Modrozelená infrastruktura (MZI) kombinuje prvky zeleně a vodních systémů ve městech, čímž zlepšuje klima a kvalitu života. Pomáhá zadržovat dešťovou vodu, snižuje riziko povodní a zároveň podporuje biodiverzitu. Díky této infrastruktuře se městské prostředí stává odolnějším vůči klimatickým změnám, zlepšuje kvalitu života a podporuje biodiverzitu.
Výhody modrozelené infrastruktury:
V České republice se koncept modrozelené infrastruktury (MZI) stále více prosazuje jako klíčový nástroj pro adaptaci měst na klimatické změny, zadržování vody v krajině a zlepšení kvality života ve městech.
Hlavní prvky MZI v ČR
V evropských městech se modrozelená infrastruktura (MZI) stává klíčovou součástí adaptace na klimatickou změnu, zvyšování kvality života a zlepšení biodiverzity. Evropská unie podporuje tyto projekty prostřednictvím zelené dohody (European Green Deal) a různých dotačních programů, jako je Horizont Evropa či Fond soudržnosti.
Příklady z praxe:
Modrozelená infrastruktura, zahrnující prvky jako zelené střechy, parky, vodní plochy a systémy pro hospodaření s dešťovou vodou, je klíčová pro zlepšení kvality života ve městech, podporu biodiverzity a zvýšení odolnosti vůči klimatickým změnám. Na konferenci URBIS 2025 budou prezentovány nejnovější trendy, technologie a osvědčené postupy v této oblasti, které mohou inspirovat města a obce k implementaci efektivních a udržitelných řešení. Modrozelená infrastruktura je zařazena do prvního tematického bloku „Města a obce tváří v tvář klimatické změně“. Na konferenci URBIS 2024 se tomuto tématu věnoval profesor Zdeněk Žalud v keynote diskuzi v bloku Energie a klima.
Modrozelená infrastruktura je klíčem k udržitelným a odolným městům budoucnosti. URBIS
Měnící se klima je stále více hybatelem rozvoje urbanismu a ovlivňuje plánování veřejného prostoru.
Dochází ke zvýšení odolnosti městského prostředí a zajištění jeho příjemnosti pro obyvatele. „Města zavádějí opatření, která snižují dopady extrémních teplot, zadržují dešťovou vodu a zlepšují kvalitu ovzduší. Patří sem rozšiřování modrozelené infrastruktury, výsadba stromů, vytváření stinných zón, budování retenčních ploch nebo využívání propustných materiálů v zástavbě,“ říká odborník na městskou mobilitu Jan Hauser, který je investičním a portfolio manažerem EIT Urban Mobility.
„Všechny městské veřejné investice by měly již v rámci přípravy povinně zahrnovat klíčové prvky zelené infrastruktury. V případě ulic např. povinnost vysazování stromů a řešení vsaku dešťové vody. U budov by mělo jít o zateplování, chytré řízení spotřeby nebo fotovoltaiku na střechách. Aktuálně se do měst dostávají ve větší míře vodní prvky, které pomáhají s adaptací na horka. Novým detailem je třeba i stínění dětských hřišť před přímým sluncem,“ popisuje konkrétní opatření Ondřej Mirovský, který nyní působí jako senior manažer pro udržitelnost v PowerHUBu.
Podle něj se ale ne vždy tyto kroky setkávají s pochopením. „Např. v Praze je zásadní diskuse s památkovou péčí, kdy stanoviska právě památkářů nové stromy občas odmítají a dle mého názoru zapomínají, že rozhodují o podobě a tváři měst 21. století, a ne počátku 20. století,“ dodává Mirovský.
Vnímání městského prostoru formuje i koncept modrozelené infrastruktury. Propojení vody a zeleně ve městech s sebou přináší vedle estetických prvků konkrétní a měřitelné výhody udržitelného rozvoje.
Zdroj: EIT Urban Mobility (28. 3. 2025)
