Aktuality podle tagu
07. 02. 2020
O problému s nedostatkem pohybu se ví už dlouho, mnoho dat k tématu najdete na tomto webu v sekci věnované aktivní mobilitě. Že problém je opravdu vážný, potvrdila i nedávná konference Národní sítě zdravých měst (NSZM), která proběhla v Olomouci ve dnech 23. - 24. ledna 2020. Zazněla tu řada zajímavých příspěvků, ze kterých dnes vybíráme tři prezentace. V celé délce je najdete ke stažení dole pod tímto článkem, kompletní souhrn potom na stránkách NSZM.
Nedostatek pohybu zabíjí. Ve stejném období má nedostatek fyzické aktivity na svém kontě více obětí než druhá světová válka. Tento fakt zazněl v prezentaci Zdeňka Hamříka z Univerzity Palackého v Olomouci. Představil mimo jiné výsledky Národní zprávy o pohybové aktivitě českých dětí a mládeže (viz prezentace ke stažení pod tímto článkem).
Co data říkají o českých dětech? Ty sice sportují, přesto ale mají nedostatek pohybu. Proč tomu tak je? Odpověď se skrývá v našem životním stylu. I když sportovní kroužky jsou určitě přínosem, mnohem větší váhu a také delší čas zaberou cesty do školy a ze školy, možnost aktivních přestávek,povinnosti spojené s venčením pejsků a další. Pokud navíc rodiče vezou dítě na kroužek autem, stráví tím možná stejnou dobu jako je samotná délka kroužku.
Jak jsme se přitom dozvěděli z prezentace Pavly Kotusové ze Světové zdravotnické organizace (WHO), pohybové aktivitě, případně jejímu nedostatku a s tím souvisejícími chronickými neinfekčními onemocněními se tato organizace velmi vážně zabývá. Existuje dokonce Strategie pohybové aktivity pro Evropský region WHO pro léta 2016-2025.
Jsme velmi potěšeni, že doporučení zahrnuje i Celoevropský plán na podporu cyklistické dopravy, na kterém spolupracuje 54 členských států Světové zdravotnické organizace z celé Evropy. Českou republiku v něm zastupoval také spolek Partnerství pro městskou mobilitu.
Podle WHO pravidelná chůze a jízda na kole jako dopravním prostředku snižuje úmrtnost až o 10%, snižuje riziko řady chorob včetně hypertenze, ischemické choroby srdeční, mrtvice, cukrovky, rakoviny prsu a tlustého střeva, deprese a celkově zlepšuje zdraví funkčního aparátu člověka.
Na alarmujícím stavu české společnosti se shodují minimálně tři organizace - Univerzita Palackého v Olomouci, Světová zdravotnická organizace a Ministerstvo zdravotnictví. Třetí prezentaci představila náměstkyně ministra zdravotnictví paní Alena Šteflová. Podle ní je Ministerstvo připravené metodicky podpořit školy, které mají vůli situaci řešit.
Jak to ale udělat prakticky, aby se uvedený problém neprohluboval ale naopak řešil? Zlepšovat veřejný prostor, stavět dětská hřiště, zklidňovat automobilovou dopravu tam kde to jde, podporovat chodce a cyklisty a do toho všeho aktivně zapojovat samotné děti.
Znovu se vracíme k našim příspěvkům z přelomu roku. Žádná kouzelná hůlka asi neexistuje, ale pokud od začátku pracujeme v týmu, je šance, že najdeme společnou řeč. Ale co když se stane, že jeden z klíčových partnerů má svoji představu o veřejném prostoru a jeho využití?
Odpověď nabízejí následující text z Akademie městské mobility Když policie řekne NE, pak zkuste třeba.
A neplatí to jen na úrovni města. Pro účinnou změnu podoby města je potřeba vytvářet partnerství i na národní úrovni. Více v článku Partnerství: základní podmínka úspěchu.
Mimo jiné i proto se dne 19. března 2020 se v Příbrami bude konat setkání českých měst, které bude spojené s podpisem „Příbramské výzvy“. Jde o iniciativu několika municipalit, které mají zájem připravit si plán mobility s respektováním osmi principů převzatých z evropské metodiky, která byla představena mj. na konferencích v Groningenu a v Praze.
Můžeme psát o trendech v městské mobilitě, ale možná zajímavější je uvažovat nad tím, co skutečně odlišuje běžná města od těch skutečně atraktivních, kde se dobře žije. Na stránkách Akademie městské mobility budeme i nadále informovat o aktivitách, které k tomu směřují.
