Aktuality podle tagu
V boxu níže dosaďte za "tag:" kód tagu.
Například tag: tag1. Nebo tag: tag2. Atd.

Design ulice - pražská realita

13. 10. 2018

Praha je jen jedna, ale zdá se, že přístup ke zklidňování komunikací je jiný. Dokáže někdo vysvětlit, proč to jednou jde a podruhé ne? Máme v Česku stejný metr na normu a zákony? A jak je možné, že na území jednoho města se něco povolí a prakticky stejná věc o kus dále je zamítnuta?

SCÉNÁŘ 1

Každý rok se v Praze provádí souvislé a běžné údržby, při kterých se obnoví kilometry povrchů, včetně dopravního značení. Mimo jiné se dotkly i kumunikací, kde jsou vedeny či plánovány cyklotrasy, cyklisté často nemají alternativu k jejich překonání a cyklistická opatření zde jsou proto žádoucí. Ulice Plzeňská - má zde vést páteřní cyklotrasa, v celé délce by se vešel ochranný cyklopruh, v podstatné části dokonce s parkováním, aby se obchody nemusely zásobovat z chodníků. 2 roky se plánuje, projednává, a nic. Zborovská - po souvislé údržbě bylo možné doplnit chybějící kus integračních opatření na jinak souvislém a frekventovaném úseku. Místo toho se zatím obnovilo stávající značení, které cyklisty spíše děsí. Zůstane rozdělení dopravního prostoru i nadále pro cyklisty nebezpečné a mají nadále vyhledávat raději nelegální jízdu v souběžných jednosměrkách a zkracovat si cestu zakázanými parky, než abychom si připustili, že mají na silnici své místo? Při souvislé údržbě Jiráskova mostu bylo "vygumováno" předsunuté stání pro cyklisty, které je však zásadní pro bezpečnost. Proč? Bude se to "lepit" zpětně, až se někdo ozve, nebo "něco" stane. Ul. Keplerova - proběhla souvislá údržba, ulice je dost široká na zřízení cyklopruhů - a nikdo se nezaráží nad množstvím cyklistů, kteří zde jezdí jak ve vozovce, tak po chodnících s intenzivním pohybem slabozrakých, bez jakéhokoliv náznaku o pokus "cyklistického" opatření, i když vyhrazené jízdní pruhy pro cyklisty končí doslova "na dohled"?. Na ul. Patočkova byly cyklopruhy dokonce vyznačeny, aby byly vzápětí zrušeny, protože by si cyklisté uvědomili, že po této nejkratší a nejméně strmé spojnici dvou cyklistických opatření mohou jezdit legálně? Proč nepomohly ani podněty od veřejnosti? Že autům evidentně vůbec nevadí, jelikož je řidiči respektují i když jsou „smazané“ a pro cyklisty je to tak mnohem bezpečnější? Stanovisko "kompetentních" je zatím opačného mínění. A proč užší část ulice Šeříková je cykloobousměrkou, když v té širší projede 100 000 cyklistů za rok v protisměru nelegálně, ale bez jediné nehody za posledních 10 let, nad tím nezasvěcenému zůstává rozum stát.

Pražskou realitou je, že v prostředí rostlého města není dostatek prostoru pro výstavbu separovaných stezek pro cyklisty. Současná legislativa navíc nedokáže zajistit veřejnou prospěšnost nových staveb pro bezmotorovou dopravu, což možnosti budování nových stezek pro cyklisty dále omezuje. Na stezkách které se u nás vybudovat podaří je pak obtížné zajistit přednost cyklistů před motorovým provozem a pokud se takovou infrastrukturu v dílčích úsecích podaří vybudovat, často v praxi paradoxně znamená snížení komfortu bezmotorové dopravy z pohledu prodloužení jízdních časů a ztráty přednosti na křížení "původně vedlejších" komunikací.

Je tedy otázkou, zda při pravidelných rekonstrukcích a údržbě sběrných městských komunikací v profilu "od obruby k obrubě" je i při návrhové rychlosti 50 km/hod dostatečné cyklisty segregovat od motorových vozidel alespoň zřízením jízdních pruhů pro cyklisty, než je nechat v společném provozu s motorovými vozidly bez jakékoliv ochrany. Konstrukční parametry místních komunikací I. třídy v Praze takovéto přerozdělení provozu změnou dopravního značení zpravidla umožňují, jelikož šířky jízdních pruhů jsou z pohledu dnešních technických norem naddimenzované. V řadě případů jsou i z pohledu cyklistů tyto komunikace neobejitelným úsekem jejich pravidelných tras, jelikož zjednosměrnění provozu na vedlejších komunikacích nebo geomorfologické podmínky dané lokality jiné trasy než využití místní komunikace I. třídy neumožňují bez neadekvátní zajížďky.

Otázka tedy nezní, co je nejlepší varianta z pohledu bezpečnosti cyklo, ale zda je lepší něco, než nic...

 

Zdroj této části. MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY, odbor rozvoje a financování dopravy, oddělení rozvoje dopravy

SCÉNÁŘ 2
Je ale možné informovat i o pozitivním příkladu, o nové Vltavské, která je klidnější a bezpečnější. Nedávno došlo k zásadnímu zlepšení pro chodce a cyklisty, ale i většinu řidičů.

Nové úpravy křižovatky Vltavská jsou ukázkou toho, že i morálně zastaralou dopravní stavbu, jaká ve vnitřním městě nemá co dělat, je možné víceméně pouze kosmeticky upravit do daleko stravitelnější podoby. Stačí využít dílčího snížení intenzity automobilového provozu a historickou předimenzovanost některých částí mimoúrovňové křižovatky k maximalizaci přínosu pro pěší, cyklisty – a koneckonců i pro motoristy poptávající parkovací stání a plynulý provoz při dodržování maximální dovolené rychlosti a bez agresivních manévrů.

Shrnutí projektanta

Dle projektanta křižovatky lze základní vlastnosti celého řešení shrnout následovně:

  • Dochází k okamžitému zlepšení pěší prostupnosti, zejména zkrácení cesty mezi Bubenskou a Hlávkovým mostem na zlomek původní vzdálenosti.
  • Doplňuje se několik desítek parkovacích míst, některá v rámci ZPS (zón placeného stání), jiná prozatím zdarma.
  • Průjezd vozidel je plynulejší díky eliminaci agresivního podjíždění. To běžně doprovázelo výrazné překračování rychlosti o desítky km/h.
  • Dochází k výraznému zvýšení bezpečnosti provozu pro všechny uživatele (včetně těch nejzranitelnějších – chodců a cyklistů).
  • Řešení neomezuje kapacitu jednotlivých křižovatek, zachovává původní reálnou cestovní rychlost v běžném provozu.

Zdroj pozitivní zprávy: https://www.auto-mat.cz/2018/10/nova-vltavska-zklidnena-a-bezpecnejsi/

Doporučení serveru Dobrých měst:

Nebojme se vycházet z doporučení Evropské rady pro bezpečnost silničního provozu (ETSC). Pro ilustraci zasíláme dokument, kde si příslušné pasáže sami můžete nastudovat – viz. příloha „The-EUs-Role-in-Promoting-the-Safety-of-Cycling_ETSC“ (straně 14, kapitola 2.7. Separace). Daný dokument rovněž odkazuje na Plány udržitelné městské mobility (SUMP), kde se tato opatření právě podporují. Jsou zde rovněž odkazy na další zahraniční literaturu, která podporuje realizaci cyklistických pruhů podobných jako na ulici Patočkové. Pro ilustraci zasíláme ke studii dokument „Transport learning – Street Design“.

Obecně vnímáme, že v České republice zatím převládá přístup z pohledu automobilové dopravy, a to na úkor opatření pro cyklisty. Cyklostezky není problém vybudovat, ale smysluplnou síť bezpečných tras pro cyklisty bez cyklistických pruhů se prostě nedá zrealizovat. Žel, v praxi se často setkáváme s předsudkem, že realizace cyklistických pruhů je pro cyklisty nebezpečná.

Z textu jednoznačně plyne, že jakékoliv oddělení cyklistů od provozu, byť "pouhým" dopravním značením, je důležitým bezpečnostním opatřením, a rozhodně je lepší, než nic.

Ke stažení:


Štítky: Design ulice (Dobrá praxe, tag25)