Krok 2 - Určení rámce plánování

Současně s nastavením pracovních struktur (viz. Krok 1.) je třeba definovat i rámec pro plánování, který umožní upravit plán udržitelné městské mobility přesně pro místní kontext. Znamená to mj. vymezit geografický rozsah plánu, který by měl v ideálním případě řešit celý „funkční městský region“. Dalším důležitým aspektem plánování je dodržovat požadavky, které vyplývají ze zákona, a propojit SUMP s dalšími plánovacími procesy, které probíhají v souvisejících oborech. Výsledky všech výše uvedených aktivit jsou následně shrnuty do časového harmonogramu a pracovního plánu, jehož schválení ze strany politických orgánů zajišťuje nezbytnou spolehlivost. Pokud během předchozích kroků byly zjištěny nedostatky v kapacitách, je třeba zajistit pro proces SUMP dostatečnou externí pomoc. Je třeba vyřešit následující kroky:

Hlavním problémem současného českého plánování městské dopravy je, že se plánuje jen v hranicích města. SUMP 2.0. by měl pokrýt celý funkční městský region (tj. celou oblast, v níž se lidé přepravují za prací), který ve většině případů překračuje administrativní hranice obce. Geografický rozsah je závislý na oblasti, za kterou je odpovědný daný místní či regionální orgán, na druhou stranu ale musí co nejlépe odrážet skutečné dopravní vzorce v oblasti. Plán, který pokrývá celou městskou aglomeraci, bude mnohem efektivnější než ten, který pokrývá jen její části. A to je právě úkolem města - určit si "svou aglomeraci". Plán, který pokrývá celou městskou aglomeraci, bude mnohem efektivnější než ten, který pokrývá jen její části. A to platí i v případě menších měst, jako je např Uherský Brod, Litomyšl. či Hodonín. Na nejvhodnějším územním pokrytí se musí dohodnout zainteresované subjekty a nechat ho schválit. Proto by měla začít komunikovat s krajským úřadem, regionálními dopravci, ale i s nejbližšími obcemi. Neboť ony jsou základem definování geografického rozsahu. Města se mohou inspirovat německým příkladem „Kassel 2030“ . Vzhledem k intenzivnímu propojení regionální dopravní sítě s přilehlým územím byl SUMP „Kassel 2030“ doplněn o plán rozvoje regionální mobility. Zatímco SUMP se zaměřuje na dopravu a dopravní toky uvnitř města, regionální plán klade důraz na dopravní obslužnost celého regionu. Synchronizace obou plánů se týká obsahu a prostorových rozměrů. Základem pro oba plány byl regionální dopravní model. Soubor společných cílů řídí rozvoj opatření a aktivit v obou plánech a určuje standardy pro následné vyhodnocení. Oba integrované akční koncepty obsahují koordinovaný program opatření k implementaci.

SUMP 2.0. musí být součástí širšího regionální a celostátního rámce pro plánování, který zahrnuje například regulační předpisy, finanční toky nebo Koncepce městské a aktivní mobility. Správně posoudit vliv regionálního a celostátního rámce pro plánování na budoucí SUMP je zásadní krok, který umožní maximálně využít všechny příležitosti a minimalizovat pozdější konflikty s orgány na vyšší úrovni.

Cíle pro tuto aktivitu jsou následující:

• Definujte geografický rozsah vašeho plánu, který pokrývá oblast funkčního městského regionu na základě skutečných dopravních vzorců (např. oblast, v níž se lidé dopravují za prací).
• Udělejte si jasnou představu o tom, jaký vliv bude mít regionální, národní a evropský rámec na váš nový SUMP 2.0.
• Získejte politický souhlas pro geografický rozsah a pro vedoucí organizaci.
• Určete vhodný orgán (orgány), který se ujme vedení procesu plánování.
• Ujistěte se, že plánování bude zohledňovat i napojení na dálkové dopravní koridory.

Hlavním problémem současného plánování městské dopravy je vedle nedostatečné integrace jednotlivých způsobů dopravy i omezená koordinace mezi jednotlivými strategiemi a organizacemi. Řešení těchto nedostatků představuje velkou výzvu (např. koordinace s obory jako územní plánování, ochrana životního prostředí, sociální inkluze, genderová rovnost, ekonomický rozvoj, bezpečnost, zdraví, vzdělávání, informační technologie, energetika, bydlení) pro plánování udržitelné městské mobility, a současně jde o hlavní zdroj inovací a rozvoje. Propojení s ostatními procesy plánování a koordinování cílů a úkolů pomáhá posílit efektivitu vašeho SUMP 2.0., stejně jako všech dotčených plánů a strategií.

Cíle pro tuto aktivitu jsou následující:

• Zajistit základní informovanost na příslušných odborech a úřadech města o interakcích mezi změnami v městských strukturách (hustota, funkce, socioekonomické vzorce, ekosystémy) a mobilitou.
• Určit možnosti integrace SUMP 2.0. a dalších politických strategií na místní a regionální úrovni.
• Usilovat o harmonizaci časového harmonogramu SUMP 2.0. a jednotlivých politických a odborných rozhodovacích procesů (např. obecných strategií, odvětvových plánů, voleb atd.).
• Ověřit,  zda je nastaveno plánování mobility a dopravy jako sdílená oblast politiky.

Aktivity, které vedou k vytvoření SUMP, jsou částečně závislé jedna na druhé – vzájemnou závislost a provázanost je třeba transponovat do logické posloupnosti, která bude v souladu s místními podmínkami. Při sestavování časového harmonogramu je důležité zohlednit i probíhající politické a jiné aktivity, které mohou mít určitý vliv na proces SUMP, např. plány z jiných oblastí rozvoje města. Vhodné je vypracovat a schválit pracovní plán, který určuje všechny milníky a jasně definuje, který z aktérů co a kdy dělá. Do časového harmonogramu musí být zahrnuta i implementace. Představujeme proto tři kritéria, na které se v novém SUMP 2.0. nesmí zapomenout, pokud se bude navrhovat časový harmonogram.

Cíle pro tuto aktivitu jsou následující:

• Připravit plánovací proces, který bude přesně vyhovovat místním podmínkám a bude vhodným způsobem koordinovat všechny aktivity.
• Usilovat o harmonizaci časového harmonogramu SUMP a ostatních procesů jak odborných, tak politických (např. celkové strategie města, odvětvové plány, volby atd.). Najít časová okna pro koordinaci.
• Jasně definovat a formalizovat roli každého z aktérů, a také jejich zdroje, kterými mohou do procesu plánování přispět.
• Vytvořit podmínky pro spolehlivost a transparentnost procesu.
• Posílit efektivitu plánovacího procesu tak, aby zohledňoval dočasnou provázanost a vzájemnou závislost mezi jednotlivými aktivitami, minimalizoval rizika v časovém harmonogramu a optimalizoval využití zdrojů. Později se zaměřte v rámci podrobného plánování na další dva tři roky, zároveň však připravte hrubý plán na dalších deset let a zohledněte i dlouhodobé projekty, které během těchto deseti let budou teprve zahájeny a mohou pokračovat i déle (např. výstavba tramvajových tratí atd.).
• Můžete dát přednost časovému rámci v podobě důležitých milníků a neudávat přesné časové rámce (např. otevření nové autobusové linky a opatření realizovaná předtím a potom). Tento přístup pomáhá zůstat realistickým a veřejnosti usnadňuje sledování průběhu plánu.

Většina místních úřadů se bude potýkat s tím, že určité aktivity nutné pro vedení procesu plánování udržitelné městské mobility přesahují kapacity úřadu. Cílem je v případě potřeby je pokrýt pomocí externích odborníků, a současně rozvíjet odbornost v oblasti SUMP uvnitř vlastní instituce. Nemusí ale platit rovnice, že externí firma je ta, která nám zpracuje SUMP 2.0.. Není to pravda. Jelikož SUMP 2.0. počítá s implementační fází, pak hlavním koordinátorem procesu SUMP 2.0. nemůže být firma, ale město. Pokud se komunikuje s veřejností, tak hlavní roli má opět město, nikoliv odborná firma. 
Cíle pro tuto aktivitu jsou následující:

• Splnit krátkodobé požadavky na potřebné dovednosti a budovat kapacity uvnitř vlastní instituce a v širší odborné komunitě.
• Posílit efektivitu plánovacího procesu tak, aby co nejlépe využíval dostupné zdroje.