní překážkou pro využití docházkové vzdálenosti jako důvodu k zamítnutí lokalit, kde je docházková vzdálenost ke službám příliš velká.

Doporučení pro vládu Spojeného království

1. Národní rámec pro politiku plánování by měl obsahovat i novou strategickou politiku pro vytváření kvalitního a inkluzivního prostředí pro pěší, cyklistickou a další aktivní mobilitu, se zvláštním důrazem na zajištění docházkové vzdálenosti k místním službám a zařízením občanské vybavenosti.
2. Vláda by měla vytvořit digitální nástroj, který pomůže místním plánovacím orgánům s měřením vzdálenosti dostupných služeb, a následně s efektivním a jednotným začleněním získaných údajů jako rozhodujícího faktoru v procesu určování lokalit vhodných pro novou rezidenční výstavbu.

Doporučení pro místní orgány odpovědné za územní plánování v Anglii

1. Územně plánovací orgán by měl stanovit jasnou územní vizi a pomocí map zřetelně ukázat zainteresovaným stranám lokality s nejlepší dostupností.
2. Dále by měly vzniknout dodatkové plánovací dokumenty, které stanoví normy pro docházkovou vzdálenost 800 m od základních služeb a 400 m od zastávky veřejné dopravy.
3. Je nutné vypracovat podklady o dostupnosti, které posílí význam docházkové vzdálenosti v nové výstavbě.
4. V rámci procesu přidělování pozemků k výstavbě by vždy mělo docházet k měření vzdálenosti k dostupným službám, bez ohledu na to, zda se budoucí zástavba nachází na hranici obce, či nikoli.
5. Docházková vzdálenost k základním službám by měla být jedním z kritérií pro hodnocení udržitelnosti, aby došlo k vyřazení nevhodných lokalit z nabídky.

Zdroj: https://www.sustrans.org.uk/our-blog/research/all-themes/all/walkable-neighbourhoods-building-in-the-right-places-to-reduce-car-dependency/

Štítky: Strategie (Role města, tag2), Design ulice (Dobrá praxe, tag25), Pěší doprava (Dobrá praxe, tag28)