1. Nacházíte se:
  2. Akademie
  3. Metodika SUMP 2.0.
  4. Fáze 3 - Plánování opatření
  5. 7 - Výběr balíčků
  6. 7.2. Balíčky opatření

Aktivita 7.2. Definujte integrované balíčky opatření

Odůvodnění

Ze zkušeností víme, že izolovaná opatření mívají jen omezený dopad, zatímco opatření v balíčku se vzájemně podporují a pomáhají překonávat překážky během implementace. Součástí balíčku opatření jsou jednotlivá opatření, jejichž kombinace efektivněji přispívá k dosažení stanovených cílů/objectives a posiluje jejich akceptovatelnost. Nejvhodnější balíčky opatření získáte, jen pokud prozkoumáte a otestujete různé kombinace a seskupení.

Detailní posouzení dopadů jednotlivých opatření a balíčků opatření pomůže zamezit vzniku nerealistických projektů a zajistit jejich nákladovou efektivitu. Pro posouzení se obvykle používají standardizované metody jako vícekriteriální analýza (MCA) nebo analýza nákladů a přínosů (CBA).

Konečná podoba balíčků, jejichž výběr proběhl ve spolupráci s veřejností a zainteresovanými subjekty, by nejen měla maximalizovat možnost dosažení cílů, ale také usilovat o integraci jednotlivých způsobů dopravy se sektorem územního plánování a dalšími sektory, které se týkají PUMM (např. životní prostředí, veřejné zdraví, ekonomická opatření. Viz Aktivita 2.2).

Cíle/aims

  • Vytvořit balíčky opatření, které pomohou překonat překážky pro implementaci a efektivně využít synergie.
  • Zajistit integraci jednotlivých způsobů dopravy (intermodalita).
  • Usilovat o integraci se sektorem územního plánování a dalšími sektory.
  • Zajistit maximální akceptovatelnost pro všechny balíčky opatření, jak mezi veřejností, tak mezi politiky a úředníky.

Co je to „balíček opatření“?

Balíček opatření je kombinací několika vzájemně se doplňujících opatření, často z jiných kategorií, která jsou koordinována tak, aby specifické rozměry problému pomohla řešit efektivněji než jednotlivá opatření a přispěla k překonání možných překážek pro implementaci. Jako příklad lze uvést kombinaci opatření, jejichž cílem je snížit míru používání osobních aut, např. kontroly parkování, s opatřeními na podporu využití jiných způsobů dopravy, např. kvalitnější služby autobusové dopravy a cyklopruhy.

Balíčky opatření by měly být zaměřené na podporu různých oblastí, včetně pěší dopravy. Balíček opatření pro pěší dopravu lze seskupit například kolem některého z významných projektů či intervencí, jako jsou pěší zóny nebo superbloky (viz níže příklad dobré praxe z Vitoria Gasteiz). Takový balíček opatření, jehož cílem je transformovat určitou oblast v městském prostoru do pěší zóny, by měl obsahovat různé typy opatření, která se navzájem podporují. Kromě tech hlavních, kterými jsou omezení vjezdu motorových vozidel a přebudování prostoru s důrazem na atraktivitu a přístupnost (např. více zeleně, sedacích prvků a toalet, čisté a osvětlené ulice), může jít o následující:

  • Časově omezené pěší zóny během vybraných letních dnů či nedělí, v optimálním případě v kombinaci s akcemi pro veřejnost.
  • Budování parkovacích míst pro cyklisty na okraji pěší zóny, zvyšování kvality cyklostezek a cyklopruhů v přilehlých ulicích.
  • Budování parkovacích míst pro auta mimo ulice (např. garáže s nízkými poplatky pro místní obyvatele).
  • Lepší autobusové spoje v okolí.
  • Řešení pro zásobování obchodů (např. povolení vjezdu v určitou ranní/večerní dobu, vznik dopravního uzlu s nákladními jízdními koly pro poslední úsek cesty).
  • Proaktivní komunikace směrem k majitelům obchodů a k veřejnosti (např. průzkumy spokojenosti zákazníků, statistika obratu v obchodech před a po zavedení pěší zóny).
  • Omezení rychlosti a instalace bezpečných přechodů pro chodce v okolních ulicích.

Další informace o tom, jak v rámci plánování udržitelné městské mobility vytvořit zdravé, fungující a udržitelné prostory pro chodce, naleznete ve stručném manuálu Practitioner Briefing Podpora pěší dopravy v PUMM.



Úkoly

  • najít způsoby, jak vytvořit balíčky opatření. Existuje několik metod, jak opatření sloučit do skupin:
  • podle typu opatření (snaha o víceúčelové využití půdy, infrastrukturní, regulační, management a služby, chování uživatele, poskytování informací a poplatky),
  • podle míry akceptovatelnosti (seskupení populárních a méně populárních, ale účinných opatření, např. pobídky a restrikce),
  • podle cíle nebo problému (do jednoho balíčku sloučit opatření, která jsou přínosná pro dosažení jednoho cíle/objective nebo pro řešení stejného problému),
  • podle geografických kritérií (v jednom balíčku jsou opatření, která se týkají jednoho území/oblasti),
  • podle nákladů (kombinace účinných, leč nákladných klíčových opatření s těmi, která generují příjmy, vede ke snížení čistých nákladů),
  • podle nutnosti externího financování (seskupení opatření vyžadujících externí financování, která:
  1. i) podporují jeden jasně definovaný cíl/objective;
  2. ii) jsou implementována v jedné oblasti vlivu;
  3. iii) sdílejí společného vlastníka projektu;
  4. iv) mají podobná implementační období), nebo
  • kolem větších projektů (jako je nová sít stezek pro cyklisty, která vyžaduje doplňková a podpůrná opatření).
  • seskupit opatření do balíčků a maximálně využít synergie a podpořit účinek jednotlivých opatření. Pro rozhodnutí o tom, která opatření jsou vhodná do jednoho balíčku, je zásadní zjistit, která opatření se vzájemně podporují a posilují svou účinnost. Opatření v balíčku by měla být ve vzájemné interakci a společně dosáhnout většího účinku, než by dosáhla samostatně a izolovaně (synergie), případně mohou sloužit jako facilitátor pro další opatření v balíčku a zabránit komplikacím a překážkám při jejich realizaci.
  • ujistěte se, že vaše balíčky opatření počítají s intermodalitou. Může jít například i o napojení na sítě dálkových dopravních tras jako TEN-T.
  • prověřte navrhovaná dopravní opatření z hlediska integrace se sektorem územního plánování.
  • kde je to možné, integrujte opatření s dalšími sektory v oblasti plánování (např. opatření v oblasti péče o životní prostředí, o zdraví nebo ekonomická opatření).
  • ujistěte se, že se zaměřujete na všechny cíle/objectives, včetně externalit jako emise skleníkových plynů, hluk nebo lokální znečišťování ovzduší.
  • zajistěte vyváženost mezi dlouhodobými a krátkodobými opatřeními.
  • ujistěte se, že vhodně kombinujete investiční, provozní a organizační opatření.
  • ujistěte se, že se zabýváte řešením pro všechny relevantní způsoby dopravy, včetně nákladní.
  • proveďte detailní testování a hodnocení alternativních balíčků a jejich hlavních opatření. Podle výsledků proveďte úpravy, které pomohou zabránit nerealistickým projektům a zajistit nákladovou efektivitu. Pokud například během detailního hodnocení vyjde najevo, že určité klíčové opatření je rizikové z důvodu možné neproveditelnosti, vraťte se zpět do Aktivity 7.1 a upravte váš stručný seznam tak, aby stále zajištoval dosazení stanovených cílů/objectives. Zvažte různé metody hodnocení a vyberte jednu podle vašich zkušeností, dostupných zdrojů a typu opatření, která chcete hodnotit.
  • protože dopady opatření jsou komplexní a těžko předvídatelné, je vhodné využít modelování. Kvalitně nastavené modely umožnují testovat opatření jak jednotlivě, tak v balíčcích, předpovídat jejich dopady nebo je porovnávat se současným stavem a se souborem již naplánovaných opatření (business-as-usual). Kvalitní model je efektivním nástrojem plánování, ale aby zůstal aktuální, vyžaduje značné množství dat a kapacit. Dalším omezením, které se dotýká právě plánování udržitelné městské mobility, je neschopnost některých modelů reprezentovat určité typy opatření (konkrétně opatření pro nákladní, pěší a cyklistickou dopravu, pro intermodalitu a některá behaviorální opatření), a předvídat rušivé změny (viz také níže přehled nástrojů pro modelování).
  • analýzy nákladů a přínosů (CBA) se velmi často používají k posouzení získané hodnoty vynaložených prostředků v rámci rozsáhlejších opatření, většinou u velkých infrastrukturních projektů. Umí také zohlednit celou řadu společenských, ekonomických a environmentálních dopadů projektu. Analýza nákladů a přínosů však obvykle vyžaduje velký objem dat. Navíc ve většině měst chybí standardizovaná metoda CBA pro neinfrastrukturní opatření.
  • aby bylo možné zachytit i kritéria, která nejde vyjádřit v penězích, je vhodné analýzu nákladů a přínosů doplnit o multikriteriální analýzu (MCA), zejména tam, kde je monetizace určitých kritérií povazována za příliš komplikovanou. MCA umožňuje kombinovat kvantitativní a kvalitativní hodnocení v závislosti na dostupnosti dat pro jednotlivá kritéria. V mnoha státech je provedení standardizovaných analýz CBA a MCA podmínkou pro získání finančních prostředků pro rozsáhlejší infrastrukturní opatření.
  • na mnoha místech, především v menších městech a v případě menších opatření, by provedení úplné analýzy nákladů a přínosů nebo dopravního modelu mohlo být zbytečně nákladné. V takových případech se lze zaměřit na ta nejdůležitější opatření, případně využít odhady a/nebo „modelování reálného světa“ ve formě experimentování.
  • u vybraných balíčků opatření proveďte posouzení rizik. V té nejjednodušší podobě může jít o myšlenkové cvičení, během kterého se zjišťuje, na kterých předpokladech závisí efektivita opatření, co by se stalo, kdyby došlo k určité změně, a jak těmto rizikům zabránit. Pokud je to možné, použijte i kvantitativní metody, např. proveďte testy citlivosti. To znamená, že znovu provedete posouzení (nebo modelování) s řadou různých předpokladů. Pokud vybraný balíček funguje dobře za několika předpokladů, znamená to, ze ho lze potvrdit/validovat. Pokud je jeho fungování proměnlivé, potom platí, že je méně odolný a méně vhodný pro další sledování. Možná by bylo vhodné balíček upravit a vylepšit jeho funkčnost.
  • diskutujte o vybraných balíčcích se zainteresovanými subjekty a zapojte je do procesu výběru, například na setkání s „řídící skupinou“ PUMM. Informujte o balíčcích transparentním a profesionálním způsobem.
  • usilujte o aktivní zapojení veřejnosti a snažte se získat zpětnou vazbu k opatřením a balíčkům opatření. Veřejnost by měla být zapojena i do validace a konečného výběru balíčků.
  • proveďte konečný výběr opatření a balíčků opatření.

 

Aktivity nad rámec základních požadavků

  • Spolupracujte s dalšími místními organizacemi na společném modelování dopravy. Snížíte tak náklady a snadněji dosáhnete dlouhodobé aktuálnosti modelu. Na spolupráci mohou mít zájem například místní vysoké školy, sousední obce nebo provozovatelé (regionální) veřejné dopravy.

Časový harmonogram a koordinace

  • Poté, co byl vytvořen seznam opatření.

Kontrolní seznam

✔ identifikovali jste ty balíčky opatření, které jsou vhodné pro realizaci synergií a pro pomoc s překonáváním možných překážek.

✔ byla provedena kontrola balíčků s ohledem na možnou integraci se sektorem územního plánování a s dalšími aktivitami v oblasti plánování v jiných sektorech.

✔ bylo provedeno testování a hodnocení balíčků, které prošly do užšího výběru, ve vztahu ke všem stanoveným cílům/objectives, s cílem najít nákladově nejvýhodnější kombinace.

✔ společně se zainteresovanými subjekty a veřejností proběhla diskuze o vybraných balíčcích, a také jejich validace.

✔ byl vybrán konečný soubor balíčků opatření.

 

Placemaking

Typ opatření, který v průběhu několika let získává stále větší pozornost. Může začít jako používání „snadných a levných“ řešení a spolupráce s místními obyvateli na transformaci ulic a veřejných prostor s cílem zvýšit obyvatelnost a osobní zaujetí pro dané místo. Vzhledem k tomu, ze tento koncept umožňuje městům dělat rychlý pokrok, může se stát užitečným prvkem v balíčcích opatření, který znázorňuje žádoucí změny a pomáhá získat podporu pro další opatření SUMP.

Projekt pro veřejný prostor / Project for Public Spaces nabízí řadu informací k placemakingu: www.pps.org

Na internetové platformě URB-I: URBAN IDEAS naleznete inspirující databáze s projekty zaměřenými na koncepci placemaking, včetně fotodokumentace znázorňující stav „před“ a „po“: www.urb-i.com/before-after

Zdroj: Project for Public Spaces

Nástroje pro tvorbu balíčků opatření

Osvědčenou metodou pro systematickou a efektivní tvorbu balíčků opatření je princip čtyř kroků. Tento přístup zastávají například švédské orgány státní správy, a to nejen pro účely plánování udržitelné mobility ve městech a obcích, ale i pro veškeré dopravní plánování na národní a regionální úrovni. Čtyři kroky tohoto principu lze popsat následovně:

  • Krok 1: Přehodnoťte! Opatření, která ovlivňují poptávku po dopravě a volbu dopravy (územní plánování, řízení poptávky/ management mobility).
  • Krok 2: Optimalizujte! Řešení pro maximálně efektivní využití stávajícího dopravního systému (infrastruktura, vozidla atd.).
  • Krok 3: Rekonstruujte! Rekonstrukce stávající infrastruktury.
  • Krok 4: Budujte nové! Investice do infrastruktury a větších rekonstrukcí.

Ačkoliv název této metody naznačuje postupnou realizaci kroků, správně by metoda měla být vnímána jako „způsob myšlení“ v procesu plánování udržitelné mobility. Výzkum, který stojí za tímto principem, zdůrazňuje důležitost postupného snižování závislosti na motorové dopravě, preferování udržitelných způsobů dopravy a efektivnější užívání stávajícího dopravního systému, což pomůže redukovat množství nezbytných rozsáhlých rekonstrukcí i výstavbu nové silniční infrastruktury. Použití principu čtyř kroků zajištuje, že vhodná opatření jsou v balíčcích zkombinovaná tak, aby posilovala nákladovou efektivitu v PUMM.

Zdroj: Sundberg, R., 2018. Manuál SUMPs-Up k integraci opatření a balíčků opatření – Step up, str. 15-16

Obrázek 30: Typy opatření v jednotlivých krocích v principu čtyř kroků (Zdroj: Swedish Transport Administration et al., 2014)

KonSULT generátor balíčků opatření

Internetový nástroj KonSULT můze být mimo jiné nápomocný i pro proces tvorby balíčků opatření. Tento nástroj nabídne na základě seznamu opatření, který vzešel z fáze generování mozností, návrhy na vzájemně se doplňující opatření, a to podle metodiky obvykle účinných kombinací:

www.konsult.leeds.ac.uk


Další informace k analýze nákladů a přínosů a k multikriteriální analýze

 

Nástroje pro modelování v procesu SUMP

Dopravní modely jsou zjednodušenou verzí skutečného světa, které umožnují testovat a hodnotit teoretické („co kdyby“) scénáře. Úkolem dopravních modelů je pomoci orgánům veřejné správy v procesu navrhování budoucí dopravní infrastruktury (včetně vybavení pro chodce a cyklisty) a nových nebo upravených provozních systémů (např. inteligentní systémy řízení signalizace). Nástroje pro modelování jsou průběžně upravovány podle aktuálních trendů v oblasti mobility, podle sociodemografických změn a udržitelných environmentálních cílů. Typickými výsledky jsou například celková doba dopravy pro různé způsoby dopravy a různé uživatelské skupiny, objemy dopravy na soukromých a veřejných dopravních sítích, emise v ovzduší atd. Výstupy dopravních modelů proto často bývají vkladem pro další ekonomické výpočty nebo jsou základem pro politické diskuze, včetně diskuzí s veřejností.

Dopravní modely lze využít ke generování spolehlivého a konzistentního vkladu do procesu PUMM, konkrétně v určitých fázích plánování, jako jsou příprava scénáře, hodnocení a výběr opatření a monitorování. Výsledky modelování pomáhají předpovědět, jaký dopad budou mít různé kombinace strategií a opatření, a přitom dokážou zohlednit i složité interakce a možné zesilující účinky, a tím pomoci definovat ty nejúčinnější integrované balíčky. Kromě toho, že slouží pro definování základního scénáře, také umožnují pravidelné monitorování změn v dopravním systému v průběhu implementační fáze, což pomáhá správně posoudit, zda se pohybujete v plánovaném směru, nebo byste měli zareagovat a upravit vaše aktivity.

Rozhodnutí o tom, zda využít, či nevyužit dopravní modely pro potřeby PUMM, je třeba udělat v raných fázích procesu PUMM. Závisí to na časovém horizontu plánování i na povaze projednávaných opatření: čím větší předpoklad, že tato opatření ovlivní poptávku po dopravě (jako například budování nové linky veřejné dopravy nebo zavedení nové služby v oblasti udržitelné mobility atd.), tím je vhodnější využít dopravní modelování k předpovědi těchto účinků. Dostupný rozpočet, čas i data, ale i rozsah otázek, to vše určuje, jaký model bude vhodné použít.

Existují tři kategorie dopravních modelů, makroskopické, mikroskopické a mezoskopické, přičemž nejčastěji se používají první dvě zmíněné. Makroskopické modelování se obvykle používá pro strategické plánování, zatímco mikroskopické pro plánování činností. Makroskopické modely se zaměřují na volby týkající se většího území, např. na volbu destinace, způsobu dopravy a trasy, zatímco mikroskopické simulace jsou většinou zaměřeny na modelování dopravního toku. Proto je nutné zvolit vhodnou úroveň modelování, která umožní analyzovat různé dopady opatření v dané obci, protože ty se mohou lišit v závislosti na jejich rozsahu.

Až do nedávné doby žádný z dostupných dopravních modelů plně nezohledňoval cyklistickou a pěší dopravu. V rámci projektu CIVITAS FLOW (http://h2020-flow.eu), financovaném z prostředků EU, došlo ke zdokonalení softwarů pro mikro a makroskopické dopravní modelování tak, aby mohly mnohem přesněji modelovat nejen stávající infrastrukturu pro chodce a cyklisty, ale i dopravní chování těchto uživatelských skupin. Vývojové změny se týkají rozsahu makroskopického modelu poptávky po dopravě (včetně zavádění systémů sdílených vozidel atd.) a vylepšení vlastností softwaru mikroskopické dopravní simulace (včetně zdokonaleného modelování interakce mezi vozidly a chodci).

Dalším typem jsou modely integrované dopravy a využití půdy (Land Use Transport Intreaction – LUTI), které umí simulovat širokou škálu intervencí, počínaje infrastrukturními projekty, přes stanovení cen, regulace, multimodalitu, až po plánování městského veřejného prostoru. Je však nutné zdůraznit, že modely pro integrovanou dopravu a využití půdy jsou velmi složité a velmi náročné na objem dat: jejich nastavení vyžaduje značné množství času a úsilí, jakož i odborných znalostí a vědomostí.

Příklady (bez překladu)