Aktuality podle tagu
13. 07. 2021
Duševní zdraví je jedním z klíčových témat letošního ročníku a zdůrazňuje aspekt, který bývá často opomíjen: doprava může významně ovlivnit stav lidského duševního zdraví a pohody. Umožňuje lidem spojit se s ostatními a udržovat s nimi vztahy, získat přístup k profesním a vzdělávacím příležitostem a volnočasovým aktivitám mimo jejich domov a poskytuje jim více flexibility. Umožňuje aktivní životní styl pro starší lidi v jejich komunitě a výzkum ukazuje, že zavádění opatření pro určité věkové skupiny v dopravě (jako jsou předplatní autobusové kupóny zdarma) je spojeno s častějším využíváním veřejné dopravy staršími lidmi a se snížením příznaků deprese a pocitů osamělosti. To bylo zdůrazněno také jako důležitý faktor v průběhu kampaně Evropský týden aktivního a zdravého stárnutí. Navíc bylo prokázáno, že kratší doby cestování zlepšují pohodu, zatímco dojíždění, které trvá 60 až 90 minut, má nejvíce negativní vliv na pohodu.
Úzkost z velkých shluků lidí nebo nedostatečných informací o cestování může vést ke zhoršení duševního stavu. Schopnost pohybovat se po okolí vždy hrála významnou roli v prožívání zdravého a naplněného života. Ve světle současné pandemie musí města pracovat ještě usilovněji na vytvoření urbánních oblastí, kde se mohou obyvatelé pohybovat udržitelně a bezpečně, kdykoli chtějí.
Aktivní mobilita má zásadní vliv na zdraví
Vedle posilování fyzického zdraví je cyklistika a chůze také neuvěřitelně prospěšná pro duševní zdraví. Různé studie naznačují, že aktivní mobilita snižuje depresi, úzkost a další problémy v oblasti duševního zdraví. Fyzická aktivita ve formě chůze nebo cyklistiky zvyšuje průtok krve, uvolňuje endorfiny a snižuje celkovou hladinu stresu. Dokonce i 30minutová procházka nebo výlet na kole každý den může pomoci zlepšit duševní zdraví. Dokáže zlepšit celkovou náladu i kvalitu spánku a snížit stres, úzkost a únavu. Fyzicky aktivní lidé mají až o 30 % snížené riziko vzniku deprese a udržování fyzické aktivity pomáhá těm, kteří se z deprese vyléčili.
Města, která podporují kampaně v oblasti cyklistiky a chůze, mají větší předpoklady k tomu, aby byla šťastná, zdravá, vzdělaná a ekonomicky stabilní. Tyto ukazatele se týkají hlavně životního stylu lidí, kteří často používají udržitelné a zdravé způsoby dopravy ve svém každodenním životě. Většina samospráv, které chápou důležitost integrace aktivní mobility do místního plánu mobility, také přijímá další inovativní sociální přístupy. Rezidenti ve městech, kde je populární cyklistika a chůze, se mohou spojovat a komunikovat s lidmi s podobným myšlením. Cyklistika a chůze pomáhají pěstovat komunitního ducha a pocit sounáležitosti.
Cenově dostupná doprava pro sociální integraci a zapojení obyvatel
Zvyšující se cenová nedostupnost měst vede ke gentrifikaci metropolitních území a jejich okolí. Předměstí, která z hlediska dostupnosti zcela závisí na autech, mohou marginalizovat ty, kteří auto nemají - zejména mladé a starší lidi. Sociální izolace a nedostatek komunitní interakce jsou spojeny s horším zdravotním stavem. Výzkum odhaluje jasné a významné spojení mezi četností cest/mírou aktivity a rizikem sociálního vyloučení. Zlepšení mobility může pravděpodobně snížit riziko sociálního vyloučení. Zlepšení veřejné dopravy umožňující vznik nových cest se podceňuje a celková hodnota veřejné dopravy pro komunitu si zaslouží větší uznání. Podle doporučení skupiny C40 Cities (celosvětové sítě měst se společným přístupem ke klimatu pro omezení globálního oteplování) by měla města zaujmout koordinovaný přístup k vytvoření cenově dostupného a přístupného systému veřejné dopravy na základě zkoumání fyzického plánování, integrované tarifní strategii a integrovaného fungování. Výzkum ukazuje, že lidé, kteří hodnotí veřejnou dopravu jako „dobrou“, mají s téměř trojnásobně vyšší pravděpodobností možnosti přístupu k veřejným službám, jako je zdravotní péče, supermarkety nebo vzdělávání než ti, kteří ji hodnotí jako „špatnou“. Tito lidé také méně často tvrdí, že pociťují napětí, jsou v životě nespokojeni nebo pociťují problémy v oblasti duševního zdraví.
Vedle hromadné veřejné dopravy hraje při posilování sociální inkluze a pohody roli také aktivní a nemotorizovaná veřejná doprava. Čtvrti přátelské k chodcům vybízejí k procházkám a cyklistice, což umožňuje větší integraci mezi čtvrtěmi a posilování komunitního ducha u rezidentů, čímž se vytváří přínos pro duševní i fyzické zdraví.
Rekreační oblasti v městském prostředí (parky, veřejná zeleň, zóny pro chodce a zóny bez aut)
Výzkum opakovaně potvrzuje spojení mezi veřejnou zelení a dobrým duševním zdravím a pocitem pohody. V průzkumu, kterého se zúčastnilo 10 000 lidí ve Velké Británii bylo zjištěno, že komunity žijící v zelenějších městských oblastech s větší pravděpodobností hlásily nižší míru duševního stresu a vyšší míru pohody po úpravě dle socioekonomických odchylek na individuální a regionální úrovni.
Centre for Mental Health and Urban Design (Centrum pro duševní zdraví a městský design) ve Velké Británii identifikuje čtyři klíčová témata příležitostí pro duševní zdraví shrnutá pod akronymem GAPS: Green places (zelená místa), Active places (aktivní místa), Prosocial places (prosociální místa) a Safe places (bezpečná místa). Existuje jasné spojení mezi přístupnými zelenými místy a dobrým duševním zdravím a pohodou. Zelené plochy v blízkosti místa bydliště mohou zlepšit náladu a sloužit jako motivace ke cvičení a podněcovat přirozené interakce. Lidé by se měli setkávat s přírodou ve městě v rámci svého běžného denního režimu, a to díky opatřením v podobě nízkoemisních zón, omezením parkovacích míst jejich přeměnou na zelené plochy a většími prostory pro pěší, kde se mohou lidé pohybovat a setkávat.
Řešení hlukového znečištění a znečištění ovzduší
„Nadměrný hluk závažně poškozuje lidské zdraví a je rušivý pro každodenní činnosti lidí ve škole, v práci, doma a ve volném čase. Může narušovat spánek, mít kardiovaskulární a psychofyziologické účinky, snižovat výkonnost a vyvolávat podrážděnost a změny v sociálním chování,“ uvádí Světová zdravotnická organizace. 20 % evropské populace je dlouhodobě vystaveno hladinám hluku, které jsou škodlivé pro zdraví. To odpovídá více než 100 milionům lidí v Evropě. Každý rok přicházíme o více než 1,6 milionů let zdravého života kvůli hlukovému znečištění - druhému největšímu zatížení životního prostředí v Evropě po znečištění ovzduší. Jedna pětina Evropanů je v noci vystavena hladinám hluku, které mohou podstatným způsobem poškodit zdraví. Evropské iniciativy, jako je Zelený týden EU, který se letos v různých evropských zemích koná v období od 3. května do 13. června, má za cíl zvýšit povědomí o těchto podstatných zdravotních rizicích.
V současné době silniční provoz v evropských městech významně přispívá ke koncentracím látek znečišťujících ovzduší. Přestože evropské emisní normy pro vozidla (tzv. Euronormy) omezují emise výfukových plynů, což bude mít pozitivní dopad na kvalitu ovzduší od nynějška do roku 2030, koncentrace NO2 a pevných částic budou mít i nadále negativní vliv. Úroveň vystavení těmto znečišťujícím látkám je ve městech relativně vysoká a právě tam pozorujeme největší dopad znečištění ovzduší na zdraví obyvatel. Látky znečišťující ovzduší, zejména pevné částice a oxidy dusíku jsou spojovány se špatným duševním zdravím a s propuknutím depresivních příznaků a zhoršováním nadměrně depresivních stavů v případě dlouhodobé expozice. Instituce EU hodlají přezkoumat Směrnici o kvalitě ovzduší, evropský právní předpis pocházející z roku 2004. Jako součást Zelené dohody pro Evropu probíhá diskuse o revizi prahových hodnot pro emise, aby byly lépe sladěny s doporučeními WHO. Tato revize bude vycházet ze zprávy Second Clean Air Outlook (Druhý výhled pro čisté ovzduší), zveřejněné na začátku roku 2021. Bude mít možnost podstatně snížit prahové hodnoty emisí v Evropě v průběhu nadcházejících let.
Zdroj: Tematické pokyny k Evropskému týdnu mobility
