Aktuality podle tagu
02. 11. 2026
Propojení Evropy vysokorychlostní železnicí
ÚVOD A CÍLE
Evropská síť vysokorychlostních železnic podpoří naši ekonomiku a vznik kvalitních pracovních míst, posílí soudržnost, umožní lidem být si blíž, přispěje ke zmírňování znečištění ovzduší a pomůže splnit naše klimatické cíle. Vysokorychlostní železnice jsou klíčové pro větší sjednocení Evropy a její připravenost na budoucnost, a zároveň posilují konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Síť vysokorychlostních železnic spojující hlavní města a další významná města v EU může cestujícím nabídnout pohodlnou a čistou alternativu k letecké dopravě na krátké a střední vzdálenosti a rychlou a komfortní alternativu k individuální dopravě automobilem nebo autobusem1. Lepší spojení mohou pomoci snížit demografický tlak na velké městské oblasti, zejména na trh s bydlením, a zároveň zabránit vylidňování menších měst.
S ohledem na to strategie udržitelné a inteligentní mobility (SSMS) (2) stanovuje cíle, podle kterých by se do roku 2030 měl objem vysokorychlostní železniční dopravy zdvojnásobit ve srovnání s rokem 2015 a do roku 2050 ztrojnásobit. Nařízení TEN-T z roku 2024 (3) stanoví základ pro vytvoření sítě vysokorychlostních železnic v Evropě. Požaduje vysokorychlostní železniční spojení s rychlostí nad 200 km/h mezi hlavními evropskými městskými centry a zajišťuje jejich integraci do zbytku sítě. Tato integrovaná a soudržná síť vychází z jádra TEN-T a rozšíření této základní sítě železniční osobní dopravy a má být postupně dokončena do roku 2040. Umožní rychlé spojení a zároveň zajistí územní soudržnost. V mnoha případech se očekává, že zkrátí cesty mezi hlavními městy EU o polovinu nebo i víc. Vysokorychlostní železniční síť by měla být ve střednědobém až dlouhodobém horizontu rozšířena na kandidátské země.
EU však zatím není na dobré cestě: v roce 2023 se vysokorychlostní železniční doprava zvýšila pouze o 17 % ve srovnání s rokem 2015 (4); délka provozovaných vysokorychlostních železničních tratí činila 12 128 km (5) a většina z těchto kilometrů se nacházela ve Španělsku, Francii, Itálii a Německu. Střední a východní Evropa zůstávají špatně propojené. Vzhledem k přetrvávající fragmentaci a překážkám je proto skutečně propojená evropská síť vysokorychlostních železnic stále daleko od dokončení. Mario Draghi ve své zprávě z roku 2024 (6) zdůraznil, že investice do infrastruktury jsou zásadní pro posílení konkurenceschopnosti, soudržnosti a odolnosti Evropy a zároveň podporují zelenou a digitální transformaci. Zpráva Letta (7) jasně poukázala na to, že vysokorychlostní železnice sice transformovala národní ekonomiky a sociální prostředí, ale zastavila se na hranicích států.
Odkazy:
1 Potřeba takové sítě byla rovněž zmíněna v evropské občanské iniciativě z roku 2023: https://citizens-initiative.europa.eu/initiatives/details/2023/000004_en.
2 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie udržitelné a inteligentní mobility – nasměrování evropské dopravy na cestu do budoucnosti (COM (2020) 789 final).
3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1679 ze dne 13. června 2024 o pokynech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě.
4 Doprava v EU v číslech: Statistická příručka 2024, tabulka 2.3.8., https://transport.ec.europa.eu/facts funding/studies-data/eu-transport-figures-statistical-pocketbook/statistical-pocketbook-2024_en.
5 Doprava v EU v číslech – Statistická příručka 2025 (Údaj o vysokorychlostních tratích zahrnuje hlavní železniční tratě, které umožňují provoz rychlostí 200 km/h a více na modernizovaných tratích a 250 km/h a více na speciálně vybudovaných tratích. Speciálně vybudované vysokorychlostní železniční tratě, které umožňují provoz rychlostí 250 km/h a více).
6 Draghi, M., Budoucnost evropské konkurenceschopnosti, zpráva pro předsedu Evropské komise, září 2024, https://commission.europa.eu/topics/eu-competitiveness/draghi report_en.
7 Letta, E., Much more than a market, duben https://www.consilium.europa.eu/media/ny3j24sm/much-more-than-a-market-report-by-enrico letta.pdf.
Celé sdělení je v příloze.
