Aktuality podle tagu
V boxu níže dosaďte za "tag:" kód tagu.
Například tag: tag1. Nebo tag: tag2. Atd.

Ohlédnutí za konferencí o klimatu, která měla rozpačité výsledky

24. 01. 2019

Vraťme se v čase. V polských Katovicích v polovině prosince proběhlo dvoutýdenní jednání summit OSN o změně klimatu. Jeho výsledky byly ale nejednoznačné a podle kritiků nedostatečné.

Články z konference:

Komentář z konference byl převzat ze zdroje a2alarm.cz a to v celém rozsahu: http://a2larm.cz/2018/12/konference-o-klimatu-s-rozpacitymi-vysledky/

Základní zpráva: Jestli má lidstvo zabránit tragickým důsledkům klimatické změny, emise musí začít bezpodmínečně klesat a kolem roku 2030 by měly být zhruba o polovinu nižší než dnes. To ale zatím není pravděpodobné.

Ostře sledovaný summit OSN o změně klimatu v polských Katovicích (COP 24) byl mnoha pozorovateli označován za příležitost, jak odvrátit nejhorší dopady ekologické hrozby. Pozitivní zpráva je, že se účastníci konference dohodli na balíku pravidel pro realizaci Pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Touto dohodou se vlády zavázaly udržet zvyšování teploty „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně“ v porovnání s předindustriálním obdobím. Jinak však setkání v Katovicích výrazný posun vpřed nepřineslo – stále jde spíše o kompromis s nejistým výsledkem. Státy světa mají příští dva roky na to, aby upravily svoje závazky ve snižování emisí skleníkových plynů pro období let 2020 až 2030. Problém ale je, že současné tempo snižování emisí je pomalé a na odvrácení nových globálních krizí ve skutečnosti nestačí.

Ještě před konferencí v Katovicích varoval Mezinárodní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC), že jestli se v příštích letech nepodaří snížit oteplení pod 1,5 stupně Celsia, následky budou pro lidstvo hrozivé. Lze očekávat, že mnohé části světa budou neobyvatelné, některá území na jihu Evropy budou připomínat poušť, další miliony lidí v Africe a Asii budou bojovat o holé přežití, na mnoha místech světa budou lidé ohroženi záplavami a stoupající hladinou moří. Z některých odhadů navíc vyplývá, že i kdyby všechny státy světa snížily emise tak, jak původně slíbily v Pařížské dohodě, průměrná teplota planety by ve skutečnosti stoupla zhruba o tři stupně Celsia – tedy na dvojnásobek deklarovaných cílů z Paříže.

Summit v Katovicích tedy bohužel očekávaný průlom nepřinesl. Stále chybějí jasné závazky zúčastněných států, jak nastolit změnu kurzu a vymoci přísné snižování emisí v dalších letech. Jestli má totiž lidstvo zabránit tragickým důsledkům klimatické změny, emise musí začít od roku 2020 bezpodmínečně klesat a kolem roku 2030 by měly být zhruba o polovinu nižší než dnes. To ale zatím není pravděpodobné.

Konference se protáhla zejména kvůli neshodě ohledně pravidel pro mezinárodní obchodování s emisemi, které blokovala Brazílie. Tento bod byl přesunut na příští rok. Jenže s ohledem na vládu nově zvoleného brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, jehož ministr zahraničí považuje klimatickou změnu za „neomarxistické spiknutí“, není vůbec jisté, jestli v tomto bodě dojde k pokroku. Finanční pomoc ohroženým zemím zatím slíbilo zdvojnásobit pouze Německo, jiné státy žádné nové příspěvky do klimatického fondu neohlásily. Pro snížení dopadů klimatické hrozby tedy bude třeba učinit mnohem víc.

A co z konference vyplývá pro Českou republiku? Ve společné tiskové zprávě Klimatické koalice uvedl Jiří Koželuh z Hnutí Duha: „Zástupci pacifických ostrovů to na konferenci v Katovicích formulovali snad nejsrozumitelněji ze všech: do roku 2030 musí ve vyspělých zemích skončit spalování uhlí a už nyní není možné rozšiřovat stávající doly, natož otevírat nové. ČR zatím nečiní ani kroky k útlumu fosilních paliv, danému celkem konzervativní Státní energetickou koncepcí ČR. Máme tedy nyní dva roky na zásadní zlepšení svojí klimatické politiky. Měla by začít odmítnutím rozšíření hnědouhelného velkolomu Bílina a dále zakázat udělování výjimek z nových evropských limitů na znečištění z uhelných elektráren, stanovit opravdu efektivní podporu pro rychlý rozvoj čistých obnovitelných zdrojů a zvýšit energetickou daň i poplatky z těžby hnědého uhlí.“

 

Článek vznikl ve spolupráci NaKole z.s. a Partnerství pro městskou mobilitu z.s., za podpory a spolufinancování z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. Text nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.


Štítky: Emise a imise dopravy (Fakta a čísla, tag9)