Webinář k metodice SUMP 2.0 (lekce 1-7)

01. 04. 2020

Na webu Akademie městské mobility je k dispozici prvních sedm lekcí k plánování udržitelné městské mobility. Základem jsou průběžné konzultace k jednotlivým kapitolám aktualizované evropské metodiky SUMP 2.0., ze kterých si vytvoříme ryze českou verzi. Zájemci mohou jednotlivé lekce dostávat přímo do svých mailových schránek (stačí se registrovat zde). Zároveň zveme účastníky na webinář,  který proběhne ve dvou termínech 8. a 15. 4. 2020.

Prioritním cílem je více než jen přinášet informace, ale skrze vědomosti směřovat ke změnám. Cílem totiž není, aby město mělo SUMP, ale aby se řídilo jeho principy. Méně už záleží na tom, jaký název ten plán bude mít, klíčové je pochopení principu strategického plánování. 

A je opravdu jedno, zda se jedná o velké, střední, či malé město, nebo zda město už má SUMP, nebo ho bude teprve zpracovávat, či dokonce se město rozhodne po vzoru Amsterdamu ani SUMP nemít. 

Zatím bylo zveřejněno prvních sedm lekcí, ale právě ony v plné nahotě ukázaly, kde máme problém s plánováním udržitelné městské mobility (SUMP).

Pokud vás tento úvod zaujal, právě pro vás připravujeme webinář, který proběhne ve dvou termínech 8. a 15. 4. 2020.

Webinář pro zástupce měst

Strategické plánování se řídí určitými zákonitostmi. Jak je ale uplatňovat v denním životě a zapracovat do řízení města?

Prvních pět lekcí Akademie městské mobility představilo obecné principy SUMP. Vy je možná znáte, ale znají je i vaši kolegové? Pokud víme, že SUMP není o jednom úředníkovi a politikovi, pak si zaděláváme na problém… Hned první lekce vysvětluje, proč všude důrazně budeme používat zkratku SUMP, a nikoliv doposud v Česku užívanou zkratku PUMM. Je totiž nutné se vrátit k evropskému pohledu.

Lekce  6 a 7 pak poodhalily možné příčiny problémů s první generací plánů mobility SUMP 1.0. Sice byly vytvořeny  pracovní struktury (viz lekce 6) a byl určen rámec pro plánování (viz lekce 7), ale jako by tomu něco chybělo. Nechceme vést spory s městy o tom, zda něco udělala, či nikoliv, jen chceme naznačit pár skutečností. Záleží na každém, zda se s obecnými závěry z první generace SUMP ztotožní, či nikoliv. Budeme rádi, když se právě vás týkat nebudou.

• Města si až příliš ochotně nechala SUMP vytvořit externí firmou. A možná právě zde se stala zásadní chyba. Zní to hodně provokativně, ale vysvětlení najdete na tomto odkaze.
• Druhá zásadní chyba - časový harmonogram je většinou spojen jen se zpracováním samotného SUMP. Implementace se řeší jen okrajově, jako součást akčního plánu. Jenže časový harmonogram musí počítat i s realizací tohoto plánu. Vysvětlení najdete na tomto odkaze. SUMP je prostě proces, nikoliv textový dokument.

Zmínka o externí firmě byla opravdu krutá, ale pokud si město v přípravné fázi provedlo či se chystá provést tyto kroky, pak firmu město potřebuje opravdu jen na provedení určitých dílčích aktivit, nikoliv celého SUMP. Však posuďte sami.

Základem úspěchu SUMP je politická vůle a institucionální podpora. Všichni víme, že je to o politických rozhodnutích. Víme, že se vždy jeden, dva najdou, ale jen málo kdy se jim podaří přesvědčit své kolegy v Radě města o užitečnosti SUMP. Osvíceným politikům by pak mohla pomoci výzva CityChangers 2030.

Ale to není vše. Neodmyslitelnou součástí SUMP je komunikační a marketingový plán, který má zajistit participaci veřejnosti po celou dobu jeho zpracování a implementace. Jenže pokud má už město takový plán, pak jen na část zpracování, na implementaci se zapomnělo. A právě proto byla vytvořena speciální stránka Jak komunikovat? v průběhu implementace. Co takhle začít v rámci Evropského týdne mobility?

A pak už stačí jen maličkost pro vytvoření pracovních struktur a určení rámce pro plánování.

• Město si provede svůj interní audit, díky kterému se zjistí, kteří pracovníci úřadu mají vazbu na dopravu a mobilitu. Provede si hodnocení vlastní plánovací praxe, kapacit a zdrojů.
• Město si vytvoří mezirezortní tým, neboť příprava, vypracování a realizace SUMP je komplexní proces, který vyžaduje spolupráci napříč hranicemi obcí a mezi rezorty, a také koordinování spolupráce mezi příslušnými politikami a organizacemi. Příkladem může být ŘSD, KSS, SŽDC. I tyto organizace by měly vědět co je SUMP a proč je potřeba se dívat na některá opatření jiným pohledem.
• Město definujte geografický rozsah, tzv. „funkční městský region“, aneb oblast vymezenou hlavními dopravními toky dojíždějících osob, které přesahuje administrativní hranice města. Pokud se dnes dělají průzkumy dopravního chování, tak se dělají jen na území města. K čemu jsou ale taková data, když víme, že dopravu a mobilitu ve městech ovlivňují lidé dojíždějící do města.
• Město do procesu plánování dopravy a města zahrne i další procesy plánování. Hlavním problémem současného plánování městské dopravy je vedle nedostatečné integrace jednotlivých způsobů dopravy i omezená koordinace mezi jednotlivými strategiemi a organizacemi. Řešení těchto nedostatků představuje velkou výzvu (např. koordinace s obory jako územní plánování, ochrana životního prostředí, sociální inkluze, genderová rovnost, ekonomický rozvoj, bezpečnost, zdraví, vzdělávání, informační technologie, energetika, bydlení) pro plánování udržitelné městské mobility, a současně jde o hlavní zdroj inovací a rozvoje. Propojení s ostatními procesy plánování a koordinování cílů a úkolů pomáhá posílit efektivitu vašeho SUMP, stejně jako všech dotčených plánů a strategií.

A závěr možná bude trochu překvapivý.

Všechno, co teď děláme, je místní Agenda 21... Tak se jmenuje název článku, který vyšel dne 25. března 2020 na oficiálních stránkách informačního systému místní Agendy 21, ale my jsme si ho trochu upravili v kontextu nové metodiky SUMP 2.0. Vlastně není nic nového pod sluncem. Informace jsou podobné, jen nám možná něco chybí …

Štítky: Vzdělávací rozměr (Mezioborového plánování, tag24)