SUMPs for BSR - Návrh rámce pro monitorování a evaluaci udržitelné městské mobility

28. 11. 2025

V rámci projektu SUMPs for BSR byl i vytvořen Návrh rámce pro monitorování a evaluaci udržitelné městské mobility. Spolek Partnerství pro městskou mobilitu. z. s. přeložil tento dokument a níže uvádí zkrácenou verzi.

1. Rozsah rámce monitorování a evaluace

Místní rámec monitorování a evaluace by měl řešit všechny klíčové oblasti fungování systému městské mobility. Měl by proto umožňovat posouzení současné situace v následujících oblastech:

• Úroveň využívání různých způsobů dopravy a související důsledky (např. dopravní zácpy);
• Úroveň rozvoje subsystémů, zejména infrastruktury podporující různé druhy dopravy;
• Dopad systému městské mobility na zdraví obyvatel (včetně dopravních nehod);
• Dopad systému městské mobility na stav přírodního prostředí;
• Současné priority konkrétních druhů dopravy v rámci dopravního systému.

Tyto oblasti se vztahují na všechny prvky systému městské mobility, konkrétně:

• Pěší doprava;
• Cyklistická doprava a mikromobilita;
• Veřejná doprava;
• Osobní automobily;
• Sdílená mobilita;
• Městská logistika;
• Těžká nákladní doprava.

S ohledem na tyto oblasti by rámec M&E měl umožnit vymezení současných podmínek, za kterých městská mobilita funguje, tj. podmínek, které obyvatelé zažívali před zavedením PUMM.

2. Kroky pro vypracování místního plánu monitorování a evaluace

Rámec monitorování a evaluace má dvojí povahu. Na jedné straně by indikátory používané v tomto rámci měly přímo souviset s cíli a opatřeními přijatými k jejich dosažení. Tento přístup zabraňuje tomu, aby se provádělo „měření pro měření“. Na druhé straně by rámec monitorování a hodnocení měl umožňovat komplexní diagnostiku podmínek a stavu městské mobility v daném městě. To znamená, že zavedený systém ukazatelů by měl umožňovat identifikaci problematických oblastí, jak geografických, tak tematických, ještě předtím, než budou přijata opatření k jejich zlepšení.

Souhrnně lze říci, že soubor indikátorů používaných v rámci monitorování a hodnocení spolu se shromážděnými údaji by měl umožnit jak monitorování samotného systému městské mobility, tak hodnocení účinnosti a efektivnosti přijatých opatření. Tento rámec by proto měl mít jak pasivní charakter zaměřený na průběžné monitorování všech klíčových oblastí městské mobility, tak reaktivní charakter zaměřený na provádění přesných měření souvisejících s hodnocením opatření realizovaných v rámci řízení systému městské mobility a městského prostoru.

3. Obecná doporučení a rizika, kterým je třeba se vyhnout

3.1. Rizika, kterým je třeba se vyhnout při vypracovávání rámce monitorování a hodnocení pro plánování udržitelné městské mobility

• Přetížení rámce monitorování a hodnocení nadměrným počtem indikátorů může vést ke složitosti a neefektivnosti procesu hodnocení, což může bránit přesnému posouzení plánování udržitelné městské mobility.
• Příliš složité indikátory – Složité indikátory mohou být obtížně měřitelné a interpretovatelné, což může vést k nejasnostem nebo zkreslení pokroku.
• Nesoulad mezi indikátory a cíli dokumentu – Je zásadní, aby indikátory v rámci monitorování a hodnocení byly v souladu s cíli dokumentu a aby přesně odrážely cíle stanovené ve strategickém plánu pro plánování udržitelné městské mobility.
• Indikátory neodkazující na výchozí stav – aby bylo možné sledovat smysluplný pokrok, musí být indikátory vztaženy k výchozímu stavu (počátečním podmínkám).
• Cílové hodnoty indikátorů jsou příliš ambiciózní. Stanovení nedosažitelných cílů může bránit realistickému posouzení.
• Sledování irelevantních otázek – Zaměření se na otázky, které nejsou pro cíle zásadní, může odvést zdroje a pozornost od kritických oblastí.
• Nedostatečné stanovení priorit indikátorů – Aby bylo zajištěno zaměření na nejdůležitější metriky, měly by být indikátory rozděleny do kategorií (strategické, základní, pomocné).
• Žádný odkaz na stávající strategické dokumenty / Nepoužívání indikátorů ze stávajících strategických dokumentů – Rámec pro monitorování a hodnocení by měl zahrnovat nebo být v souladu s indikátory, které jsou již stanoveny ve stávajících politických nebo strategických dokumentech.
• Používání nekonzistentních metodik pro hodnocení plnění cílů – Například použití různých definic pěších cest v modálním rozdělení může v průběhu času zkreslit výsledky hodnocení.
• Nedostatečná identifikace útvarů odpovědných za monitorování konkrétních indikátorů.
• Nedostatečné upřesnění časových intervalů pro provádění následných měření.
• Nedostatečná průběžná a progresivní spolupráce s externími institucemi, orgány a společnostmi v oblasti sdílení dat.

3.2. Obecná doporučení

• Definujte rozsah monitorování a evaluace v závislosti na obsahu dokumentu, zejména na strategických a operačních cílech a plánovaných opatřeních. Rozsah se také liší v závislosti na územním pokrytí plánu. Rozsah monitorování a evaluace se bude lišit pro funkční urbanizované území (FUA), město nebo dokonce pro čtvrť či menší část města, jako je například jeho centrum. Rámec monitorování a hodnocení by měl být přizpůsobivý, ať už se vztahuje na funkční urbanizované území (FUA), město nebo konkrétní čtvrť. Pro větší regiony, jako jsou FUA, by měly být použity širší indikátory, zatímco pro menší oblasti by měly být upřednostněny místní otázky.
• V některých zemích spočívá klíč k úspěšnému plánování udržitelné městské mobility v komplexním přezkumu všech strategických a operačních dokumentů. Tento přezkum by se měl zaměřit na identifikaci cílů, prioritních opatření a monitorovacích indikátorů uvedených v těchto dokumentech.
• Důležitým, ale často opomíjeným aspektem plánování udržitelné městské mobility je jasné přidělení odpovědnosti za monitorování a hodnocení. Tato odpovědnost by měla být přidělena konkrétnímu útvaru v rámci správní struktury. Kromě toho by měla být stanovena četnost hodnocení s přihlédnutím k jedinečným výzvám, kterým čelí menší města.

4. Spolupráce s klíčovými zainteresovanými stranami

Jednou ze základních myšlenek, která odlišuje plány udržitelné městské mobility od tradičních dopravních dokumentů, je rozsáhlé zapojení veřejnosti do procesu tvorby dokumentů a sběr dat od široké škály zainteresovaných stran v oblasti městské mobility, jejichž zájmy jsou často protichůdné nebo ne vždy v souladu s cíli udržitelného rozvoje. Tabulka 4 představuje přehled klíčových zainteresovaných stran spolu s příklady typů dat, které by od nich mohla být požadována.

5. Navrhované indikátory

V tabulkách indikátorů 1–7 jsou uvedeny navrhované klíčové indikátory výkonnosti (KPI), které lze využít v procesu vývoje a monitorování provádění PUMM. Kromě KPI tabulka obsahuje také cíle spojené s každým indikátorem. To usnadňuje výběr KPI v souladu se zamýšlenými směry a oblastmi změn v systémech mobility zahrnutých v daném PUMM. Dále jsou uvedeny příklady navrhovaných cílových hodnot, které lze propojit s konkrétními KPI, s cílem zjednodušit integraci cílů PUMM do rámce monitorování a evaluace. Jak je v tomto dokumentu několikrát zdůrazněno, tato integrace je klíčová pro úspěch a účinnost použitého souboru KPI.

Tabulky také obsahují doporučení týkající se relevance konkrétních indikátorů pro velmi malá (cca 40 000 obyvatel), malá (cca 80 000 obyvatel) a středně velká města (cca 200 000 obyvatel). Je však třeba poznamenat, že se jedná pouze o návrhy. To znamená, že každý případ, tj. každý systém městské mobility v daném městě, vyžaduje individuální analýzu, aby bylo možné přizpůsobit soubor KPI jeho skutečným potřebám a očekáváním. Indikátory uvedené v tabulce byly vyhodnoceny na základě následující stupnice s cílem určit jejich relevanci pro velmi malá, malá a střední města.

Štítky: Strategie (Role města, tag2), Politika, Strategie, Regulace (Mezioborového plánování, tag22)