Jak dokázala Lipská Charta změnit Lipsko. Dokáže změnit i naše města?

12. 02. 2021

V rámci německého předsednictví EU byla dne 30. listopadu 2020 podepsána „Obnovená Lipská charta: Transformační síla měst pro všeobecné blaho". Dokument je k dispozici také v českém jazyce. 

Nová lipská charta, která vychází z Lipské charty schválené roku 2007, je strategický dokument se zaměřením na integrovaný a udržitelný městský rozvoj v Evropě. Zdůrazňuje, aby města vytvořila integrované a udržitelné strategie rozvoje a zajistila jejich provádění pro město jako celek, od jeho funkčních oblastí až po jeho městské části. Dokument je provázán s politikou soudržnosti a jejím rámcem pro udržitelný rozvoj měst. Nová lipská charta má pomoci městům se zaměřit na změny a vytvořit z nich odolná místa. Jejími principy jsou zelená, produktivní a živoucí města, která lze aplikovat na 5 oblastech dobrého vládnutí a při zohlednění funkčních území, dostupných finančních a právních nástrojů umožňujících změnu a posílením kapacit měst k jednání.

Nová lipská charta je rovněž doprovázena tzv. prováděcím dokumentem, který jako hlavní nástroj pro implementaci využívá zejména Městskou agendu pro EU.

V této souvislosti bylo dne 18. 12. 2020 vydáno Stanovisko Evropského výboru regionů k této chartě. Doprava se objevuje v bodě 13. : "Evropský výbor je toho názoru, že za účelem dosažení cílů stanovených v Pařížské dohodě a Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky by mělo být jedním z hlavních cílů obnovené Lipské charty prosazování inovativní mobility sestávající z kombinace používání soukromých elektrických vozidel ve městech a nízkoemisní alternativní multimodální mobility za podpory udržitelné veřejné dopravy – např. jízda na kole a chůze – a také udržitelná politika využívání půdy, jež podpoří omezení růstu měst, a lepší energetická účinnost a udržitelná obnova evropského bytového fondu."

Lipská charta byla poprvé přijata v Lipsku v roce 2007 pod názvem Lipská charta o udržitelných evropských městech. Charta se tak vrací na místo svého vzniku. Proč? Jedním z důvodů může být fakt, že změnila samotné město Lipsko, které je dnes skutečně Městem s dobrou adresou. I proto je město Lipsko centrem české Akademie městské mobility a je dáváno za příklad. Viz https://www.akademiemobility.cz/lipsko-293

Co tedy dokument znamená pro plánování dopravní infrastruktury, resp. pro SUMP? Město především dvakrát pozvalo odborníky z celé Evropy na jejich vzdělávací týdenní program Udržitelná doprava - Made in Leipzig. Už tehdy byly představeny principy, které se následně promítly do Lipské charty. Plánování je podřízeno těmto principům:

Spravedlivé město

„Všechny sociální skupiny, včetně těch nejzranitelnějších, musí mít rovný přístup ke službám obecného zájmu, včetně sociálních služeb, zdravotní péče a kultury.  Přiměřené, bezpečné a cenově dostupné bydlení a dodávky energie by měly odpovídat potřebám různých skupin společnosti, včetně stárnoucí a rozmanitější populace, mladých lidí a rodin. Sociálně vyvážené, smíšené a bezpečné městské čtvrti podporují integraci všech sociálních a etnických skupin a generací. Městské oblasti s vysokým procentem migrantů potřebují komplexní integrační politiku."

Městská politika pro obecné dobro

„Veřejné orgány by měly jednat v zájmu veřejného blaha a poskytovat služby a infrastrukturu pro společné dobro: inkluzivní, cenově dostupné a přístupné pro všechny, včetně nejslabších a nejzranitelnějších skupin společnosti. Všichni lidé by měli mít rovný přístup, zejména ti, kteří žijí ve městech, kde ubývá populace a v odlehlých oblastech. To se týká zdravotnictví, sociálních služeb, vzdělávání, kulturních služeb, bydlení, zásobování vodou a energií, nakládání s odpady, veřejné dopravy, digitálních sítí a informačních systémů.“

Aktivní a strategická územní politika a územní plánování

„V mnoha městech je prostor omezený, což často vede ke konfliktním zájmům. Místní orgány musí uplatňovat udržitelné, transparentní a spravedlivé územní plánování a pozemkové politiky, včetně vlastnictví a kontroly půdy místními úřady. Aby byl zajištěn pružný a dlouhodobý rozvoj, musí místní orgány zohlednit strategický a budoucí vývoj i rizika. Klíčovými prvky určenými k dosažení tohoto cíle jsou oblasti pro dostatečné nové a přiměřené, bezpečné a cenově dostupné bydlení, které zajistí vibrující a sociálně smíšená sousedství, vyhýbající se spekulativní pozemkové politice." 

Ohlédnutí za Lispkou chartou z roku 2007

„Města nepatří ani politikům a městským úřadům ani investorům.“ Takzvaná Lipská charta (Leipzig-Charter) měla zavést novou evropskou politiku pro rozvoj měst a především zapojit do této politiky občany. Od přijetí Lipské charty už uplynulo více než deset let. Chopili se občané své šance? Nebo zůstává město stále jen ve správě veřejných orgánů?

Bez účasti občanů to nejde. Toho si byli ministři členských států Evropské unie, kteří jsou odpovědní za rozvoj měst, dobře vědomi, když se v roce 2007 dohodli na přijetí dokumentu Lipská charta o udržitelných evropských městech. Především ve znevýhodněných městských částech mají být od té doby cíleně používány dotace a společně s občany mají být vypracovávány nové koncepty rozvoje. Zajímá ale občany ta nová role urbanistů vůbec?

Město, podle kterého byla charta pojmenována, má takovou znevýhodněnou oblast ve své východní části. Žije tam hodně cizinců a nezaměstnaných. Mnoho domů je prázdných, všude na zdech tagy a graffiti. Nechvalně proslulá Eisenbahnstraße protíná východ Lipska jako dlouhá čára. Podle televizního magazínu Taff je to „nejhorší ulice v Německu“. K ní přiléhá čtvrť Neustadt-Neuschönefeld, kde občanské sdružení Neustädter Markt provozuje své komunitní centrum.

V roce 2007 Lipská charta:

• doporučovala opět intenzivněji vzájemně propojovat bydlení, zaměstnání a trávení volného času ve městech. Města by se tak měla stát zajímavějšími, živějšími a sociálně stabilnějšími.
• zdůrazňovala, že za přítomnost i budoucnost měst jsou odpovědní všichni a všichni se musejí angažovat – občané a občanky, politikové, městské úřady, hospodářství i společenské organizace.
• požadovala, aby urbanistické plánování bylo výsledkem veřejného procesu. V tomto procesu musejí být spravedlivě vzájemně zváženy všechny nároky na rozvoj měst.
• sázela na sociální a kulturní integraci znevýhodněných městských částí a chápe tuto integraci jako jednu z hlavních strategií mezinárodní harmonizace na evropské úrovni. Dlouhodobý a stabilní hospodářský růst je možný pouze tehdy, pokud města jako celek zůstanou sociálně vyrovnaná a stabilní.

Další informace:

• Oficiální zpráva Evropské komise  "New Leipzig Charter- The transformative power of cities for the common good" (v angličtině)
• Eurocities: What is the New Leipzig Charter? (v angličtině)

Vydáno: 18. ledna 2020, aktualizováno 12. 2. 2020

Štítky: Spokojenost a kvalita života (Fakta a čísla, tag14), Politika, Strategie, Regulace (Mezioborového plánování, tag22), Cyklistická doprava (Dobrá praxe, tag27)