Pandemie#covid19 a budoucí podpora udržitelných forem dopravy

Pandemie#covid19 a s ní spojená mimořádná opatření, příkazy a zákazy napříč celou naší společností, se značně dotkne i ekonomiky. Běžný život, jak jsme ho znali ještě před pár týdny, neexistuje. Dotační tituly, které jsme doposud znali, možná budou vypadat jinak.

Mimořádná doba si proto žádá otevřené hlavy a kreativní řešení. A pokud si města mají připravovat plány udržitelné městské mobility podle nového vzoru SUMP 2.0., pak buďme moudří a neopakujme staré chyby a krizi využít ke smysluplným změnám. Celý článek pak nevznikl kvůli informacím, ale k výzvě ke změnám. Úvodem je potřeba poděkovat spolku Kolem na kole, který připravil zpravodaj, ze kterého spolek Partnerství pro městskou mobilitu, z. s. vycházel.

Pokud chceme změny, pak na úvod je potřeba si položit pár otázek:

  • Jak bude vypadat finacování opatření na podporu udržitelné a aktivní mobility?
  • Co to dělá s našimi městy?
  • Proč některá města aktivně otevírají ulice lidem?
  • Jak v krizové situaci pomáhají kola?
  • A kde v příštích týdnech a měsících chytře ušetřit miliony a miliardy, které teď v ekonomice budou chybět, a přitom život ve městech ještě vylepšit?
  • Co například udělala dánská vláda a následně radnice v Kodani po recesi roku 2008? A jak se jejím příkladem inspirovat tady a teď, když vzduchem létají slova o zmražení české ekonomiky, hrozícím nárůstu nezaměstnanosti a hledají se desítky, možná stovky miliard korun, které v rozpočtech nejsou? 

A jaké změny máme na mysli?


Máme na mysli Vídeň

Dloudobě předkládáme českým městům za vzor město Vídeň. Pokud chcete plánovat kvalitně, pak to dělejte podle jejich vzoru. V čem ale spočívá kouzlo Vídně? Plánování bez angažovaných politiků to ale nejde.

"Je to důležité pro psychické zdraví našich spoluobčanů. Aktivní a pravidelný pohyb na vzduchu také posiluje imunitu, tak důležitou v době virové pandemie," říká náměstkyně vídeňského starosty Birgin Hebein a dodává: "Každý druhý člověk žijící ve Vídni nemá balkón, terasu nebo zahrádku, na které by se mohl trochu nadýchat čerstvého vzduchu. Zbývá tedy pohyb ve veřejném prostoru. A k tomu, aby lidé mohli omezit šíření viru, jim potřebujeme dát více místa. Je to v zájmu zdraví nás všech."

Chytrá města tak v době krize upřesnostňují lidi před plechem a přerozdělují uliční prostor ve prospěch aktivního pohybu.

P.S. "Bezmála 38% všech chodníků ve Vídni je užších než dva metry, které se v době pandemie viru #covid19 doporučují jako bezpečný odstup," upozorňují kolegové z rakouského institutu VCÖ. Spolková vláda kvůli tomu narychlo změnila legislativu a od čtvrtečního večera umožňuje městům bez zbytečných průtahů ihned zřizovat dočasné pěší zóny pro pohyb lidí pěšky i na kole tam, kde jsou dnes ulice pro auta. Očekává se, že víděňská radnice jich hned několik otevře v nejbližších dnech, další města v Rakousku to také připravují.


                                                                                                                                                   Video si prosím pusťte zde.



Máme na mysli Amstelveld, Amsterdam

Má smysl obětovat to nejcennější, co města mají - tedy veřejný prostor - spíše plechu, nebo je lepší otevřít ho lidem? Kde vzkvétá byznys, pulsuje život, kde vzniká bohatství i "obyčejná" pohoda? Takovou proměnou prošel Amstelveld v nizozemském Amsterdamu mezi roky 1971 a 2015. Také najdete ve svém městě prostranství, kterým by to takhle slušelo lépe? A kdy to řeknete či napíšete svým radním?



Jaké úvodní kroky je potřeba tedy udělat ke změně?


Základem úspěchu SUMP 2.0. je politická vůle a institucionální podpora. Všichni víme, že je to o politických rozhodnutích. Víme, že se vždy jeden, dva najdou, ale jen málo kdy se jim podaří přesvědčit své kolegy v Radě města o užitečnosti SUMP. Osvíceným politikům by pak mohla pomoci výzva CityChangers 2030.

Neodmyslitelnou součástí SUMP 2.0. je komunikační a marketingový plán, který má zajistit participaci veřejnosti po celou dobu jeho zpracování a implementace. Jenže pokud má už město takový plán, pak jen na část zpracování, na implementaci se zapomnělo. A právě proto byla vytvořena speciální stránka Jak komunikovat? v průběhu implementace. Co takhle začít v rámci Evropského týdne mobility?

A pak je potřeba vytvořit pracovní struktury a určit rámec pro plánování.

  • Město si provede svůj interní audit, díky kterému se zjistí, kteří pracovníci úřadu mají vazbu na dopravu a mobilitu. Provede si hodnocení vlastní plánovací praxe, kapacit a zdrojů. Audit se týká i finančních  otázek. Jak si město chce nastavit finanční mechanismy, co je pro něho priorita?
  • Město si vytvoří mezirezortní tým, neboť příprava, vypracování a realizace SUMP je komplexní proces, který vyžaduje spolupráci napříč hranicemi obcí a mezi rezorty, a také koordinování spolupráce mezi příslušnými politikami a organizacemi. Příkladem může být ŘSD, KSS, SŽDC. I tyto organizace by měly vědět co je SUMP a proč je potřeba se dívat na některá opatření jiným pohledem.
  • Město definujte geografický rozsah, tzv. „funkční městský region“, aneb oblast vymezenou hlavními dopravními toky dojíždějících osob, které přesahuje administrativní hranice města. Pokud se dnes dělají průzkumy dopravního chování, tak se dělají jen na území města. K čemu jsou ale taková data, když víme, že dopravu a mobilitu ve městech ovlivňují lidé dojíždějící do města.
  • Město do procesu plánování dopravy a města zahrne i další procesy plánování. Hlavním problémem současného plánování městské dopravy je vedle nedostatečné integrace jednotlivých způsobů dopravy i omezená koordinace mezi jednotlivými strategiemi a organizacemi. Řešení těchto nedostatků představuje velkou výzvu (např. koordinace s obory jako územní plánování, ochrana životního prostředí, sociální inkluze, genderová rovnost, ekonomický rozvoj, bezpečnost, zdraví, vzdělávání, informační technologie, energetika, bydlení) pro plánování udržitelné městské mobility, a současně jde o hlavní zdroj inovací a rozvoje. Propojení s ostatními procesy plánování a koordinování cílů a úkolů pomáhá posílit efektivitu vašeho SUMP, stejně jako všech dotčených plánů a strategií.


Pokud vás myšlenky na změnu zaujaly, pak právě pro vás jsou učené další informace - více místa pro lidi aneb Jak chytrá města reagují na #covid19


Jak různá města i ministerstva po světě zareagovala na šířící se pandemii #covid19, ukázal už minulý newsletter; vzorem jednoduchosti se stalo dánské ministerstvo dopravy se svou výzvou "Pokud můžete, přesouvejte se po městě na kole nebo pěšky, pomůžete ostatním i sobě" 

Za poslední dva týdny potom seznam měst, která uchopila krizi jako příležitost, rostl doslova každý den. 

V Berlíně, metropoli proslulého německého Autolandu, radnice přes noc přemalovala pruhy a vytvořila na klíčových tazích městem bezpečné provizorní cyklostezky, aby se lidé mohli dostat kam potřebují na kole, když nechtějí MHD nebo autem. Na velkých navigačních panelech potom vysílala jasný vzkaz: "Jet do práce na kole chrání před infekcí."

Starosta New Yorku náhle schválil léta odkládanou legalizaci elektrických koloběžek a také elektrických cargokol, která používají především kurýři rozvážející po městě zásilky i objednaná jídla. Město ochromené nařízenou karanténou tak má dál možnost fungovat, lidé si mohou dál objednávat z jinak uzavřených restaurací a z kurýrů na elektrokolech, kterým ještě před pár dny hrozila pokuta 500 dolarů a zabavení často toho nejcennějšího, co vlastnili, tedy elektrického cargokola, se stali hrdinové v první linii.

New York, město legendárních žlutých taxíků, na pár dní vybrané ulice úplně uzavřelo pro auta a naopak je otevřelo pro pěší i lidi na kolech, aby se tak mohli po městě bezpečně pohybovat i v době karantény kvůli #covid19.

V kolumbijské Bogotě během pár dní otevřeli 117 kilometrů nových provizorních cyklostezek, vyšší desítky kilometrů potom v Mexico City. Přidala se i kanadská města Calgary a Winnipeg, kde přitom cyklodoprava nemá velkou tradici. Všude je zřídili tak, že přerozdělili prostor a místo pruhů pro auta otevřeli místo pro lidi.

Důvod? Všude stejný. V době, kdy je pohyb lidí karatnénou omezený na minimum, si moudří starosté uvědomují, že chvíle aktivního pohybu na vzduchu chrání lidi od deprese a chátrání v uzavřených bytech. Tím, že prostor sebrali autům a ulice otevřeli pro lidi, jim zároveň umožnili pobývat venku a dodržovat přitom doporučené dvoumetrové odstupy, aniž by lidé museli sedat do aut a cestovat někam do přírody za město. Na úzkých chodnících či za běžného provozu to možné nebylo.


Jak na dopravě ušetřit, aby město i lidé nakonec vydělali aneb Příklad pro krizi


Sto miliard. Pět set miliard. A bude to stačit? Každý den se dozvídáme nové cifry, kolik bude potřeba napumpovat do české ekonomiky peněz, aby se vzpamatovala poté, co její chod do značné míry zmrazila pandemie #covid19 a opatření, která vláda v jejím průběhu přijímala. Sen o vyrovnaném státním rozpočtu se znovu odsunul do nedohledna, teď se bude jen počítat, do jak velkého dluhu stát a spolu s ním i kraje, města a my všichni spadneme.

Nabízí se otázka, kde smysluplně ušetřit. Ve školství? Ve zdravotnictví? Snad ne, po tom všem, co jsme zažili.

Zato doprava a dopravní stavby si přímo říkají o to, přehodnotit priority. Místo dalších pruhů na dálnicích, které do pár let opět zanesou kamiony i nová osobní doprava (mrkněte na wikipedii na heslo dopravní indukce, případně na tohle velmi názorné video popisující, co se stane s dopravou během 12-24 měsíců od přidání dalších pruhů): 

Youtube video
Za "url:" dosaďte kód z videa na youtube.
Například url: ScMzIvxBSi4. Tento kód získáte z URL adresy videa a je to kód umístěný za rovnítkem. Vzor: https://www.youtube.com/watch?v=ScMzIvxBSi4

Příklad z Kodaně a slova někdejšího náměstka starosty pro dopravu nabízejí jiný postup a Morten Kobell to popisuje srozumitelně: "Celá první síť cyklostezek v Kodani nás stála tolik, jako zhruba tři kilometry z už naprojektované dálnice kolem města." Dnes jezdí v Kodani na kole, ať už do práce nebo do školy, šest z deseti obyvatel dánské metropole.

Morten Kabell přitom vždy zdůrazňuje: "Nemyslete si, lidé v Kodani jsou stejně pohodlní a leniví jako kdekoliv na světě. My jsme jen udělali z dopravy po městě na kole tu nejjednodušší věc pod sluncem, takže dnes je to přirozená první volba v létě v zimě, pro děti, dospělé i seniory." Výzkum dánského ministerstva dopravy dokonce spočítal, že zatímco každý kilometr, který lidé ujedou v Dánsku na kole, přinese společnosti 26 centů, na každý kilometr, který lidé ujedou autem, celá společnost ještě doplácí 89 centů.   

Jak se k tomu postaví správci rozpočtů v ČR, až se země probudí z virové pandemie? 


Kola pro lidi v první linii


Jízdy na sdílených kolech pro zdravotníky zdarma. Když s tímhle opatřením začal před týdnem Londýn a jeho systém Santander Cycles, mnozí se divili: proč nejedou raději autem?

Zaprvého ho zdaleka ne všichni mají, zadruhé si zdravotníci více než ostatní uvědomují, kolik lidí denně skončí v nemocnicích kvůli tomu, že měli v autě havárii, nebo jiný řidič v autě zranil je (pro představu, každý rok zabijí řidiči na světě 1,35 milionu lidí a dalších 40-50 milionů lidí ročně zraní). V situaci, kdy se celé zdravotnictví soustředí primárně na zvládnutí pandemie #covid19, má smysl omezit vše ostatní a nepotřebné. 

Medici se také mezi prvními začali vyhýbat lidem v MHD, aby snížili riziko, že se od někoho nakazí.  Přeprava na kole, nota benne v ulicích, které se s postupující karanténou stále více vyprazdňovaly od aut, se stala oblíbenou součástí dopravy po městě. Vzápětí se v Londýně i dalších městech světa přidaly cykloservisy; vláda je výslovně zařadila mezi prioritní služby, které mohou mít i během karantény otevřeno a servisy na oplátku dělají zdravotníkům všechny nutné opravy zdarma.
 
Nemocnice St. Bart v Londýně požádala před pár dny o pomoc přímo zakladatele legendární značky skládacích kol Brompton, zda by pomohl s bicykly pro zdravotníky. Will Butler-Adams nejprve dodal 50 kol, a když se začaly ozývat stovky dalších zdravotníků z celého Anglie, pojal to ve velkém a zapojil i veřejnost: rozjel kampaň Kola pro hrdiny, ze svého slíbil investovat dalších 100 000 liber a celkem chce během krátké doby předat personálu britského veřejného systému NHS rovných 1000 skládacích kol k volnému užívání.

Ve Švýcarsku nabídla pomocnou ruku, respektive svá rychlá elektrokola, značka Bond Mobility, a to jak firmám pro jejich zaměstnance, neziskovým organizacím, které v této době pomáhají seniorům, tak i obchodům a restauracím, které ze dne na den kvůli karanténě přišly o své zákazníky. "Nabízíme k našim ebikům i přívesné vozíky, aby mohli rozvážet zboží ke svým zákazníkům domů a udrželi se tak v chodu. Do města je to ideální kombinace, zájem je velký," potvrdil jeden ze zakladatelů Tom Marty.

V České republice udělala zřejmě nejviditelnější akci v oblasti dopravy mladoboleslavská ŠKODA AUTO, když flotilu svých sdílených aut, která během několika málo dní karantény ztratila většinu zákazníků, přesměrovala na humanitární využití pro města a neziskovky v celé republice. Později přidala i elektrické skútry a ukázala, že má i ve své velikosti týmy, které v krizových situacích umějí jednat rychle.

Kola zatím ve svých sdílených službách škodovka nemá, byť s nimi její zakladatelé Laurin a Klement právě před 125 lety začínali, a tak je v pomoci lidem, co se chtějí po městech přesouvat aktivně i v dobách pandemie, dál zastupuje nejzkušenější český bikesharing Rekola. Mezi prvními už v polovině března odemkl všech svých cca 2000 kol, aby mohl každý uživatel jezdit zdarma, a svou akci postupně prodlužoval až do začátku dubna. Počin Rekol finančně podpořili i sponzoři (výrobce 3D tiskáren Prusa Research, Rohlík.cz a Hello Bank), další partnery stále hledá. „Rekola a MHD odjakživa vnímám jako nejlepší přátele a spojence, a přátelé jsou mimo jiné také od toho, že si umějí v krizi pomoci. A vzhledem k tomu, že je třeba omezit kontakt s lidmi na minimum, kolo je v tuto chvíli na přesuny po městech ideální dopravní prostředek,“ říká zakladatel Rekol Vítek Ježek. Rekola jezdí aktuálně v Praze, Brně Olomouci, Českých Budějovicích a Frýdku-Místku, v Mladé Boleslavi je město dočasně "vypnulo" spolu s MHD. K iniciativě Rekol se v posledních dnech připojil také německý bikesharing Nextbike, jehož kola mohou dnes lidé používat v osmi českých a moravských městech.

"Město je moje kancelář a cyklostezky můj pracovní stůl. Stále více firem - i těch velkých - si uvědomuje, že s bicykly mohou dělat přepravu zboží po městě mnohem, mnohem efektivněji a rychleji. A já jsem zase šťastný, že jsem celý den na vzduchu a zároveň se udržuji fit." V Nizozemsku fungují nákladní kola už mnoho let a tohle video je malá ochutnávka. V poslední době se šíří i do dalších měst, ve Vídni například aktuálně radnice přispěje občanům až 1000 €, pokud si koupí nákladní (cargo)kolo. Logika je jednoduchá; cargokolo je pro radnici lepší varianta než další auto do ucpaných ulic, rodiny mají zároveň plnohodnotný dopravní prostředek, ať už na přepravu menších dětí, nebo třeba na nákupy.

Youtube video
Za "url:" dosaďte kód z videa na youtube.
Například url: ScMzIvxBSi4. Tento kód získáte z URL adresy videa a je to kód umístěný za rovnítkem. Vzor: https://www.youtube.com/watch?v=ScMzIvxBSi4